Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):191-192 
Ve dnech 9.–11. září 2026 se v prostorách Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Univerzitním kampusu Bohunice uskutečnila Společná konference farmakologických a toxikologických společností. Jednalo se o významné odborné setkání českých a slovenských farmakologů, klinických farmakologů, farmaceutů, toxikologů a dalších, především vědců věnujících se základnímu i aplikovanému výzkumu ve farmakologii a toxikologii. Konference současně představovala platformu pro setkání akademické sféry, klinické praxe a výzkumných pracovišť...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):144 
Vážení čtenáři a milé čtenářky, hlavním tématem aktuálního čísla časopisu Klinická farmakologie a farmacie jsou Nové možnosti léčby diabetu. Léčba diabetu zaznamenala v posledních letech obrovský posun. A to jak z hlediska vývoje nových léků, tak po stránce dostupnosti inovativních technologií. Nová antidiabetika vykazují méně nežádoucích účinků, zejména hypoglykemií, a navíc pozitivně působí na řadu patofyziologických dějů, jež jsou na hladině glykemie nezávislé. Díky tomu se uplatňují i v léčbě kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění ledvin, jater či obezity, a zdá se, že výčet chorob, které příznivě ovlivňují, dále poroste. Nesmíme také zapomenout...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):186-190 | DOI: 10.36290/far.2026.028 
Infekce způsobené multirezistentním Acinetobacter baumannii (MDR-AB) představují závažný problém zejména u kriticky popálených pacientů s imunologickou dysfunkcí a nutností dlouhodobé intenzivní péče. Vysoká míra rezistence MDR-AB limituje terapeutické možnosti a je spojena s nepříznivou prognózou. Izolovaný kmen MDR-AB v našem případě vykazoval multirezistenci s omezenými možnostmi účinné antimikrobiální léčby. Na základě mikrobiologického vyšetření byla indikována léčba cefiderokolem. Tato kazuistika podporuje úspěšné využití cefiderokolu jako účinné a bezpečné terapeutické alternativy u závažných infekcí způsobených MDR-AB u popálených pacientů...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):181-185 | DOI: 10.36290/far.2026.014 
Farmakovigilancia (PhV) predstavuje v súčasnej medicíne kľúčový proces dohľadu nad bezpečnosťou liekov po ich uvedení na trh. Podľa definície Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) ide o vedu a činnosti zamerané na detekciu, hodnotenie, poznanie a prevenciu nežiaducich účinkov liekov. Hlavným poslaním systému je maximalizácia terapeutických prínosov a minimalizácia rizík pre pacienta. Článok analyzuje metódy identifikácie rizík v klinickej praxi, predovšetkým pasívnu farmakovigilanciu, založenú na spontánnych hláseniach, ako aj aktívne a stimulované formy monitoringu. Práca vychádza zo slovenského regulačného rámca a praxe, zdôrazňuje úlohu Štátneho...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):176-180 | DOI: 10.36290/far.2026.027 
Cytochrom P450 2C19 (CYP2C19) hraje klíčovou roli v metabolismu mnoha běžně užívaných léčiv, včetně klopidogrelu, antidepresiv či inhibitorů protonové pumpy. Ačkoli je genotypizace genu CYP2C19 užitečným nástrojem personalizované medicíny, v klinické praxi často naráží na fenomén fenokonverze, kdy reálný fenotyp (enzymatická aktivita) pacienta neodpovídá genetickému předpokladu. Tento jev je nejčastěji způsoben lékovými interakcemi mezi induktory a inhibitory CYP nebo komorbiditami pacienta. Ve středoevropské populaci je distribuce alel charakterizována podprůměrnou prevalencí loss-of-function alely *2 (cca 7-8 %) a nadprůměrnou prevalencí...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):170-175 | DOI: 10.36290/far.2026.016 
