Klin Farmakol Farm. 2009;23(1):6-14

Terapeutické monitorování gentamicinu u novorozenců v kritickém stavu během prvního týdne postnatálního života

Jiřina Martínková3, Pavla Pokorná1, Jiří Záhora2, Ing. Jaroslav Chládek Ph.D3, Jiřina Cihládková4, Václav Vobruba5
1 Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
2 Karlova Univerzita v Praze, LF v Hradci Králové, Ústav farmakologie a biofyziky, Hradec Králové
3 Ústav farmakologie LF UK v Hradci Králové
4 Dětská klinika FN a LF UK, Hradec Králové
5 JIRP Kliniky Dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakutní nemocnice 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity, Praha

Prospektivní studie porovnává standardní dávkování gentamicinu (GE) s individuálním, kineticky řízeným u 60 septických novorozenců

v kritickém stavu během prvního týdne života. Jak baktericidní účinek GE, tak toxicita jsou determinovány více plazmatickými koncentracemi

(Cpl), nežli dávkou. Plazmatické vrcholové koncentrace (Cpeak) požadované pro rychlý baktericidní účinek se pohybují v rozmezí

6–10 mg/l a údolní koncentrace (Ctrough) < 2 mg/l jako prevence toxicity.

Na základě čtyř plazmatických koncentrací GE (fluoroimunochemická detekce TDx Abbott) po první standardní dávce 4 mg/kg byly

vypočteny individuální kinetické parametry (PK) GE s využitím dvoukompartmentového modelu v programu pro PC – MWPharm 3.15.

Vrcholová koncentrace po 1. dávce (Cpeak1) nedosahovala dolní hranice rozmezí pro baktericidii u 6 subjektů, zatímco u jiných 6 převyšovala

horní hranici (10 mg/l). Pro každého novorozence byla predikována fluktuace plazmatických koncentrací v čase po podání a dávkovací

režim GE podle kinetiky individualizován tak, aby v ustáleném stavu (Css) byly navozeny Cpeakss a Ctroughss v odpovídajícím

rozmezí. Individuální dávkovací režim byl indikován u 46/60 novorozenců (77 %). Predikce indikovala snížení rychlost dávkování (velikost

dávky, interval mezi podáními nebo oboje) u 44/60 novorozenců, zatímco u 2 ji zvýšit. Kontrola Cpeakss a Ctroughss ukázala, že u 22/44

novorozenců Cpeakss navozená dávkováním, řízeným kineticky nedosáhla dolního limitu cílového rozmezí (6 mg/l). U subjektů 4/14 na

standardním režimu Cpeakss byla také subterapeutická. Na významné změně kinetických parametrů GE v raném věku se mohou podílet

jak maturační a růstové kovariáty, tak ty, které vyplývají z patofyziologických mechanizmů. Vliv některých z nich je identifikován, aby

mohl být analyzován pomocí populačně kinetického modelu a využit k aktivnímu terapeutickému monitorování.

Klíčová slova: novorozenci v kritickém stavu, kovariáty, individuální dávkování řízené kineticky, gentamicin.

Therapeutic monitoring of gentamicin in critically ill newborns during the first postnatal week of life

In this prospective study, 60 septic neonates critically ill during the first week treated with gentamicin (GE) were enrolled. Both GE bactericidal

effects and toxicity are more dependent on plasma concentrations (Cpl) than on the dose. GE peak plasma concentrations (Cpeak)

within the range of 6–10 mg/l are needed for bactericidal effects while Ctrough < 2 mg/L are recommended to prevent toxicity.

GE individual pharmacokinetic (PK) parameters were estimated after the first standard dose (4 mg/kg) by 2-compartment modeling

using the MWPHARM 3.15 computer program and four Cpl assayed by fluoroimmunochemistry (TDx Abbott). Cpeak1 exceeded 10 mg/l

in six neonates while in another six ones was below 6 mg/l. The concentration-time profile and Cpl fluctuation was predicted for each

child and dosage regimens individualized if needed to reach the target therapeutic range at the steady state (Css) mentioned above.

Cpeakss predicted were compared with that assayed.

Outcome: the standard dosing regimen was substituted for the individualized one in 46/60 neonates (77 %). The rate of dosing was

decreased in 44 neonates while in a couple of them a higher rate was to be used. Cpeakss assayed showed that in 22/44 of neonates,

the PK-guided dosing resulted in Cpeakss concentrations below 6 mg/l. Cpeakss was also subtherapeutic in 4/14 neonates on standard

dosing. Overprediction of the true steady-state Cpeak was probably associated with changes of the GE PK due to covariates. Some were

identified. Therefore, improvement in efficacy and safety of gentamicin therapy of critically ill neonates during the first postnatal week

requires active therapeutic drug monitoring based on population kinetic models which include main covariates of both maturational

and pathophysiological origin due to sepsis.

