Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):77-86 | DOI: 10.36290/far.2026.003

Potenciálne nevhodné liečivá u pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdca

Mária Kolesárová1, Martina Dobrovičová2, Dalibor Kolesár3
1 Katedra farmakológie a toxikológie, Univerzita veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach
2 Ústav farmakológie, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach
3 Ústav anatómie, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach

V dôsledku starnutia populácie narastá miera polymorbidity a s ňou súvisiaca polyfarmácia a polypragmázia. Zvyšuje sa riziko rozvoja liekových interakcií, nežiaducich účinkov a pravdepodobnosti nevhodného užívania liekov v seniorskej populácii. Cieľom retrospektívnej štúdie bola analýza liekovej anamnézy u starších dospelých pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdca (ICHS) a identifikácia potenciálne nevhodných liečiv (PIM). Údaje boli zhromažďované za obdobie jedného mesiaca z preskripčných záznamov pacientov, ktorí boli inštitucionalizovaní v domove sociál­nych služieb. PIM boli identifikované podľa aktuálnych Beersových kritérií (2023). 

Súbor pacientov (n = 70) tvorili v 73 % ženy a 27 % muži s priemerným vekom 84 rokov ± 6,73 roka. U pacientov bolo identifikovaných 51 komorbidít. Najviac pacientov malo kardiovaskulárne (89 %), psychiatrické a neurologické (61 %) komorbidity. Najčastejšie predpisovanými liečivami v terapii primárnej diagnózy ICHS boli ß-blokátory (28 %). Preskripcia aspoň jedného PIM bola zaznamenaná u 70 % pacientov. Podľa Beersových kritérií 2023, ktoré odporúčajú vyhnúť sa PIM, u viac ako jedného pacienta boli identifikované prometazín (3 %), digoxín (6 %), kvetiapín (4 %), benzodiazepíny (30 %), zolpidem (9 %), inhibítory protónovej pumpy (42 %). U 20 % pacientov sme zistili PIM z dôvodu interakcie liek-ochorenie, pretože mali predpísané benzodiazepíny alebo niektoré antipsychotiká napriek tomu, že mali diagnostikovanú demenciu, príp. delírium pri demencii. Z liečiv, ktoré je potrebné používať u starších dospelých s opatrnosťou, boli zistené dabigatran (3 %), antidepresíva (22 %), antipsychotiká (21 %), diuretiká (28 %), tramadol (14 %) a inhibítory sodíkovo-glukózového kotransportéra (8 %). 

Klíčová slova: starší pacienti, ischemická choroba srdca, polymorbidita, polyfarmácia, polypragmázia, potenciálne nevhodné liečivá.

Potentially inappropriate drugs in patients with chronic ischemic heart disease

As a result of population aging, the rate of polymorbidity and the associated polypharmacy and polypragmasia are increasing. There is an increased risk of drug interactions, adverse effects, and the likelihood of inappropriate drug use in the elderly population. The aim of this retrospective study was to analyze the medication history of older adult patients with chronic ischemic heart disease (IHD) and to identify potentially inappropriate medications (PIMs). Data were collected over a one-month period from the prescription records of patients who were institutionalized in a social services home. PIMs were identified according to the current Beers criteria (2023). The patient cohort (n = 70) consisted of 73 % women and 27 % men, with a mean age of 84 years ± 6.73 years. A total of 51 comorbidities were identified in the patients. Most patients had cardiovascular (89 %) and psychiatric and neurological (61 %) comorbidities. The most commonly prescribed medications in the treatment of the primary diagnosis of IHD were beta-blockers (28 %). The prescription of at least one PIM was recorded in 70 % of patients. According to the 2023 Beers criteria, which recommend avoiding PIMs, promethazine (3 %), digoxin (6 %), quetiapine (4 %), benzodiazepines (30 %), zolpidem (9 %), and proton pump inhibitors (42 %) were identified in more than one patient. In 20 % of patients, PIMs related to drug-disease interactions were identified because benzodiazepines or certain antipsychotics had been prescribed despite a diagnosis of dementia or dementia-related delirium. The medications that need to be used with caution in older adults were evaluated as dabigatran (3 %), antidepressants (22 %), antipsychotics (21 %), diuretics (28 %), tramadol (14 %), and sodium-glucose cotransporter inhibitors (8 %).