Hořčík je esenciální intracelulární kation zapojený do více než 300 enzymatických reakcí. Z hlediska sexuálního zdraví je významný zejména svou účastí na nervosvalové funkci, endoteliální homeostáze, vazodilataci, energetickém metabolismu, regulaci glykemie a krevního tlaku, stresové odpovědi a kvalitě spánku. Přímé klinické důkazy o tom, že suplementace hořčíku zlepšuje sexuální funkce, jsou však omezené. Nejvíce údajů je k dispozici pro mužskou sexualitu, zejména pro souvislost mezi nižším stavem zásob hořčíku a erektilní dysfunkcí, avšak převážně na podkladě observačních studií. U ženské sexuality jsou přímá data skromná a dostupná literatura spíše...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):164-169 | DOI: 10.36290/far.2026.020 
Léčba inzulinem prošla v posledních desetiletích výrazným vývojem od léčby inzulinovými pery a konvenční léčby inzulinovou pumpou k systémům pro automatické dávkování inzulinu (AID). Klíčovým milníkem bylo propojení inzulinové pumpy s kontinuální monitorací glukózy, které otevřelo cestu k hybridním uzavřeným smyčkám. Současné AID systémy na základě dat z CGM průběžně upravují dávkování inzulinu, zlepšují kompenzaci diabetu, zvyšují čas v cílovém rozmezí a snižují riziko hypoglykemie. U diabetu 1. i 2. typu je jejich přínos doložen randomizovanými studiemi i daty z běžné klinické praxe a tyto systémy se staly součástí doporučených postupů. Vedle komerčních...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):158-163 | DOI: 10.36290/far.2026.026 
Inzulinoterapie zůstává základním pilířem léčby diabetu i v éře moderní neinzulinové farmakoterapie. Její současná podoba je výsledkem vývoje, který se opírá o tři klíčové oblasti: farmakologické inovace, technologický pokrok a individualizaci léčby. Vývoj inzulinových analog umožnil optimalizaci farmakokinetických vlastností inzulinu a snížení rizika hypoglykemie. Současně kontinuální monitorace glykemie a automatizované systémy dávkování inzulinu zásadně rozšiřují možnosti řízení léčby. Individualizovaný přístup pak reflektuje heterogenitu pacientů a umožňuje přizpůsobit léčbu jejich klinickým potřebám i životnímu stylu. Přestože tyto přístupy vedly...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):153-157 | DOI: 10.36290/far.2026.023 
Léková skupina gliflozinů (SGLT-2 inh.) byla v počátcích svého klinického využití představena jako antidiabetika s nízkým rizikem hypoglykemie. Až následně nám výsledky randomizovaných klinických studií ukázaly, že rozsah jejich účinku je mnohem širší, s potvrzeným přínosem pro snížení kardiovaskulární morbidity, mortality i jejich nefroprotektivním potenciálem. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) je nejčastěji uváděným fenotypem selhání u diabetu 2. typu (DM2). Toto onemocnění je však často poddiagnostikované i nedostatečně léčené, a to navzdory prokázané účinnosti SGLT-2 inh. v léčbě HFpEF. V současnosti tak SGLT-2 inh. patří k základním...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):148-152 | DOI: 10.36290/far.2026.015 
Inkretiny, hormony intestinálního původu, stimulují sekreci inzulinu v závislosti na hladině glukózy. Terapie založená na bázi inkretinů má kromě redukce hmotnosti řadu dalších příznivých metabolických účinků. V praxi aktuálně využíváme jak GLP-1 agonisty (liraglutid, semaglutid), tak duálního agonistu GIP i GLP-1 receptorů (tirzepatid). Tento článek poskytuje informace o současných indikacích léčby na bázi inkretinů, klinických studiích, nežádoucích účincích a klinickém využití.