Keywords: critically ill neonates, covariates, kinetically guided therapy, gentamicin.

Zveřejněno: 1. květen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Martínková J, Pokorná P, Záhora J, Chládek J, Cihládková J, Vobruba V. Terapeutické monitorování gentamicinu u novorozenců v kritickém stavu během prvního týdne postnatálního života. Klin Farmakol Farm. 2009;23(1):6-14.
Stáhnout citaci

Reference

  1. García B, Barcia E, Pérez F, Molina IT. Population pharmacokinetics of gentamicin in premature newborns. J Antimicrob Chemother 2006; 58(2): 372-379. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Glover ML, Shaffer CL, Rubino CM, Cuthrell C, Schoening S, Cole E, Potter D, Ransom JL, Gal P. A multicenter evaluation of gentamicin therapy in the neonatal intensive care unit. Pharmacotherapy 2001; 21(1): 7-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Moore RD, Lietman PS, Smith CR. Clinical response to aminoglycoside therapy: importance of the ratio of peak concentration to minimal inhibitory concentration. J Infect Dis. 1987; 155(1): 93-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Moore RD, Lietman PS, Smith CR. Clinical response to aminoglycoside therapy: importance of the ratio of peak concentration to minimal inhibitory concentration. J Infect Dis. 1987; 155(1): 93-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Moore RD, Smith CR, Lietman PS. Association of aminoglycoside plasma levels with therapeutic outcome in gram-negative pneumonia. Am J Med. 1984; 77(4): 657-662.
  6. Moore RD, SmithCR, et al. Association of aminoglycoside plasma level with mortality. J Infect Dis 1984; 149: 448-458. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. McCormack JP, Jewesson PJ. A critical reevaluation of the, ,therapeutic range" of aminoglycosides. Clin Infect Dis. 1992; 14(1): 320-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Hansen M, Christrup LL, Jarl?v JO, Kampmann JP, Bonde J. Gentamicin dosing in critically ill patients. Acta Anaesthesiol Scand. 2001; 45(6): 734-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Nicolau DP, Freeman CD, Belliveau PP, Nightingale CH, Ross JW, Quintiliani R. Experience with a once-daily aminoglycoside program administered to 2,184 adult patients. Antimicrob Agents Chemother. 1995; 39(3): 650-655. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Isemann BT, Kotagal UR, Mashni SM, Luckhaupt EJ, Johnson CJ. Optimal gentamicin therapy in preterm neonates includes loading doses and early monitoring. Ther Drug Monit. 1996; 18(5): 549-555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Allegaert KA. Therapeutic drug monitoring of aminoglycosides in neonates - A must? Abstracts (1 77). 8th Congress of the European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics, August 29-September 1, 2007 Amsterdam, Netherlands.
  12. Touw DJ. Therapeutic drug monitoring of aminoglycosides in neonates. Abstracts (1 78). 8th Congress of the European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics, August 29-September 1, 2007 Amsterdam, Netherlands.
  13. Narendra A, White MP, Rolton HA, Alloub ZI, Wilkinson G, McColl JH, Beattie J. Nephrocalcinosis in preterm babies. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed. 2001; 85(3): F207-213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Hoppe B, Hesse A, Neuhaus T, Fanconi S, Forster I, Blau N, Leumann E. Urinary saturation and nephrocalcinosis in preterm infants: effect of parenteral nutrition. Arch Dis Child. 1993; 69(3 Spec No): 299-303. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Stoll BJ, Hansen NI, Adams-Chapman I, Fanaroff AA, Hintz SR, Vohr B, Higgins RD. Neurodevelopmental and growth impairment among extremely low-birth-weight infants with neonatal infection. JAMA. 2004; 292(19): 2357-2365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Young TE. Guidelines. In: Neofax book, Manual drug used in neonatal care, 20th ed., Montvale New Jersey, 2002.
  17. Begg EJ, Barclay ML, Kirkpatrick CM. The therapeutic monitoring of antimicrobial agents. Br J Clin Pharmacol. 2001; 52 Suppl 1: 35S-43S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Ganong WF. Přehled lékařské fyziologie. A Lange medical book, 1993.
  19. Guyton AC. The body fluid compartments: Extracellular and intracellular fluids; interstitial fluid and edema. In: Textbook of medical physiology 10th ed. 2000, 264-278 p.
