Navození indukce CYP3A4 metamizolem potvrzené metodou TDM: případová studie s kvetiapinemHlavní téma

Induction of CYP3A4 by metamizole confirmed by TDM: a case study with quetiapine

Ivana Tašková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):213-217 | DOI: 10.36290/far.2025.071  

Metamizol je analgetikum a antipyretikum s dlouhou historií klinického využití, jehož některé farmakologické vlastnosti, včetně bezpečnostního profilu, však dosud nejsou plně objasněny.  Novější studie ukazují, že metamizol působí jako středně silný induktor enzymů cytochromu P450 (CYP), zejména CYP3A4 a CYP2B6, což může vést ke změně plazmatických koncentrací současně podávaných léčiv z řad jejich substrátů.  V rámci tohoto článku je prezentována kazuistika pacientky, u které při pravidelném podávání metamizolu došlo k výraznému poklesu plazmatické koncentrace kvetiapinu (přibližně o 75 %), což odpovídá středně silné indukci CYP3A4. Po vysazení...

TDM jako nástroj pro farmakogenetické profilování pacientů: kazuistika fenokonverzeHlavní téma

TDM as a tool for pharmacogenetic patient profiling: a case report of phenoconversion

Ivana Tašková, Nicole Šafářová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):206-212 | DOI: 10.36290/far.2025.073  

Farmakogenetika a terapeutické monitorování léčiv (TDM) představují dva klíčové nástroje personalizované medicíny v psychiatrii. Zatímco farmakogenetické testování umožňuje určit geneticky podmíněnou aktivitu některých enzymů z rodiny cytochromu P450 (CYP), TDM poskytuje skutečný pohled na farmakokinetiku léčiva u konkrétního pacienta v danou chvíli. Obě metody se vzájemně doplňují – TDM lze využít nejen k optimalizaci dávkování, ale i k odhadu fenotypu enzymu (zejm. CYP2D6) nebo k identifikaci fenokonverze – situace, kdy pozorovaný metabolický profil pacienta neodpovídá genotypově determinované enzymatické aktivitě.  V této kazuistice...

Význam terapeutického monitorování teofylinuHlavní téma

The importance of therapeutic monitoring of theophylline

Kristina Pechandová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):199-205 | DOI: 10.36290/far.2025.069  

Teofylin, celosvětově známý a dlouhodobě užívaný bronchodilatační lék v léčbě plicních onemocnění, má úzké terapeutické rozmezí. Značná interindividuální variabilita v jeho farmakokinetických parametrech, slabá korelace mezi dávkou a plazmatickou koncentrací, úzký vztah mezi plazmatickou koncentrací a klinickým efektem ho předurčují být vhodným kandidátem terapeutického monitorování léčiv. Teofylin se používá hlavně v léčbě plicních onemocnění, ale jeho očekávaný bronchodilatační efekt se uplatňuje až za dosažení vyšších plazmatických hladin. Během léčby je nutné jejich pravidelné stanovení k optimalizaci terapie. Vysoké hladiny jsou spojené se značným...

Retrospektívna analýza účinnosti remdesiviru v liečbe ochorenia COVID-19 počas druhej pandemickej vlnyPůvodní práce

Retrospective evaluation of remdesivir effectiveness in the treatment of COVID-19 disease during the second wave of the pandemic

Lucia Žigová, Orsolya Hrubá, Andrea Gažová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):194-198 | DOI: 10.36290/far.2025.049  

Pandémia ochorenia COVID-19 priniesla nečakané výzvy pre zdravotníctvo a podnietila intenzívny výskum nových terapeutických prístupov. Remdesivir, nukleozidový analóg so schválenou indikáciou na liečbu COVID-19, bol súčasťou viacerých klinických štúdií s cieľom zhodnotiť jeho účinnosť. Zatiaľ čo niektoré z nich naznačili potenciálny klinický prínos, iné nepreukázali jednoznačný efekt na zníženie mortality alebo skrátenie hospitalizácie. Cieľom tejto retrospektívnej štúdie bolo analyzovať, či podanie remdesiviru počas druhej pandemickej vlny ovplyvnilo klinické výsledky hospitalizovaných pacientov s COVID-19. Do analýzy bolo zaradených 202 pacientov...