Klin Farmakol Farm. 2026;40(3):145-147 
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):76 
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):134-138 | DOI: 10.36290/far.2026.004 
Cíl: Shrnout klinicky relevantní expozice volně dostupným přípravkům (OTC) a doplňkům stravy, které mohou vést k sekundárnímu hypogonadismu a poruše fertility u mužů, a nabídnout praktický diagnosticko-terapeutický postup pro českou praxi. Metody: Narativní přehled s cílenou rešerší databází MEDLINE/PubMed, Embase a Cochrane Library (2000–2025). Použitá klíčová slova zahrnovala zejména: selective androgen receptor modulator, SARM, ostarine, enobosarm, LGD-4033/ligandrol, testosterone booster, post-cycle therapy, clomiphene, tamoxifen, aromatase inhibitor, ketoconazole, ibuprofen, hypogonadism, spermatogenesis. Dále byly zahrnuty regulatorní...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):129-133 | DOI: 10.36290/far.2026.007 
Glukokortikoidy představují zásadní skupinu hormonů, které mají klíčovou roli v regulaci metabolismu, imunitní odpovědi a adaptaci organismu na stres. Jejich široké využití v medicíně je podmíněno výraznými protizánětlivými a imunosupresivními účinky, avšak dlouhodobá terapie je spojena s rizikem závažných nežádoucích účinků. Článek se zaměřuje na problematiku hyperkortizolismu, a to jak v podobě endogenního Cushingova syndromu, tak častější exogenní formy spojené s dlouhodobým podáváním glukokortikoidů. Diskutovány jsou klinické projevy, diagnostické postupy i současné terapeutické možnosti zahrnující chirurgickou, farmakologickou a radioterapeutickou...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):124-128 | DOI: 10.36290/far.2026.008 
Kortikosteroidy hrají klíčovou roli v rámci terapie onkologických, infekčních i autoimunitních onemocnění centrální nervové soustavy. Redukují zánětlivé procesy, jsou používány zejména ke zmírnění edému mozku a intrakraniálního tlaku, čímž významně zlepšují kvalitu života pacientů. V rámci funkčního deficitu hypofýzy či hypothalamu se podávají také jako substituční léčba. Podávání není indikováno plošně u všech pacientů. Před nasazením by se měl zhodnotit risk/benefit, tedy závažnost klinických projevů onemocnění a riziko nežádoucích účinků, u infekčních onemocnění také původce. Článek je zaměřen na podávání kortikosteroidů v neurointenzivní péči a...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):116-123 | DOI: 10.36290/far.2026.009 
Inhibitory protonové pumpy (PPI) patří mezi nejčastěji předepisovaná léčiva v pediatrii, přičemž jejich preskripce v posledních letech výrazně narůstá. Ačkoliv jsou účinné v indikacích, jako je onemocnění z gastroezofageálního refluxu, peptické vředy či eozinofilní ezofagitida, přetrvávají obavy ohledně jejich bezpečnosti, dávkování a častého off-label užití, zejména u kojenců a novorozenců. Tento článek poskytuje komplexní přehled farmakologických vlastností PPI v dětské populaci se zaměřením na specifika farmakokinetiky a farmakodynamiky v různých věkových skupinách. Zohledňuje vliv genetického polymorfismu CYP2C19 na metabolismus a klinickou...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):112-115 | DOI: 10.36290/far.2026.025 
Klinický výzkum se v posledních letech stále více orientuje na systematické zapojení pacientů a veřejnosti (Patient and Public Involvement, PPI), přičemž pacient již není vnímán pouze jako účastník studie, ale také jako aktivní partner podílející se na plánování výzkumu. Tento přístup zvyšuje relevanci výzkumných otázek, zlepšuje proveditelnost studií i využitelnost jejich výsledků v klinické praxi. Principy zapojení pacientů jsou reflektovány v moderních metodologických a regulatorních rámcích, včetně zásad International Council for Harmonisation of Technical Requirements for Pharmaceuticals for Human Use Good Clinical Practice (ICH GCP R3), Quality...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):108-111 | DOI: 10.36290/far.2026.021 
Greenhouse gases have a significant impact on the global climate. The healthcare sector is one of the main sources of CO₂ emissions. Globally, it represents the fifth largest source. Clinical research is an integral part of this sector; it drives innovation, but also places an additional burden on the environment. Therefore, efforts to minimize the carbon footprint are also permeating the methodology and design of clinical trials as well as clinical research in general. Digitization and decentralization of clinical trials can help to reduce the environmental burden. However, these benefits remain largely hypothetical now due to limited supporting...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):102-107 | DOI: 10.36290/far.2026.022 
