Betablokátory v léčbě chronické ischemické choroby srdečníHlavní téma

Beta-blockers in the treatment of chronic coronary artery disease

Martin Ambroz, Ondřej Ludka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):145-149 | DOI: 10.36290/far.2025.056  

Betablokátory (BB) představují jednu z klíčových skupin léčiv v terapii chronické ischemické choroby srdeční. Farmakologická léčba BB zahrnuje léčbu ovlivňující symptomy a terapii zlepšující prognózu nemocných u určitých skupin pacientů. Benefit BB je prokázán u pacientů se sníženou ejekční frakcí levé komory (EFLK), v případě nemocných s EFLK > 40 % však chybí jednoznačná data z randomizovaných klinických studií. Efekt BB u této skupiny pacientů zhodnotily recentní studie REDUCE-AMI a ABYSS, jejichž výsledky jsou však poměrně protichůdné. Chronická ischemická choroba srdeční je heterogenní onemocnění, které vyžaduje individualizovaný přístup k...

Betablokátory u akutního koronárního syndromu: současné důkazy a klinické implikaceHlavní téma

Beta-blockers in acute coronary syndrome: current evidence and clinical implications

Anna Chaloupka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):141-144 | DOI: 10.36290/far.2025.055  

Betablokátory (BB) jsou dlouhodobě základním kamenem léčby akutního koronárního syndromu (AKS). S rozvojem reperfuzní terapie a moderní farmakoterapie se však role betablokátorů, zejména u pacientů s normální ejekční frakcí levé komory (LVEF), stává předmětem odborné diskuze. Tento přehled shrnuje základní vlastnosti a roli betablokátorů v léčbě akutního koronárního syndromu, aktuální doporučené postupy a klíčové randomizované studie a nabízí pragmatický rámec pro současnou indikaci a délku terapie betablokátory napříč spektrem AKS.

Retrospektívna analýza krvácavých príhod a extrémnych INR v populácii zosnulých pacientovPůvodní práce

Adverse effects of oral anticoagulant therapy in hospitalized patients

Orsolya Hrubá, Lucia Žigová, Peter Jackuliak, Juraj Payer, Ján Kyselovič, Andrea Gažová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):134-140 | DOI: 10.36290/far.2025.054  

Cieľ štúdie: Retrospektívne vyhodnotiť výskyt nežiaducich účinkov perorálnej anti­koagulačnej liečby (warfarín vs. priame perorálne antikoagulanciá – DOAK) u hospitalizovaných pacientov, ktorí zomreli počas hospitalizácie na vybranom klinickom pracovisku s dôrazom na analýzu hodnôt INR, podania antidota a charakter klinických komplikácií. Metódy: V rokoch 2010 – 2022 bolo na V. internej klinike LF UK a UNB v Bratislave zaznamenaných celkovo 46 521 hospitalizácií, medzi nimi bolo 5 380 takých, ktoré skončili úmrtím pacienta. Z nich sme vybrali 461 pacientov, u ktorých sme identifikovali v liekovej anamnéze farmakoterapiu perorálnymi...

Betablokátory v kardiologii editorialSlovo úvodem

Jiří Vítovec

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):133  

Slovo úvodemSlovo úvodem

MUDr. David Suchý, Ph.D.

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):71  

Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři Klinické farmakologie a farmacie, mám možnost několika slovy komentovat v úvodu obsah tohoto čísla, které redakce Klinické farmakologie a farmacie věnovala imunosupresivní a biologické léčbě autoimunitních onemocnění, a to zejména s ohledem na nežádoucí účinky těchto léků. Uvedená problematika je zpracována z pohledu revmatologie, dermatologie a neurologie a články pocházejí z předních pracovišť s dlouholetými zkušenostmi s terapií a zapojením do registrů BL...