Úvodní slovo k tématu číslaEditorial

Ivana Tašková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(4):192-193  

Farmakokinetické interakce klozapinu a olanzapinu: kazuistiky lékových změn při inhibici CYP1A2Kazuistiky

Pharmacokinetic interactions of clozapine and olanzapine: case studies of drug modifications due to CYP1A2 inhibition

Kateřina Skopalová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):181-184 | DOI: 10.36290/far.2025.063  

Antipsychotika MARTA jsou základními léčivy v terapii psychických poruch, avšak jejich účinnost a bezpečnost mohou být ovlivněny lékovými interakcemi. Tento článek se zaměřuje na interakce antipsychotik s antibiotiky, především prostřednictvím inhibice cytochromu P450 1A2 (CYP 1A2), což může vést ke změnám hladin léčiv mimo terapeutické rozmezí. Prezentovány jsou vybrané 2 kazuistiky z klinické praxe na lůžkovém oddělení psychiatrické nemocnice, které ilustrují důsledky těchto interakcí a možnosti jejich řešení. Důraz je kladen na problematiku lékové interakce klozapin-ciprofloxacin a nutnost terapeutického monitorování léčiv (TDM), popřípadě v kombinaci...

Účinnost a bezpečnost fezolinetantu v léčbě středně těžkých až silných vazomotorických symptomů u žen, u kterých se hormonální terapie nepovažuje za vhodnouPřehledové články

Efficacy and safety of fezolinetant in the treatment of moderate to severe vasomotor symptoms in women for whom hormone therapy is considered inappropriate

Marek Lapka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):174-180 | DOI: 10.36290/far.2025.062  

Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie DAYLIGHT (fáze 3b) hodnotila účinnost a bezpečnost fezolinetantu, antagonisty NK3 receptoru, u žen se středně silnými až silnými vazomotorickými příznaky (VMS) v souvislosti s menopauzou, které nebyly vhodné pro hormonální substituční terapii (HRT). Celkem 453 žen ve věku 40-65 let bylo randomizováno k podávání fezolinetantu 45 mg denně nebo placeba po dobu 24 týdnů. Fezolinetant významně snížil frekvenci i závažnost VMS, zlepšil kvalitu spánku a kvalitu života. Účinek nastupoval rychle a přetrvával po celé sledované období. Bezpečnostní profil byl příznivý a srovnatelný s placebem; mírně...

Nitazeny a další superagonisté opioidních receptorůPřehledové články

Nitazenes and other opioid receptor superagonists

Jitka Rychlíčková, Ema Kunová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):171-173 | DOI: 10.36290/far.2025.061  

Nitazeny a spirochlorfin jsou syntetické opioidy, o nichž se hovoří v posledních několika letech v kontextu nezáměrných předávkování s nefatálními i fatálními důsledky. Jedná se o silné agonisty především µ-opioidních receptorů, potencí odpovídajících fentanylu. Diagnostiku předávkování komplikuje nemožnost je detekovat standardními screeningovými testy na opioidy. Zkušenosti s terapií intoxikace nitazeny a spirochlorfinem jsou omezené. Cílem sdělení je upozornit na existenci těchto látek, shrnout známé informace o jejich farmakologii a zdůraznit potenciálně problematická místa v diagnostice a léčbě intoxikace.