Inkluzivita v klinickém výzkumu je důležitým předpokladem pro získání relevantních výsledků, které lze uplatnit v běžné klinické praxi. Do klinického výzkumu by tak měli být zařazováni účastníci dobře reprezentující cílovou populaci v mnoha jejích charakteristikách. Některé skupiny pacientů však zůstávají ve studiích dlouhodobě nedostatečně zastoupeny. Mezi tyto tzv. opomíjené skupiny často patří starší osoby, příslušníci etnických menšin, pacienti s více komorbiditami nebo osoby v socioekonomicky znevýhodněné situaci. Jejich omezená účast může být podmíněna metodologickými a organizačními bariérami danými designem klinické studie. Přehledový článek...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):97-101 | DOI: 10.36290/far.2026.024 
Inovativní designy klinických studií představují významný posun v metodologii klinického výzkumu, který reflektuje rostoucí komplexitu onemocnění, rozvoj personalizované medicíny a nástup léčivých přípravků pro moderní terapii. Vedle tradičních randomizovaných kontrolovaných studií se stále častěji uplatňují adaptivní designy, master protokoly či jednoramenné studie, které umožňují flexibilnější a cílenější hodnocení terapeutických intervencí. Tyto přístupy mohou zrychlit identifikaci účinných terapií a efektivněji využívat dostupné zdroje, současně však přinášejí metodologické a organizační výzvy, zejména v oblasti statistického plánování, kontroly...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):92-96 | DOI: 10.36290/far.2026.017 
Klinická hodnocení představují klíčovou součást vývoje léčivých přípravků a základní zdroj evidence pro medicínu založenou na důkazech. Tradičně je klinický vývoj léčiv popisován prostřednictvím čtyř po sobě následujících fází klinických hodnocení (I-IV), které odrážejí postupné ověřování bezpečnosti, dávkování, účinnosti a následné poregistrační sledování léčiva po jeho uvedení na trh. Tento model dlouhodobě slouží jako regulační i didaktický rámec klinického výzkumu. V posledních desetiletích však klinický vývoj léčiv prochází významnou proměnou. V praxi se stále častěji využívají podfáze klinických studií (např. Ia, Ib, IIa, IIb) nebo kombinované...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):87-91 | DOI: 10.36290/far.2026.019 
Příjmová zpráva je základním dokumentem, který lékař tvoří při přijetí každého pacienta k hospitalizaci. Ručně přepisovat údaje z příjmové zprávy do ordinačního listu (tzv. teplotky) je časově náročné a představuje zdroj potenciálních chyb. Medikační pochybení (lékové chyby) patří k nejčastějším nežádoucím událostem v nemocniční péči a významná část z nich vzniká právě při předepisování a přepisování léčiv, včetně neúplných či nečitelných ordinací. Autor představuje softwarový nástroj Luna, který automatizovaně přenáší klíčové informace z příjmové zprávy do šablony ordinačního listu. Nástroj pracuje s textem příjmové zprávy a z něj extrahuje diagnózy,...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):77-86 | DOI: 10.36290/far.2026.003 
V dôsledku starnutia populácie narastá miera polymorbidity a s ňou súvisiaca polyfarmácia a polypragmázia. Zvyšuje sa riziko rozvoja liekových interakcií, nežiaducich účinkov a pravdepodobnosti nevhodného užívania liekov v seniorskej populácii. Cieľom retrospektívnej štúdie bola analýza liekovej anamnézy u starších dospelých pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdca (ICHS) a identifikácia potenciálne nevhodných liečiv (PIM). Údaje boli zhromažďované za obdobie jedného mesiaca z preskripčných záznamov pacientov, ktorí boli inštitucionalizovaní v domove sociálnych služieb. PIM boli identifikované podľa aktuálnych Beersových kritérií (2023). Súbor...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):04 
Milé kolegyně a kolegové, v tomto čísle se zaměřujeme na klíčová témata, se kterými se setkáváme při každodenní péči o pacienty s alergickými a astmatickými onemocněními. Články na sebe záměrně navazují: od zdánlivě „banální“ alergické rýmy, přes kauzální alergenovou imunoterapii, cílenou biologickou léčbu těžkého astmatu až po život ohrožující anafylaxi a použití adrenalinových autoaplikátorů...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):70-71 
Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):218-222. doi: 10.36290/far.2025.075. Se zájmem jsme si přečetli článek PharmDr. Ireny Murínové, Ph.D., s názvem „Linezolid a terapeutické monitorování: Nastal čas pro rutinní TDM?“ publikovaný v časopise Klinická farmakologie a farmacie a rádi bychom k němu doplnili několik z našeho pohledu důležitých poznatků...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):67-69 | DOI: 10.36290/far.2026.005 
Intoxikace a náhodné požití toxické látky je u dětí, zvláště v mladším věku, častou příčinou hospitalizace. Obvykle za požitím stojí nevhodné skladování toxické látky a její snadná dostupnost pro dítě. Nejčastější příčinou otrav je požití léčiv, chemických látek, drog, včetně alkoholu a přírodních látek. Popisujeme intoxikaci 4letého chlapce po náhodném požití methadonu užívaného otčímem k substituční léčbě opiátové závislosti a následnou léčbu antidotem naloxonem. Tento typ otravy je v dětském věku sice raritní, ale může probíhat závažně až letálně. Zásadní je rychlá a adekvátně zvolená terapie - podání antidota opiátů naloxonu.