Retatrutid: Nový přístup v léčbě obezity, diabetu mellitu a MASLD (metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease)Přehledové články

Retatrutide: A novel approach in the treatment of obesity, diabetes mellitus, and MASLD (metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease)

Robert Prosecký, Klaudia Hálová Karoliová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):122-129 | DOI: 10.36290/far.2025.041  

Obezita a metabolická onemocnění jsou globální výzvou, která vyžaduje inovativní terapeutické přístupy. Retatrutid (LY3437943) je nová farmakoterapeutická možnost, která kombinuje agonistický účinek na receptory GLP-1, GIP a glukagonu, čímž nabízí komplexní přístup k léčbě obezity, diabetu mellitu 2. typu a metabolických onemocnění jater (MASLD). Jeho mechanismus účinku spočívá v regulaci chuti k jídlu, zpomalení vyprazdňování žaludku, podpoře sekrece inzulinu a zlepšení energetického metabolismu. Výsledky klinické studie TRIUMPH prokazují významné snížení tělesné hmotnosti (až o 24,2 % po 48 týdnech léčby) a zlepšení metabolických parametrů....

Konzervativní léčba endometriózyPřehledové články

Conservative treatment od endometriosis

Martin Trhlík

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):117-121 | DOI: 10.36290/far.2025.040  

Endometrióza je chronické gynekologické onemocnění postihující až 10 % ženské populace ve fertilním věku. Poruchy plodnosti, bolesti a orgánová postižení zásadně ovlivňují kvalitu života a zdraví postižených. Socioekonomický dopad je značný a jsou vynakládány značné prostředky na léčbu. Léčba zahrnuje jak radikální - operační přístup, tak konzervativní, tj. podání různých skupin léčiv. Analgetik za účelem ovlivnění bolestivých projevů a hormonálních přípravků ze skupiny samotných progestinů, resp. v kombinaci s estrogeny, které ovlivňují aktivitu endometriózních ložisek. Další skupinou moderních léčiv, která se uplatňují v konzervativní léčbě endometriózy...

Postavení glukokortikoidů v revmatologiiPřehledové články

The role of glucocorticoids in rheumatology

Tomáš Lederer, Tomáš Soukup

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):111-116 | DOI: 10.36290/far.2025.039  

Glukokortikoidy jsou stále důležitým pilířem léčby revmatologických onemocnění díky svým silným protizánětlivým a imunosupresivním účinkům. Jejich přínos je nezpochybnitelný, ale dlouhé užívání přináší velká rizika, jako je akcelerovaná osteo­poróza, steroidní diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění a imunosuprese. Tato rizika je nutné monitorovat a předcházet. Použitím nových přístupů se snažíme vedlejší účinky minimalizovat. Optimalizuje se dávkování, zkracuje se doba užívání na nezbytné minimum. Léčba glukokortikoidy se kombinuje s jinými léky, jež mají tzv. glukokortikoidy šetřící účinek.

Antidepresiva v léčbě depresivní poruchy v těhotenství: Léčit, nebo neléčit?Přehledové články

Antidepressants in the treatment of depressive disorder during pregnancy: to treat or not to treat?

Lenka Sušilová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):103-110 | DOI: 10.36290/far.2025.038  

Antidepresiva, stejně jako neléčená depresivní porucha v těhotenství, představují rizikové faktory pro průběh těhotenství, vývoj plodu a poporodní adaptaci novorozence. Tento přehled shrnuje aktuálně publikované údaje o vlivu neléčené depresivní poruchy a rizicích spojených s léčbou antidepresivy na průběh těhotenství, vývoj plodu a časnou poporodní adaptaci. Dostupné studie nenaznačují, že by většina antidepresiv měla teratogenní potenciál nebo klinicky významně zvyšovala riziko těhotenských komplikací či narušení vývoje plodu. Po expozici antidepresivům však může dojít ke zvýšení rizika poruchy poporodní adaptace novorozence, která komplikuje časnou...