Keywords: elderly, ischemic heart disease, polymorbidity, polypharmacy, polypragmasia, potentially inappropriate drugs.

Vloženo: 5. září 2025; Revidováno: 9. leden 2026; Přijato: 19. leden 2026; Zveřejněno: 1. červenec 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kolesárová M, Dobrovičová M, Kolesár D. Potenciálne nevhodné liečivá u pacientov s chronickou ischemickou chorobou srdca. Klin Farmakol Farm. 2026;40(2):77-86. doi: 10.36290/far.2026.003.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. WHO. Ageing and health [Internet]. WHO; 2024 [cited 2025-08-25]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/ageing-and-health.
    2. NCZI. Zdravotnícka ročenka 2012 [Internet]. NCZI; 2012 [cited 2025-08-26]. Available from: https://www.nczisk.sk/documents/rocenky/rocenka_2012.pdf.
    3. NCZI. Zdravotnícka ročenka 2022 [Internet]. NCZI; 2022 [cited 2025-08-27]. Available from: https://www.nczisk.sk/Documents/rocenky/2022/Zdravotnicka_rocenka_Slovenskej_republiky_2022.pdf.
    4. Macekova Z, Fazekas T, Stanko P, et al. Cognitive screening within advanced pharmaceutical care in elderly patients with suspected metabolic syndrome. Int J Gerontol. 2022a;16:355-360.
    5. Macekova Z, Krivosova M, Fazekas T, et al. Short cognitive screening in elderlies as a part of advanced pharmaceutical care in Slovak community pharmacies - The pilot study KOGNIMET-SK. Eur Pharm J. 2022b;69:37-42. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Macekova Z, Fazekas T, Krivosova M, et al. Identification of a link between suspected metabolic syndrome and cognitive impairment within Pharmaceutical Care in Adults over 75 years of age. Healthcare. 2023;11:718. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Nemcikova M, Katreniakova Z, Nagyova I. Social support, positive caregiving experience, and caregiver burden in informal caregivers of older adults with dementia. Front Public Health. 2023;11:1104250. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Lavan AH, Gallagher PF, O'Mahony D. Methods to reduce prescribing errors in elderly patients with multimorbidity. Clin Interv Aging. 2016;11:857-866. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Macekova Z, Krivosova M, Viola R, et al. Advanced pharmaceutical services in community pharmacies. Pharm Pract (Granada). 2025a;23(1):3073. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Kriška M, Gajdošík J, Dukát A, et al. Zlyhanie farmakoterapie. Možnosti prevencie. Bratislava: SAP; 2015. 320 p.
    11. Halli-Tierney AD, Scarbrough C, Carroll D. Polypharmacy: Evaluating Risks and Deprescribing. Am Fam Physician. 2019;100(1):32-38.
    12. Rajec J. Špecifiká a princípy farmakoterapie v geriatrii. Onkológia (Bratisl.). 2012;7(5):318-320.
    13. Kosírová S, Urbanková J, Klimas J, et al. Hodnotenie potenciálne nevhodného užívania liekov u geriatrických ambulantných pacientov v Slovenskej republike. BMC Geriatr. 2023;23:567. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Macekova Z, Krivosova M, Hudakova N, et al. Study protocol for identification of patients with risk of cognitive impairment in advanced pharmaceutical care in a community pharmacy. Front Public Health. 2025b;13:1606381. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Beers MH, Ouslander JG, Rollingher I, et al. Explicit criteria for determining inappropriate medication use in nursing home residents. Arch Intern Med. 1991;151:1825-1832. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Beers MH. Explicit criteria for determining potentially inap­propriate medication use by the elderly: an update. Arch Intern Med. 1997;157:1531-1536. Přejít k původnímu zdroji...
    17. By the 2023 American Geriatrics Society Beers Criteria® Update Expert Panel. American Geriatrics Society 2023 updated AGS Beers Criteria® for potentially inappropriate medication use in older adults. J Am Geriatr Soc. 2023;71: 2052-2081. Přejít k původnímu zdroji...