Léčba polymorbidních pacientů s roztroušenou sklerózouPřehledové články

Treatment of multimorbid patients with multiple sclerosis

Martina Petrášová, Jan Kočica

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):165-170 | DOI: 10.36290/far.2025.060  

Přehled shrnuje praktické zásady léčby polymorbidních pacientů s roztroušenou sklerózou. Komorbidity jsou časté a zásadně ovlivňují diagnostiku, prognózu i volbu chronické léčby (DMT); radiografickou aktivitu u vaskulárních komorbidit je proto nutné interpretovat v kontextu dalších biomarkerů. U vysoce aktivních forem má své místo časná vysoce účinná terapie (např. anti-CD20 protilátky, kladribin či natalizumab), vždy s důslednou farmakovigilancí. Překryvné diagnózy lze bezpečně adresovat paralelně na komorbiditu cílenou léčbou (např. anti-CGRP u migrény), zatímco některým monoklonálním protilátkám je vhodné se u roztroušené sklerózy vyhnout (např....

Betablokátory v léčbě srdečního selháníHlavní téma

Beta-blockers in the treatment of heart failure

Monika Špinarová, Karel Lábr

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):160-164 | DOI: 10.36290/far.2025.059  

Srdeční selhání je časté onemocnění se závažnou prognózou. Léčba je vždy komplexní a zahrnuje farmakologické i nefarmakologické postupy.  Betablokátory (BB) jsou jedním ze základních pilířů léčby chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF). V doporučených postupech jsou v této indikaci uvedeny bisoprolol, carvedilol, metoprolol sukcinát a nebivolol. Léčba betablokátory se zahajuje u stabilních, euvolemických pacientů, a to obvykle nízkou dávkou s postupnou uptitrací. Jediný důvod pro nepodávání betablokátorů u těchto pacientů jsou kontraindikace. U srdečního selhání s mírně sníženou ejekční frakcí (HFmrEF) mohou být BB zváženy...

Betablokátory v léčbě poruch srdečního rytmuHlavní téma

Betablockers in the treatment of heart rhythm disorders

Dominik Broniš, Irena Andršová, Tomáš Novotný

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):155-159 | DOI: 10.36290/far.2025.058  

Betablokátory představují důležitou součást léčby srdečních arytmií díky své schopnosti tlumit účinky sympatoadrenálního systému, a tím stabilizovat srdeční rytmus. Uplatňují se v léčbě supraventrikulárních arytmií, především při kontrole srdeční frekvence u fibrilace síní, a rovněž snižují riziko komorových arytmií a náhlé srdeční smrti, zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční či srdečním selháním. Díky své dlouhodobé ověřené účinnosti, dobré snášenlivosti a příznivému vlivu na přežití si betablokátory udržují své pevné místo v klinické praxi. Vývoj v oblasti personalizované medicíny a genetického profilování pacientů navíc otevírá cestu...

Betablokátory v léčbě arteriální hypertenzeHlavní téma

Beta-blockers in the treatment of arterial hypertension

Karel Lábr, Monika Špinarová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):150-154 | DOI: 10.36290/far.2025.057  

Betablokátory tvoří tradiční skupinu antihypertenzivních léčiv, jejichž postavení v léčbě arteriální hypertenze prošlo v posledních dekádách významným vývojem. Ačkoliv již nejsou doporučovány jako léky první volby u nekomplikované hypertenze, zůstávají zásadní volbou v určitých klinických situacích - zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, po infarktu myokardu, při srdečním selhání, tachyarytmiích nebo u mladých pacientů se zvýšenou sympatikotonií. Cílem tohoto přehledu je shrnout mechanismus účinku betablokátorů, posoudit dostupné klinické důkazy o jejich účinnosti, porovnat je s jinými antihypertenzivy a představit jejich aktuální roli...