Stručný přehled farmakoterapie v paliativní medicíně - část prvníPřehledové články

A brief overview of pharmacotherapy in palliative medicine - part one

Miroslav Žiaran

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):96-102 | DOI: 10.36290/far.2025.037  

Paliativní medicína se zaměřuje na zlepšení kvality života pacientů s nevyléčitelnými onemocněními prostřednictvím komplexní péče, jejíž nedílnou součástí je farmakoterapie. Ta slouží k účinnému zvládání symptomů a ke zmírnění utrpení v závěrečných fázích života. Článek se věnuje principům a specifikům podávání léčiv v kontextu paliativní péče, se zřetelem na potřebu individuálního přístupu, bezpečnost, etické souvislosti i spolupráci různých profesí. S ohledem na měnící se fyziologii pacienta v pokročilých stadiích onemocnění je zdůrazněna nutnost přizpůsobení farmakologických strategií aktuálnímu klinickému stavu. Text je určen lékařům všech specializací,...

Primum non nocere: Jak bezpečná je moderní terapie roztroušené sklerózy?Hlavní téma

Primum non nocere: How safe is modern therapy for multiple sclerosis?

Dominika Šťastná, Dana Horáková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):89-95 | DOI: 10.36290/far.2025.036  

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které bez léčby vede k významnému neurologickému postižení. Časné nasazení vysoce účinné chorobu-modifikující terapie zásadně proměnilo prognózu pacientů a umožnilo efektivní potlačení zánětlivé aktivity a zpomalení progrese onemocnění. Vyšší účinnost je však spojena s vyšší mírou rizik, včetně závažných infekcí, autoimunitních komplikací a potenciálně i malignit. Nejčastějšími nežádoucími účinky zůstávají infekce, jejichž riziko je akcentováno zejména u anti-CD20 monoklonálních protilátek. Článek shrnuje hlavní bezpečnostní rizika spojená s jednotlivými přípravky...

Nežádoucí účinky systémové léčby psoriázyHlavní téma

Adverse effects of systemic treatment for psoriasis

David Suchý, Petra Cetkovská

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):84-88 | DOI: 10.36290/far.2025.035  

Lupénka je chronické geneticky podmíněné imunologicky zprostředkované zánětlivé onemocnění spojené se systémovými komorbiditami. U mírné formy lupénky se obvykle doporučuje lokální terapie a fototerapie. Pokud tato léčba není účinná, není tolerována, nebo je kontraindikována, stejně jako u pacientů s těžkým onemocněním nebo výrazně sníženou kvalitou života, je předepsána systémová terapie. Klinicky je důležité zvážit potenciální rizika nežádoucích účinků spojená s dlouhodobým užíváním syntetických perorálních a biologických systémových terapií. Cílem této práce je shrnout profil nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s léčbou lupénky.

Bezpečnost biologické a cílené léčby v revmatologiiHlavní téma

The safety of biological and targeted therapies in rheumatology

Marta Olejárová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):77-83 | DOI: 10.36290/far.2025.034  

Biologická a cílená léčba zásadně proměnila terapeutický přístup k pacientům se zánětlivými revmatickými onemocněními, mezi něž patří revmatoidní artritida (RA), axiální spondyloartritidy (axSpA), psoriatická artritida (PsA) a nověji také systémový lupus erythematodes (SLE) či systémová sklerodermie (SSc). Díky cílené modulaci klíčových struktur imunitní odpovědi vykazují biologická léčiva ve srovnání s konvenčními syntetickými chorobu-modifikujícími antirevmatiky (csDMARDs) vyšší terapeutickou účinnost a často i příznivější bezpečnostní profil. Biologická a cílená syntetická terapie však není prostá rizik. Spektrum a charakter nežádoucích účinků...

Metformin a deficit vitaminu B₁₂ - vlastní pozorování z klinické praxePůvodní práce

Metformin and vitamin B₁₂ deficiency - own observations from clinical practice

Dana Weberová, Pavel Weber, Hana Meluzínová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):72-76 | DOI: 10.36290/far.2025.033  

Úvod: Dlouhodobé užívání metforminu může vést vedle zažívacích potíží, ke vzniku laktátové acidózy, zhoršení renálních funkcí i k deficitu vitaminu B12 (VB12). Cílem naší práce bylo poukázat na rizikovost dlouhodobého užití metforminu zejména ve vyšších dávkách na konkrétním souboru námi léčených diabetiků 2. typu. Pacienti a metodika: V roce 2024 bylo celkem v diabetologické ambulanci Diastop, s. r. o., (NZZ – nestátní zdravotnické zařízení) dlouhodobě léčeno 2 136 diabetiků 2. typu (T2DM), a to 1 111 mužů a 1 025 žen. Jejich věk byl 72,7 ± 12,5 roků. Z nich 70 % bylo ≥ 65 roků a 12,6 %...