    18. O'Mahony D. Kritériá STOP/START pre potenciálne nevhodné lieky/potenciálne opomenutia pri predpisovaní u starších ľudí: pôvod a pokrok. Expert Rev Clin Pharmacol. 2020;13(1):15-22. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Topinková E, Fialová D, Matějovská Kubešová H. Potenciálne nevhodná (riziková) terapia u starších ľudí: Odborný konsenzus pre Českú republiku 2012. Praktický lékař. 2012;1:11-22.
    20. Renom-Guiteras A, Meyer G, Thürmann PA. The EU(7)-PIM list: a list of potentially inappropriate medications for older people consented by experts from seven European countries. Eur J Clin Pharmacol. 2015;71:861-875. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Kalafutová S, Jurašková B, Malý J, et al. Farmaceutická péče vybraných onemocnení kardiovaskulárního systému u starších pacientů. Prakt Lékáren. 2015;11(6):203-207.
    22. Pfisterer M. Management of Chronic Heart Disease in the Elderly. Cardiovasc Med. 2009;12(12):321. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Knuuti J, Wijns W, Saraste A, et al. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of chronic coronary syndromes. Eur Heart J. 2020;41(3):407-477. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Hradec J, Býma S. Ischemická choroba srdeční. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP; 2010.
    25. Spoletini I, Ferrari R, Rosano MC. Living with stable angina: patients' pathway and needs in angina. J Cardiovasc Med. 2020;21(5):377-382. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Vojáček J, Kettner J, Dušek J, et al. Klinická kardiologie. 5. vyd. Praha: Maxdorf; 2022:1329 p.
    27. Býma S, Hradec J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2013. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP; 2013.
    28. Halačová M, Mieresová M, Černý D, et al. Clinical Pharmaceutical Care in Nursing Home Residents as a Cornerstone for Drug-Related Problems Identification. Clin Transl Sci. 2025;18(5):e70222. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Kuželová M, Jankyová S, Foltánová T, et al. Bezpečná farmakoterapia seniorov (Vek nie je iba číslo…). Bratislava: Slovenská lekárnická komora; 2019:119 p.
    30. Yoon K, Kim JT, Kwack WG, et al. Potentially Inappropriate Medication Use in Patients with Dementia. Int J Environ Res Public Health. 2022;19(18):11426. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Payne RA. The epidemiology of polypharmacy. Clin Med. 2016;16(5):465-469. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Mair A. Medication Safety in Polypharmacy. Geneva: World Health Organization; 2019. 62 p.
    33. Weber P, Meluzínová H, Prudius D. Polyfarmakoterapie nahlížená nejen prizmatem multimorbidity, ale jako další geriatrický syndróm. Vnitř Lék. 2016;62(9 Suppl 3):35135-35139.
    34. Bartošovič P, Ivánková Bartošovičová I, Zrubáková K, et al. Porovnanie polyfarmácie a farmakoterapie u seniorov v sociálnych inštitúciách v rokoch 2001 a 2019. Vnitř Lék. 2023;69(2):E4-E9.
    35. Vrints C, Andreotti F, Koskinas KC, et al. 2024 ESC Guidelines for the management of chronic coronary syndromes. Eur Heart J. 2024;45(36):3415-3537. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Švihovec J, Bultas J, Anzenbacher P, et al.. Farmakologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing; 2018. 954 p.