Betablokátory v léčbě chronické ischemické choroby srdečníHlavní téma

Beta-blockers in the treatment of chronic coronary artery disease

Martin Ambroz, Ondřej Ludka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):145-149 | DOI: 10.36290/far.2025.056  

Betablokátory (BB) představují jednu z klíčových skupin léčiv v terapii chronické ischemické choroby srdeční. Farmakologická léčba BB zahrnuje léčbu ovlivňující symptomy a terapii zlepšující prognózu nemocných u určitých skupin pacientů. Benefit BB je prokázán u pacientů se sníženou ejekční frakcí levé komory (EFLK), v případě nemocných s EFLK > 40 % však chybí jednoznačná data z randomizovaných klinických studií. Efekt BB u této skupiny pacientů zhodnotily recentní studie REDUCE-AMI a ABYSS, jejichž výsledky jsou však poměrně protichůdné. Chronická ischemická choroba srdeční je heterogenní onemocnění, které vyžaduje individualizovaný přístup k...

Betablokátory u akutního koronárního syndromu: současné důkazy a klinické implikaceHlavní téma

Beta-blockers in acute coronary syndrome: current evidence and clinical implications

Anna Chaloupka

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):141-144 | DOI: 10.36290/far.2025.055  

Betablokátory (BB) jsou dlouhodobě základním kamenem léčby akutního koronárního syndromu (AKS). S rozvojem reperfuzní terapie a moderní farmakoterapie se však role betablokátorů, zejména u pacientů s normální ejekční frakcí levé komory (LVEF), stává předmětem odborné diskuze. Tento přehled shrnuje základní vlastnosti a roli betablokátorů v léčbě akutního koronárního syndromu, aktuální doporučené postupy a klíčové randomizované studie a nabízí pragmatický rámec pro současnou indikaci a délku terapie betablokátory napříč spektrem AKS.

Retrospektívna analýza krvácavých príhod a extrémnych INR v populácii zosnulých pacientovPůvodní práce

Adverse effects of oral anticoagulant therapy in hospitalized patients

Orsolya Hrubá, Lucia Žigová, Peter Jackuliak, Juraj Payer, Ján Kyselovič, Andrea Gažová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):134-140 | DOI: 10.36290/far.2025.054  

Cieľ štúdie: Retrospektívne vyhodnotiť výskyt nežiaducich účinkov perorálnej anti­koagulačnej liečby (warfarín vs. priame perorálne antikoagulanciá – DOAK) u hospitalizovaných pacientov, ktorí zomreli počas hospitalizácie na vybranom klinickom pracovisku s dôrazom na analýzu hodnôt INR, podania antidota a charakter klinických komplikácií. Metódy: V rokoch 2010 – 2022 bolo na V. internej klinike LF UK a UNB v Bratislave zaznamenaných celkovo 46 521 hospitalizácií, medzi nimi bolo 5 380 takých, ktoré skončili úmrtím pacienta. Z nich sme vybrali 461 pacientov, u ktorých sme identifikovali v liekovej anamnéze farmakoterapiu perorálnymi...

Betablokátory v kardiologii editorialSlovo úvodem

Jiří Vítovec

Klin Farmakol Farm. 2025;39(3):133  

Slovo úvodemSlovo úvodem

MUDr. David Suchý, Ph.D.

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):71  

Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři Klinické farmakologie a farmacie, mám možnost několika slovy komentovat v úvodu obsah tohoto čísla, které redakce Klinické farmakologie a farmacie věnovala imunosupresivní a biologické léčbě autoimunitních onemocnění, a to zejména s ohledem na nežádoucí účinky těchto léků. Uvedená problematika je zpracována z pohledu revmatologie, dermatologie a neurologie a články pocházejí z předních pracovišť s dlouholetými zkušenostmi s terapií a zapojením do registrů BL...

Retatrutid: Nový přístup v léčbě obezity, diabetu mellitu a MASLD (metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease)Přehledové články

Retatrutide: A novel approach in the treatment of obesity, diabetes mellitus, and MASLD (metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease)

Robert Prosecký, Klaudia Hálová Karoliová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):122-129 | DOI: 10.36290/far.2025.041  

Obezita a metabolická onemocnění jsou globální výzvou, která vyžaduje inovativní terapeutické přístupy. Retatrutid (LY3437943) je nová farmakoterapeutická možnost, která kombinuje agonistický účinek na receptory GLP-1, GIP a glukagonu, čímž nabízí komplexní přístup k léčbě obezity, diabetu mellitu 2. typu a metabolických onemocnění jater (MASLD). Jeho mechanismus účinku spočívá v regulaci chuti k jídlu, zpomalení vyprazdňování žaludku, podpoře sekrece inzulinu a zlepšení energetického metabolismu. Výsledky klinické studie TRIUMPH prokazují významné snížení tělesné hmotnosti (až o 24,2 % po 48 týdnech léčby) a zlepšení metabolických parametrů....