Slovo úvodemSlovo úvodem

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):4  

Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, hlavním tématem tohoto čísla jsou lékové interakce. Z velkého množství takových příhod jsme vybrali skupiny léků, pro které byla zjištěna nová fakta, jejichž spotřeba dynamicky narůstá a kde se mění její struktura. Dva z našich článků pojednávají o lékových interakcí přímých orálních antikoagulancií (DOAC). Dávkování DOAC na rozdíl od warfarinu není titrováno, ale je pevně stanoveno...

Psychedelika v terapii cluster headachePřehledové články

Psychedelics in the treatment of cluster headaches

Michal Židó, Tomáš Páleníček, Ivana Štětkářová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):62-66 | DOI: 10.36290/far.2025.021  

Psychedelika jsou psychoaktivní látky, které bezprostředně po užití typicky vyvolávají změny vnímání, myšlení, emotivity a kognitivních procesů. V poslední době se intenzivně zkoumá jejich antidepresivní a anxiolytický efekt. Hlavní výhodou těchto látek je rychlý nástup účinku s dlouhodobým účinkem po podání jedné či jen několika málo dávek. Mají také dobrý bezpečnostní profil. Další využití mohou mít tyto látky v léčbě chronických bolestí u neuropatie a primárních bolestí hlavy, například cluster headache. Cluster headache neboli syndrom nakupených bolestí hlavy je vzácné onemocnění projevující se epizodami intenzivních bolestí hlavy s vegetativním...

Použití terapeutického monitorování hladin antipsychotik druhé generace při individualizaci farmakoterapie schizofreniePřehledové články

The use of therapeutic second-generation antipsychotics level monitoring in the individualization of schizophrenia pharmacotherapy

Anna Králová, Petr Potměšil, Miloslav Kopeček

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):57-61 | DOI: 10.36290/far.2025.020  

Terapie schizofrenie je komplexní, sestává ze sociálních intervencí, psychoterapie a farmakoterapie. Základní pilíř léčby představují antipsychotika druhé generace vzhledem k jejich farmakologickému profilu a nižší míře výskytu nežádoucích účinků. Léčba antipsychotiky je dlouhodobá, neomezuje se jen na akutní fázi. Nezbytná je udržovací terapie pro prevenci relapsu. Stanovení plazmatických hladin antipsychotik, také známé jako terapeutické monitorování léčiv, pomáhá upravit dávku individuálně pro jednotlivého pacienta a může sloužit k minimalizaci toxicity, kontrole adherence a snížení nákladů na léčbu.

Rozdíly mezi pohlavími - od farmakologie až po metodologii klinického výzkumuPřehledové články

Sex-related differences - from pharmacology to clinical research methodology

Adriána Papiež, Zora Čechová, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):52-56 | DOI: 10.36290/far.2025.019  

Odborná veřejnost, ale i pacienti se stále více zabývají otázkou, zda můžeme výsledky klinických studií aplikovat i na ty podskupiny pacientů, které nebyly do výzkumu zahrnuty. Nejvíce diskutovaná je v tomto směru populace žen. Biologické pohlaví prokazatelně ovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku léčiv, což se projevuje rozdíly v terapeutických i nežádoucích účincích na organismus. Navzdory těmto rozdílům jsou ženy v klinických studiích dlouhodobě neadekvátně zastoupeny, například v oblasti kardiovaskulárních studií. Ačkoli se jejich účast v posledních letech zlepšuje, nerovnosti přetrvávají. Tento článek mapuje historický vývoj zastoupení žen...