    37. McDonagh TA, Metra M, Adamo M, et al. 2023 Focused Update of the 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J. 2023;44(37):3627-3639. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Šola F, Mucalo I, Brajković A, et al. Drug Therapy Problems Identified Among Older Adults Placed in a Nursing Home: The Croatian Experience. J Int Med Res. 2020;48(6):0300060520928791. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Fog F, Kvalvaag G, Engedal K, et al. Drug-Related Problems and Changes in Drug Utilization After Medication Reviews in Nursing Homes in Oslo, Norway. Scand J Prim Health Care. 2017;35(4):329-335. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Díez R, Cadenas R, Susperregui J, et al. Drug-Related Problems and Polypharmacy in Nursing Home Residents: A Cross-Sectional Study. Int J Environ Res Public Health. 2022;19(7):4313. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Lukačišinová A, Fialová D, Peel NM, et al. The prevalence and prescribing patterns of benzodiazepines and Z-drugs in older nursing home residents in different European countries and Israel: retrospective results from the EU SHELTER study. BMC Geriatr. 2021;21(1):277. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Smith D, Lovell J, Weller C, et al. A systematic review of medication non-adherence in persons with dementia or cognitive impairment. PLoS One. 2017;12(2):e0170651. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Macekova Z, Hudakova N, Fazekas T, et al. Risk of Mild Cognitive Impairment and Its Relation to Anticholinergics Revealed Within Screening in a Community Pharmacy. Bratisl Med J. 2026;127:301-310. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Valliant SN, Burbage SC, Pathak S, Urick BY. Pharmacists as accessible health care providers: quantifying the opportunity. JMCP. 2022;28(1):85-90. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Algabbani AM, Alangari AS. Proton Pump Inhibitor Prescribing Patterns and Utilization: A Retrospective Chart Review Analysis. Saudi Pharm J. 2023;31(12):101841. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Maes ML, Fixen DR, Linnebur SA. Adverse Effects of Proton-Pump Inhibitor Use in Older Adults: A Review of the Evidence. Ther Adv Drug Saf. 2017;8(9):273-297. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Al Mutairi H, O'Dwyer M, McCarron M, et al. The Use of Proton Pump Inhibitors Among Older Adults With Intellectual Disability: A Cross-Sectional Observational Study. Saudi Pharm J. 2018;26(7):1012-1021. Přejít k původnímu zdroji...
    48. Chinzon D, Domingues G, Tosetto N, et al. Safety of long-term proton pump inhibitors: Facts and Myths. Arq Gastroenterol. 2022;59(2):219-225. Přejít k původnímu zdroji...
    49. Nowbahari E, Bigot A, Maillot F, et al. Reassessment of inappropriate prescriptions of proton pump inhibitors in elderly in-patients: It's time to take action. Ann Pharm Fr. 2020;78(2):150-157. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Lespessailles E, Toumi H. Proton Pump Inhibitors and Bone Health: An Update Narrative Review. Int J Mol Sci. 2022;23(18):10733. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Kales HC, Gritlin LN, Lyketsos CG. When less is more, but still not enough: why focusing on limiting antipsychotics in people with dementia is the wrong policy imperative. J Am Med Dir Assoc. 2019;20(9):1074-1079. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Nam Y-S, Han JS, Kim JY, et al. Prescription of potentially inappropriate medication in Korean older adults based on 2012 Beers Criteria: A cross-sectional population based study. BMC Geriatr. 2016;16:118. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Seo MK, Bae MK, Lee LH, et al. Assessment of potentially inappropriate medication use in Korean elderly pateints with Parkinson' Disease. Korea J Clin Pharm. 2015;25:254-263.
    54. Jungo KT, Streit S, Lauffenburger JC. Patient factors associated with new prescribing of potentially inappropriate medications in multimorbid US older adults using multiple medications. BMC Geriatr. 2021;21:163. Přejít k původnímu zdroji...
    55. Shon C, Yoon H. Health-economic burden of dementia in South Korea. BMC Geriatr. 2021;21:549. Přejít k původnímu zdroji...
    56. Ramsey CM, Gnjidic D, Agogo GO, et al. Longitudinal patterns of potentially inappropriate medication use following incident dementia diagnosis. Alzheimers Dement. 2018;4:1-10. Přejít k původnímu zdroji...
    57. Vickers LE, Martinez AI, Wallem AM, et al. Potentially inappropriate medication use in older adults with Alzheimer's disease and related dementias living in the community: A cross-sectional analysis. Drugs Real World Outcomes. 2021;8:519-526. Přejít k původnímu zdroji...
    58. Machado-Duque ME, Valladales-Restrepo LF, Ospina-Cano JA, et al. Potentially Inappropriate Prescriptions of Antipsychotics for Patients With Dementia. Front Pharmacol. 2021;12:695315. Přejít k původnímu zdroji...