Konzervativní léčba endometriózyPřehledové články

Conservative treatment od endometriosis

Martin Trhlík

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):117-121 | DOI: 10.36290/far.2025.040  

Endometrióza je chronické gynekologické onemocnění postihující až 10 % ženské populace ve fertilním věku. Poruchy plodnosti, bolesti a orgánová postižení zásadně ovlivňují kvalitu života a zdraví postižených. Socioekonomický dopad je značný a jsou vynakládány značné prostředky na léčbu. Léčba zahrnuje jak radikální - operační přístup, tak konzervativní, tj. podání různých skupin léčiv. Analgetik za účelem ovlivnění bolestivých projevů a hormonálních přípravků ze skupiny samotných progestinů, resp. v kombinaci s estrogeny, které ovlivňují aktivitu endometriózních ložisek. Další skupinou moderních léčiv, která se uplatňují v konzervativní léčbě endometriózy...

Postavení glukokortikoidů v revmatologiiPřehledové články

The role of glucocorticoids in rheumatology

Tomáš Lederer, Tomáš Soukup

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):111-116 | DOI: 10.36290/far.2025.039  

Glukokortikoidy jsou stále důležitým pilířem léčby revmatologických onemocnění díky svým silným protizánětlivým a imunosupresivním účinkům. Jejich přínos je nezpochybnitelný, ale dlouhé užívání přináší velká rizika, jako je akcelerovaná osteo­poróza, steroidní diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění a imunosuprese. Tato rizika je nutné monitorovat a předcházet. Použitím nových přístupů se snažíme vedlejší účinky minimalizovat. Optimalizuje se dávkování, zkracuje se doba užívání na nezbytné minimum. Léčba glukokortikoidy se kombinuje s jinými léky, jež mají tzv. glukokortikoidy šetřící účinek.

Antidepresiva v léčbě depresivní poruchy v těhotenství: Léčit, nebo neléčit?Přehledové články

Antidepressants in the treatment of depressive disorder during pregnancy: to treat or not to treat?

Lenka Sušilová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):103-110 | DOI: 10.36290/far.2025.038  

Antidepresiva, stejně jako neléčená depresivní porucha v těhotenství, představují rizikové faktory pro průběh těhotenství, vývoj plodu a poporodní adaptaci novorozence. Tento přehled shrnuje aktuálně publikované údaje o vlivu neléčené depresivní poruchy a rizicích spojených s léčbou antidepresivy na průběh těhotenství, vývoj plodu a časnou poporodní adaptaci. Dostupné studie nenaznačují, že by většina antidepresiv měla teratogenní potenciál nebo klinicky významně zvyšovala riziko těhotenských komplikací či narušení vývoje plodu. Po expozici antidepresivům však může dojít ke zvýšení rizika poruchy poporodní adaptace novorozence, která komplikuje časnou...

Stručný přehled farmakoterapie v paliativní medicíně - část prvníPřehledové články

A brief overview of pharmacotherapy in palliative medicine - part one

Miroslav Žiaran

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):96-102 | DOI: 10.36290/far.2025.037  

Paliativní medicína se zaměřuje na zlepšení kvality života pacientů s nevyléčitelnými onemocněními prostřednictvím komplexní péče, jejíž nedílnou součástí je farmakoterapie. Ta slouží k účinnému zvládání symptomů a ke zmírnění utrpení v závěrečných fázích života. Článek se věnuje principům a specifikům podávání léčiv v kontextu paliativní péče, se zřetelem na potřebu individuálního přístupu, bezpečnost, etické souvislosti i spolupráci různých profesí. S ohledem na měnící se fyziologii pacienta v pokročilých stadiích onemocnění je zdůrazněna nutnost přizpůsobení farmakologických strategií aktuálnímu klinickému stavu. Text je určen lékařům všech specializací,...