Interakce léků užívaných k terapii hyperaktivního močového měchýřeHlavní téma

Drug-drug interactions of drugs for treatment of overactive bladder

Michal Prokeš, Josef Suchopár

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):44-51 | DOI: 10.36290/far.2025.016  

Spotřeby léků užívaných pro léčbu hyperaktivního močového měchýře (OAB) v ČR za posledních 10 let výrazně stouply a nepochybně stoupá i počet potenciálních lékových interakcí těchto léků. Tento přehledový článek shrnuje současné poznatky o zmíněné problematice tak, aby ošetřujícím lékařům poskytl informace potřebné pro optimální farmakoterapii OAB, ke které patří i individuální výběr léků s ohledem na stav pacienta i na léky, které současně pacient užívá na jiná onemocnění.

Lékové interakce DOAC a protizáchvatových lékůHlavní téma

Drug-drug interactions of DOAC and anticonvulsants

Michal Prokeš, Josef Suchopár

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):34-43 | DOI: 10.36290/far.2025.015  

Ve vyspělých zemích je stále více pacientů léčeno DOAC, jejichž užívání na rozdíl od dosud podávaného warfarinu nelze v běžné lékařské praxi jednoduše titrovat. Důležité je tedy při dávkování DOAC postupovat podle doporučení vydaných držiteli registračních rozhodnutí v SmPC a doporučených postupů vydávaných odbornými společnostmi lékařů se zohledněním stavu jednotlivých pacientů. Lékové interakce DOAC konkrétními protizáchvatovými léky mohou u některých pacientů způsobit snížení antikoagulačního působení a z nových studií vyplývá, že může dojít i ke zvýšení rizika krvácivých příhod, například při kombinaci kyseliny valproové s DOAC. Tento článek přináší...

Farmakokinetické lékové interakce přímo působících perorálních antikoagulanciíHlavní téma

Pharmacokinetic drug-drug interactions of direct oral anticoagulants

Josef Suchopár, Michal Prokeš, Štěpán Suchopár

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):22-33 | DOI: 10.36290/far.2025.014  

Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC) - dabigatran-etexilát, rivaroxaban, apixaban a edoxaban - mají řadu klinicky významných farmakokinetických lékových interakcí, přičemž mezi jednotlivými léky existují mnohdy značné rozdíly závažnosti těchto interakcí. Klíčovou roli hrají metabolické a transportní procesy, zejména metabolizace cestou CYP3A4 a CYP2J2 a transport cestou P-glykoproteinu a možná i BCRP. Inhibitory a induktory těchto enzymů a transportních systémů mohou měnit expozici DOAC, a tím i riziko krvácení, respektive riziko snížení účinnosti až selhání terapie. Znalost těchto lékových interakcí je klíčová pro optimalizaci terapie a...

Hypolipidemická liečba inklisiranom: skúsenosti jedného slovenského pracoviskaPůvodní práce

Lipid lowering with inclisiran: a single-center experience from Slovakia

Stefan Toth, Marianna Barbierik Vachalcova, Adriana Jarolimkova, Martin Sevcik, Tibor Poruban

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):14-21 | DOI: 10.36290/far.2025.017  

Úvod: Inhibícia aktivity proproteín konvertázy subtilizín/kexín typu 9 predstavuje účinnú stratégiu na zníženie LDL cholesterolu (LDL-C), ktorý je jedným z hlavných kardiovaskulárnych rizikových faktorov. Inklisiran, prvá malá interferujúca RNA cielená na PCSK9, preukázal v klinických štúdiách zníženie LDL-C o 50 %. Ciele: Cieľom tejto štúdie bolo opísať účinky inklisiranu v reálnych klinických podmienkach spolu s prvými klinickými skúsenosťami s jeho používaním na Slovensku. Metódy: V tejto observačnej štúdii bolo na liečbu inklisiranom vybraných 36 pacientov v rámci štandardných klinických vyšetrení, postupov a úhrady zo zdravotného poistenia....