    59. Roux B, Sirois C, Simard M, et al. Potentially inappropriate medications in older adults: a population-based cohort study. Fam Pract. 2020;37(2):173-179. Přejít k původnímu zdroji...
    60. Torres-Bondia F, de Batlle J, Galván L, et al. Trends in the consumption rates of benzodiazepines and benzodiazepine-related drugs in the health region of Lleida from 2002 to 2015. BMC Public Health. 2020;20(1):818. Přejít k původnímu zdroji...
    61. Hwang SH, Han S, Choi H, et al. Trends in the prescription of benzodiazepines for the elderly in Korea. BMC Psychiatry. 2017;17(1):303. Přejít k původnímu zdroji...
    62. Markota M, Rummans TA, Bostwick JM, et al. Benzodiazepine Use in Older Adults: Dangers, Management, and Alternative Therapies. Mayo Clin Proc. 2016;91(11):1632-1639. Přejít k původnímu zdroji...
    63. Jang Y, Song I, Oh IS, et al. Twelve-year trend in the use of zolpidem and physicians' non-compliance with recommended duration: a Korean national health insurance database study. Eur J Clin Pharmacol. 2019;75(1):109-117. Přejít k původnímu zdroji...
    64. Joung KI, Shin JY, Cho SI. Features of anticholinergic prescriptions and predictors of high use in the elderly: Population-based study. Pharmacoepidemiol Drug Saf. 2019;28(12):1591-1600. Přejít k původnímu zdroji...
    65. American Geriatrics Society 2015 Beers Criteria Update Expert Panel. American Geriatrics Society 2019 Updated AGS Beers Criteria® for potentially inappropriate medication use in older adults. J Am Geriatr Soc. 2019;67:674-694. Přejít k původnímu zdroji...
    66. American Geriatrics Society 2015 Beers Criteria Update Expert Panel. American Geriatrics Society 2015 Updated Beers criteria for potentially inappropriate medication use in older adults. J Am Geriatr Soc. 2015;63:2227-2246. Přejít k původnímu zdroji...
    67. Tiaprid PMCS 100 mg [Internet]. ADC [cited 2026-01-12]. Available from: https://www.adc.sk/databazy/produkty/spc/tiaprid-pmcs-100-mg-246414.html#kap_10_0.
    68. Gommans E, Grouls RJE, Kerkhof D, et al. Dabigatran trough concentrations in very elderly patients. Eur J Hosp Pharm. 2021;28(4):231-233. Přejít k původnímu zdroji...
    69. Lip GYH, Keshishian AV, Kang AL, et al. Oral anticoagulants for nonvalvular atrial fibrillation in frail elderly patients: insights from the ARISTOPHANES study. J Intern Med. 2021;289(1):42-52. Přejít k původnímu zdroji...
    70. Guo WQ, Chen XH, Tina XY, Li L. Differences In Gastrointestinal Safety Profiles Among Novel Oral Anticoagulants: Evidence From A Network Meta-Analysis. Clin Epidemiol. 2019;11:911-921. Přejít k původnímu zdroji...
    71. Verbalis JG, Goldsmith SR, Greenberg A, et al. Diagnosis, evaluation, and treatment of hyponatremia: expert panel recommendations. Am J Med. 2013;126(10 Suppl 1):S1-S42. Přejít k původnímu zdroji...
    72. Spasovski G, Vanholder R, Allolio B, et al. Hyponatraemia diagnosis and treatment clinical practice guidelines. Nefrologia. 2017;37(4):370-380. Přejít k původnímu zdroji...
    73. Olsson K, Öhlin B, Melander O. Epidemiology and characteristics of hyponatremia in the emergency department. Eur J Intern Med. 2013;24(2):110-116. Přejít k původnímu zdroji...
    74. Freis ED, Wanko A, Wilson IM, et al. Treatment of essential hypertension with chlorothiazide (diuril); its use alone and combined with other antihypertensive agents. J Am Med Assoc. 1958;166(2):137-140. Přejít k původnímu zdroji...
    75. Mannheimer B, Bergh CF, Falhammar H, et al. Association between newly initiated thiazide diuretics and hospitalization due to hyponatremia. Eur J Clin Pharmacol. 2021;77(7):1049-1055. Přejít k původnímu zdroji...