Primum non nocere: Jak bezpečná je moderní terapie roztroušené sklerózy?Hlavní téma

Primum non nocere: How safe is modern therapy for multiple sclerosis?

Dominika Šťastná, Dana Horáková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):89-95 | DOI: 10.36290/far.2025.036  

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které bez léčby vede k významnému neurologickému postižení. Časné nasazení vysoce účinné chorobu-modifikující terapie zásadně proměnilo prognózu pacientů a umožnilo efektivní potlačení zánětlivé aktivity a zpomalení progrese onemocnění. Vyšší účinnost je však spojena s vyšší mírou rizik, včetně závažných infekcí, autoimunitních komplikací a potenciálně i malignit. Nejčastějšími nežádoucími účinky zůstávají infekce, jejichž riziko je akcentováno zejména u anti-CD20 monoklonálních protilátek. Článek shrnuje hlavní bezpečnostní rizika spojená s jednotlivými přípravky...

Nežádoucí účinky systémové léčby psoriázyHlavní téma

Adverse effects of systemic treatment for psoriasis

David Suchý, Petra Cetkovská

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):84-88 | DOI: 10.36290/far.2025.035  

Lupénka je chronické geneticky podmíněné imunologicky zprostředkované zánětlivé onemocnění spojené se systémovými komorbiditami. U mírné formy lupénky se obvykle doporučuje lokální terapie a fototerapie. Pokud tato léčba není účinná, není tolerována, nebo je kontraindikována, stejně jako u pacientů s těžkým onemocněním nebo výrazně sníženou kvalitou života, je předepsána systémová terapie. Klinicky je důležité zvážit potenciální rizika nežádoucích účinků spojená s dlouhodobým užíváním syntetických perorálních a biologických systémových terapií. Cílem této práce je shrnout profil nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s léčbou lupénky.

Bezpečnost biologické a cílené léčby v revmatologiiHlavní téma

The safety of biological and targeted therapies in rheumatology

Marta Olejárová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):77-83 | DOI: 10.36290/far.2025.034  

Biologická a cílená léčba zásadně proměnila terapeutický přístup k pacientům se zánětlivými revmatickými onemocněními, mezi něž patří revmatoidní artritida (RA), axiální spondyloartritidy (axSpA), psoriatická artritida (PsA) a nověji také systémový lupus erythematodes (SLE) či systémová sklerodermie (SSc). Díky cílené modulaci klíčových struktur imunitní odpovědi vykazují biologická léčiva ve srovnání s konvenčními syntetickými chorobu-modifikujícími antirevmatiky (csDMARDs) vyšší terapeutickou účinnost a často i příznivější bezpečnostní profil. Biologická a cílená syntetická terapie však není prostá rizik. Spektrum a charakter nežádoucích účinků...

Metformin a deficit vitaminu B₁₂ - vlastní pozorování z klinické praxePůvodní práce

Metformin and vitamin B₁₂ deficiency - own observations from clinical practice

Dana Weberová, Pavel Weber, Hana Meluzínová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(2):72-76 | DOI: 10.36290/far.2025.033  

Úvod: Dlouhodobé užívání metforminu může vést vedle zažívacích potíží, ke vzniku laktátové acidózy, zhoršení renálních funkcí i k deficitu vitaminu B12 (VB12). Cílem naší práce bylo poukázat na rizikovost dlouhodobého užití metforminu zejména ve vyšších dávkách na konkrétním souboru námi léčených diabetiků 2. typu. Pacienti a metodika: V roce 2024 bylo celkem v diabetologické ambulanci Diastop, s. r. o., (NZZ – nestátní zdravotnické zařízení) dlouhodobě léčeno 2 136 diabetiků 2. typu (T2DM), a to 1 111 mužů a 1 025 žen. Jejich věk byl 72,7 ± 12,5 roků. Z nich 70 % bylo ≥ 65 roků a 12,6 %...