Klinicky významné liekové interakcie pri podávaní nirmatrelviru/ritonaviru u pacientov s chronickou farmakoterapiouPůvodní práce

Clinically relevant drug-drug interactions with nirmatrelvir/ritonavir in patients on chronic pharmacotherapy

Zuzana Mačeková, Veronika Tomášová, Katarína Pajerová, Mária Kolesárová, Ondřej Šimandl, Eva Kmoníčková, Ján Klimas, Ivan Vaňo, Mária Göböová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):5-13 | DOI: 10.36290/far.2025.018  

Úvod: Kombinovaný liek nirmatrelvir/ritonavir je indikovaný na liečbu ochorenia COVID-19 u vysokorizikových pacientov. Jeho podávanie je však limitované výrazným ovplyvnením enzýmového systému CYP a jeho izoforiem ritonavirom. Ritonavir potencuje účinok súčasne podávaného nirmatrelviru, na druhej strane môže zapríčiniť farmakoterapeutické komplikácie u pacientov s chronickou farmakoterapiou.  Cieľ: Identifikovať liekové interakcie nirmatrelviru/ritonaviru s liekmi z rôznych ATC skupín používaných v chronickej farmakoterapii, zhodnotiť riziká potenciálnych liekových interakcií a sumarizovať klinicky významné interakcie a tým prispieť k zníženiu rizika...

Vzdělávání lékařů v oboru klinická farmakologieSlovo úvodem

doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.

Klin Farmakol Farm. 2024;38(4):136  

Klinická farmakologie je interdisciplinární obor, který integruje farmakologii s klinickými a laboratorními obory s cílem studovat a objektivními metodami hodnotit účinek léčiv u zdravého i nemocného člověka. Konečným cílem je optimalizace farmakoterapie, a to jak na individuální, tak na populační úrovni. Jako obor ve smyslu kvalifikace lékařů u nás existuje již od roku 1978, kdy byla v rámci IPVZ založena Subkatedra klinické farmakologie pod vedením MUDr. Zdeňka Modra, CSc. Vývoj pracoviště se snažil reagovat na bouřlivý rozvoj farmakoterapie v tomto období, který výrazně rozšířil léčebné možnosti, ale zároveň znesnadnil orientaci ve velkém množství...

Molekulární mechanismy a farmakologie kanabinoidů: od teorie k praxiPřehledové články

Molecular mechanisms and pharmacology of cannabinoids: from theory to practice

Marek Lapka

Klin Farmakol Farm. 2024;38(4):156-160 | DOI: 10.36290/far.2024.024  

Kanabinoidy, aktivní složky rostliny Cannabis, ovlivňují širokou škálu fyziologických procesů prostřednictvím endokanabinoidního systému, který zahrnuje receptory CB₁ a CB₂, endogenní ligandy a regulační enzymy. Tento přehledový článek shrnuje mechanismy působení fytokanabinoidů, syntetických kanabinoidů a endokanabinoidů, včetně jejich farmakologických vlastností, terapeutického potenciálu a rizik spojených s jejich použitím. Diskutována je také toxicita syntetických kanabinoidů, jejichž rekreační užívání představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví. Závěrem jsou uvedeny současné aplikace kanabinoidů v klinické praxi,...

Komplexná terapia bolesti u detských pacientov s popáleninami: kombinácia farmakologických a nefarmakologických prístupovPřehledové články

Comprehensive pain management in pediatric burn patients: combining pharmacological and non-pharmacological approaches

Júlia Bartková, Ema Knezovičová, Katarína Kentošová, Anička Príbojová, Barbora Karoľová

Klin Farmakol Farm. 2024;38(4):150-155 | DOI: 10.36290/far.2024.023  

Terapia bolesti u detských pacientov s popáleninami si vyžaduje komplexný prístup, ktorý zahŕňa farmakologické aj nefarmakologické metódy. Tento článok poskytuje prehľad špecifických farmakologických liekov používaných pri liečbe bolesti spojenej s popáleninami, s dôrazom na ich dávkovanie a bezpečnostné profily. Kľúčovú úlohu pri efektívnom zvládaní bolesti zohrávajú opioidné analgetiká, nesteroidné protizápalové lieky (NSAID) a paracetamol. Zároveň je zdôraznená dôležitosť nefarmakologických metód, ako sú virtuálna realita, hudobná terapia, aromaterapia a distračné techniky, ktoré prispievajú k zlepšeniu celkového výsledku liečby. Článok vyzdvihuje...