    76. Sharabi Y, Illan R, Kamari Y, et al. Diuretic induced hyponatraemia in elderly hypertensive women. J Hum Hypertens. 2002;16:631-635. Přejít k původnímu zdroji...
    77. Mann SJ. The silent epidemic of thiazide-induced hyponatremia. J Clin Hypertens (Greenwich). 2008;10(6):477-484. Přejít k původnímu zdroji...
    78. World Health Organization. Mental Health of Older Adults [Internet]. WHO; 2017 [cited 2026-01-13]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/mental-health-of-older-adults.
    79. Sundhedsdatastyrelsen. Analyser Om Antidepressiva [Internet]. Sundhedsdatastyrelsen; 2021 [cited 2026-01-13]. Available from: https://sundhedsdatastyrelsen.dk/da/find-tal-og-analyser/tal-og-analyser/laegemidler/antidepressiva.
    80. Kollhorst B, Jobski K, Krappweis J, et al. Antidepressants and the risk of death in older patients with depression: A population-based cohort study. PLoS One. 2019;14(4):e0215289. Přejít k původnímu zdroji...
    81. Ishtiak-Ahmed K, Musliner KL, Christensen KS, et al. Real-World Evidence on Clinical Outcomes of Commonly Used Antidepressants in Older Adults Initiating Antidepressants for Depression: A Nationwide Cohort Study in Denmark. Am J Psychiatry. 2024;181(1):47-56. Přejít k původnímu zdroji...
    82. De Picker L, Van Den Eede F, Dumont G, et al. Antidepressants and the risk of hyponatremia: a class-by-class review of literature. Psychosomatics. 2014;55(6):536-547. Přejít k původnímu zdroji...
    83. Coupland C, Dhiman P, Morriss R, et al. Antidepressant use and risk of adverse outcomes in older people: population-based cohort study. BMJ. 2011;343:d4551. Přejít k původnímu zdroji...
    84. Gandhi S, Shariff SZ, Al-Jaishi A, et al. Second-Generation Antidepressants and Hyponatremia Risk: A Population-Based Cohort Study of Older Adults. Am J Kidney Dis. 2017;69(1):87-96. Přejít k původnímu zdroji...
    85. Jun K, Ah YM, Shin J, et al. The differential risk of severe hyponatraemia based on the use patterns of hyponatraemia-inducing medications in older adults. Age Ageing. 2023;52(3):afad026. Přejít k původnímu zdroji...
    86. Mannheimer B, Lindh JD, Fahlén CB, et al. Drug-induced hyponatremia in clinical care. Eur J Intern Med. 2025;137:11-20. Přejít k původnímu zdroji...
    87. Mannheimer B, Falhammar H, Calissendorff J, et al. Time-dependent association between selective serotonin reuptake inhibitors and hospitalization due to hyponatremia. J Psychopharmacol. 2021;35(8):928-933. Přejít k původnímu zdroji...
    88. Gheysens T, Van Den Eede F, De Picker L. The risk of antidepressant-induced hyponatremia: A meta-analysis of antidepressant classes and compounds. Eur Psychiatry. 2024;67(1):e20. Přejít k původnímu zdroji...
    89. Falhammar H, Lindh JD, Calissendorff J, et al. Antipsychotics and severe hyponatremia: A Swedish population-based case-control study. Eur J Intern Med. 2019;60:71-77. Přejít k původnímu zdroji...
    90. Raffa RB, Friderichs E, Reimann W, et al. Opioid and nonopioid components independently contribute to the mechanism of action of tramadol, an 'atypical' opioid analgesic. J Pharmacol Exp Ther. 1992;260(1):275-285. Přejít k původnímu zdroji...
    91. Fournier JP, Yin H, Nessim SJ, et al. Tramadol for noncancer pain and the risk of hyponatremia. Am J Med. 2015;128(4): 418-425.e5. Přejít k původnímu zdroji...
    92. Confederat LG, Dragostin OM, Condurache MI. SGLT2 Inhibitors and the Risk of Urogenital Infections: A Concise Review. J Clin Med. 2025;14(6):1960. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Klinická farmakologie a farmacie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.