Slovo úvodemSlovo úvodem

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):4  

Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, hlavním tématem tohoto čísla jsou lékové interakce. Z velkého množství takových příhod jsme vybrali skupiny léků, pro které byla zjištěna nová fakta, jejichž spotřeba dynamicky narůstá a kde se mění její struktura. Dva z našich článků pojednávají o lékových interakcí přímých orálních antikoagulancií (DOAC). Dávkování DOAC na rozdíl od warfarinu není titrováno, ale je pevně stanoveno...

Psychedelika v terapii cluster headachePřehledové články

Psychedelics in the treatment of cluster headaches

Michal Židó, Tomáš Páleníček, Ivana Štětkářová

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):62-66 | DOI: 10.36290/far.2025.021  

Psychedelika jsou psychoaktivní látky, které bezprostředně po užití typicky vyvolávají změny vnímání, myšlení, emotivity a kognitivních procesů. V poslední době se intenzivně zkoumá jejich antidepresivní a anxiolytický efekt. Hlavní výhodou těchto látek je rychlý nástup účinku s dlouhodobým účinkem po podání jedné či jen několika málo dávek. Mají také dobrý bezpečnostní profil. Další využití mohou mít tyto látky v léčbě chronických bolestí u neuropatie a primárních bolestí hlavy, například cluster headache. Cluster headache neboli syndrom nakupených bolestí hlavy je vzácné onemocnění projevující se epizodami intenzivních bolestí hlavy s vegetativním...

Použití terapeutického monitorování hladin antipsychotik druhé generace při individualizaci farmakoterapie schizofreniePřehledové články

The use of therapeutic second-generation antipsychotics level monitoring in the individualization of schizophrenia pharmacotherapy

Anna Králová, Petr Potměšil, Miloslav Kopeček

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):57-61 | DOI: 10.36290/far.2025.020  

Terapie schizofrenie je komplexní, sestává ze sociálních intervencí, psychoterapie a farmakoterapie. Základní pilíř léčby představují antipsychotika druhé generace vzhledem k jejich farmakologickému profilu a nižší míře výskytu nežádoucích účinků. Léčba antipsychotiky je dlouhodobá, neomezuje se jen na akutní fázi. Nezbytná je udržovací terapie pro prevenci relapsu. Stanovení plazmatických hladin antipsychotik, také známé jako terapeutické monitorování léčiv, pomáhá upravit dávku individuálně pro jednotlivého pacienta a může sloužit k minimalizaci toxicity, kontrole adherence a snížení nákladů na léčbu.

Rozdíly mezi pohlavími - od farmakologie až po metodologii klinického výzkumuPřehledové články

Sex-related differences - from pharmacology to clinical research methodology

Adriána Papiež, Zora Čechová, Jitka Rychlíčková

Klin Farmakol Farm. 2025;39(1):52-56 | DOI: 10.36290/far.2025.019  

Odborná veřejnost, ale i pacienti se stále více zabývají otázkou, zda můžeme výsledky klinických studií aplikovat i na ty podskupiny pacientů, které nebyly do výzkumu zahrnuty. Nejvíce diskutovaná je v tomto směru populace žen. Biologické pohlaví prokazatelně ovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku léčiv, což se projevuje rozdíly v terapeutických i nežádoucích účincích na organismus. Navzdory těmto rozdílům jsou ženy v klinických studiích dlouhodobě neadekvátně zastoupeny, například v oblasti kardiovaskulárních studií. Ačkoli se jejich účast v posledních letech zlepšuje, nerovnosti přetrvávají. Tento článek mapuje historický vývoj zastoupení žen...