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):61-66 | DOI: 10.36290/far.2025.067 
Psoriatická artritida je chronické imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění ze skupiny spondyloartritid. Onemocnění je charakterizováno postižením kloubů, entezí nebo axiálního skeletu u pacientů s psoriázou. Kloubní projevy většinou následují až po rozvoji kožní psoriázy, u menší části pacientů tomu může být i opačně. Fenotyp psoriatické artritidy má mnoho podob, odrážející kombinaci konkrétního muskuloskeletálního projevu a různých forem i tíže kožní psoriázy a také přítomnost mimokloubních projevů nemoci. Různé projevy onemocnění a zejména jejich kombinace a také vývoj v čase činí někdy terapeutické rozhodování obtížným. Terapie onemocnění...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):56-60 | DOI: 10.36290/far.2026.001 
Střevní mikrobiom se významně podílí na regulaci fyziologických procesů a v některých případech ovlivňuje i výsledek farmakoterapie - od variability účinnosti běžně užívaných léčiv až po moderní imunoterapie. Interakce mezi mikrobiálními metabolity, jaterními enzymy a imunitním systémem mohou rozhodnout o úspěchu či selhání léčby. Pochopení těchto mechanismů otevírá cestu k novým přístupům, které mohou zvýšit účinnost léčiv, snížit riziko nežádoucích účinků a přiblížit personalizovanou medicínu klinické praxi. Tento článek přináší stručný přehled současných poznatků o vztahu mezi mikrobiomem a metabolismem léčiv a naznačuje jejich možné terapeutické využití.
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):47-55 | DOI: 10.36290/far.2026.002 
Elektrokardiografický interval QT odráží délku depolarizace a repolarizace srdečních komor. Jeho prodloužení nastává nejčastěji následkem zpomalení pozdní repolarizace. Rozeznáváme vrozené formy s prevalencí cca 1 : 2 000 obyvatel, které jsou způsobeny mutací genů kódujících komponenty draslíkových nebo sodíkových kanálů, a formy získané, které vznikají nejčastěji po podání určitých léčiv, a to buď přímým zablokováním draslíkového Kv11.1 (hERG) kanálu nebo interferencí s jeho maturací. Prodloužení intervalu QT je klíčovým rizikovým faktorem pro vznik polymorfní komorové arytmie torsade de pointes (TdP), která může přejít ve fibrilaci...
Klin Farmakol Farm. 2026;40(1):41-46 | DOI: 10.36290/far.2025.068 
Mezi léčiva ze skupiny ARTA řadíme enzalutamid, apalutamid, darolutamid a abirateron. Jedná se o antiandrogenní léčiva využívaná při léčbě karcinomu prostaty. Tato léčiva mohou indukovat či inhibovat biotransformační enzymy a transportéry, a tím ovlivňovat plazmatické koncentrace, a tedy i účinek současně užívaných léčiv. Tento článek se zaměřuje na interakce ARTA a perorálně užívaných antikoagulancií - apixabanu, rivaroxabanu, edoxabanu, dabigatranu a warfarinu. V textu je diskutován mechanismus interakcí mezi jednotlivými zástupci a dále je shrnut současný stav poznání z hlediska možností pro optimalizaci farmakoterapie při společném užívání kombinace...