Farmakologický profil fosfomycinuFarmakologický profil

Pharmacological profile of fosfomycin

Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2024;38(4):145-149 | DOI: 10.36290/far.2024.022  

Fosfomycin, antibiotikum objevené v roce 1969, zažívá svou renesanci především v léčbě infekcí způsobených multirezistentními gram-negativními patogeny. Díky kombinaci svého jedinečného mechanismu účinku, širokého spektra účinnosti, příznivé úrovně rezistence, dobrého tkáňového průniku a nízké incidence nežádoucích účinků představuje unikátní terapeutickou alternativu. Cílem tohoto článku je shrnout základní farmakologické charakteristiky fosfomycinu s důrazem na jeho intravenózní formu.

Prínos inovatívnej terapie u pacientov s cystickou fibrózouPůvodní práce

Benefit of innovative therapy in patients with cystic fibrosis

Mária Kolesárová, Michaela Križová, Dana Marcinčáková, Zuzana Mačeková

Klin Farmakol Farm. 2024;38(4):137-144 | DOI: 10.36290/far.2024.021  

Cystická fibróza (CF) je autozomálne recesívne genetické ochorenie, ktoré je spôsobené genetickou mutáciou génu pre CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conduc­tance Regulator), ktorý kóduje proteín – CF transmembránový regulátor vodivosti zabezpečujúci okrem iného aj pohyb chloridových iónov cez bunkovú membránu. Klinický obraz ochorenia je charakterizovaný chronickým zápalom bronchopulmonálneho systému, pankreatickou insuficienciou a zvýšeným obsahom solí v pote.  Cieľom práce bolo zistiť prínos inovatívnej kombinovanej terapie modulátormi CFTR proteínu ivakaftorom/tezakaftorom/elexafaktorom (Kaftrio) v kombinácii s ivakaftorom (Kalydeco) a...

Role studijního koordinátora v klinickém výzkumu ve zdravotnických zařízeních - popelka mezi experty v klinických studiích?Sdělení z praxe

The Role of the Clinical Research Coordinator in Healthcare Institutions - A Cinderella Among Clinical Trial Experts?

Šárka Selvekerová, Michaela Hanáková, Regina Demlová, Kateřina Nebeská, Helena Krist, Martin Dušek, Naděžda Puškařová, Pavla Nevolová, Petra Brandejsová, Hana Doležalová, Karin Cvikliková, Johana Krempová, Lenka Součková

Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):124-131 | DOI: 10.36290/far.2024.020  

Článek se zaměřuje na zmapování současného postavení studijního koordinátora ve zdravotnických zařízeních v České republice. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o činnostech, které studijní koordinátoři vykonávají, a identifikovat potřeby jejich vzdělávání. Studie rovněž zkoumá poptávku po formálním vzdělávacím programu, který by podpořil profesní rozvoj této klíčové role v klinickém výzkumu. Výsledky dvou dotazníkových průzkumů, kterých se aktivně zúčastnilo 42 zdravotnických zařízení a 120 studijních koordinátorů, ukazují, že pouze 45 % zařízení má formalizované oddělení klinických studií. Přibližně 40 % studijních koordinátorů je zařazeno do nezdravotnických...

Vazebné síly: typy interakcí léčiv s molekulovými cíli v organismuPřehledové články

Binding forces: types of drug interactions with molecular targets in organism

Marta Kučerová

Klin Farmakol Farm. 2024;38(3):118-122 | DOI: 10.36290/far.2024.019  

Mechanismus účinku většiny léčiv je založen na jejich interakci s molekulovými cíli v organismu, tj. biologickými makromolekulami, jako jsou proteiny nebo nukleové kyseliny. Mezi faktory ovlivňující sílu navázání molekuly léčiva na jeho biologický cíl patří celkový počet interakcí, jejich charakter a z něj vyplývající energie vazby. Hodnota energie vazby je zásadním parametrem pro odhad síly interakce. Základní typy těchto intermolekulárních interakcí jsou v přehledovém článku definovány, schematicky znázorněny a doplněny údaji o energii vazby. Dále jsou uvedeny další aspekty navazování léčiv na molekulové cíle, např. solvatace molekul ve vodném prostředí...