  20. Martínková J, Selke-Krulichová I. Nefrotoxické účinky aminoglykozidových antibiotik. Lék. Zpr. LF UK Hradec Králové 2007; 52(3): 129-138.
  21. Stavroulaki P, Vossinakis IC, Dinopoulou D, Doudounakis S, Adamopoulos G, Apostolopoulos N. Otoacoustic emissions for monitoring aminoglycoside-induced ototoxicity in children with cystic fibrosis. Arch Otolaryngol Head Neck Surg. 2002; 128(2): 150-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Rocha MJ, Almeida AM, Afonso E, Martins V, Santos J, Leit?o F, Falc?o AC. The kinetic profile of gentamicin in premature neonates. J Pharm Pharmacol. 2000 Sep; 52(9): 1091-1097. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Martínková J, Chládková J, Kopecká J, Chládek J, Tilšer I, Marešová J, Pařízková E. Kinetika gentamycinu u nedonošených dětí s nízkou porodní hmotností v průběhu čtěř dnů postnatálního života. Čs. Pediatr. 47: 210-216, 1992.
  24. Bone RC. The pathogenesis of sepsis. Ann Intern Med. 1991; 115(6): 457-469. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. De Paepe P, Belpaire FM, Buylaert WA. Pharmacokinetic and pharmacodynamic considerations when treating patients with sepsis and septic shock. Clin Pharmacokinet. 2002; 41(14): 1135-1151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. van Lambalgen AA, Bronsveld W, van den Bos GC, Thijs LG. Distribution of cardiac output, oxygen consumption and lactate production in canine endotoxin shock. Cardiovasc Res. 1984; 18(4): 195-205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Flournoy DJ, Beller BK, Archer LT, et al. Relationship of serum gentamicin levels and methylprednisolone sodium succinate treatment in baboons challenged with Escherichia coli LD100. Clin Ther 1983; 5: 417-421.
  28. Oparaoji EC, Cornwell EE 3rd, Hekmat E, Lum Cheong R, Adir JS, Siram S. Aminoglycoside volume of distribution in postoperative patients with septic shock. Clin Pharm. 1993; 12(2): 131-134. Přejít na PubMed...
  29. Moore RD, Smith CR, Lietman PS. The association of aminoglycoside plasma levels with mortality in patients with gramnegative bacteremia. J Infect Dis. 1984; 149(3): 443-448. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Heffner JE. A wake-up call in the intensive care unit. N Engl J Med. 2000; 342(20): 1520-1522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Anderson BJ, Allegaert K, Holford NH. Population clinical pharmacology of children: modelling covariate effects. Eur J Pediatr. 2006; 165(12): 819-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Benet LZ, et al. The Pharmacological Basis of Therapeutics eds. Gilman AG, Rall TW, Nies AS. Taylor P. 8th edition. New York. Pergamon Press, 1990: 1650-1735.
  33. Miranda JC, Schimmel MM, James LS, Spinelli W, Rosen TS: Gentamicin kinetics in the neonate. Pediatr Pharmacol (New York). 1985; 5(1): 57-61.
  34. Berger A, Kretzer V, Gludovatz P, Rohrmeister K, Prusa AR, Kohlhauser C. Evaluation of a netilmicin-loading dose in very low birthweight infants. Biol Neonate. 2003; 83(1): 25-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Moore RD, Smith CR, Lipsky JJ, Mellits ED, Lietman PS. Risk factors for nephrotoxicity in patients treated with aminoglycosides. Ann Intern Med. 1984; 100(3): 352-357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Mattie H, Craig WA, Pech?re JC. Determinants of efficacy and toxicity of aminoglycosides. J Antimicrob Chemother. 1989; 24(3): 281-293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Semchuk W, Shevchuk YM, Sankaran K, Wallace SM. Prospective, randomized, controlled evaluation of a gentamicin loading dose in neonates. Biol Neonate. 1995; 67(1): 13-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Gal P, Ransom JL, Weaver RL. Gentamicin in neonates: the need for loading doses. Am J Perinatol. 1990; 7(3): 254-257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Thingvoll ES, Guillet R, Caserta M, Dicenzo R. Observational trial of a 48-hour gentamicin dosing regimen derived from Monte Carlo simulations in infants born at less than 28 weeks' gestation. J Pediatr. 2008; 153(4): 530-534. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Humes HD, Weinberg JM, Knauss TC. Clinical and pathophysiologic aspects of aminoglycoside nephrotoxicity. Am J Kidney Dis. 1982; 2(1): 5-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. De Broe ME, Paulus GJ, Verpooten GA, Roels F, Buyssens N, Wedeen R, Van Hoof F, Tulkens PM. Early effects of gentamicin, tobramycin, and amikacin on the human kidney. Kidney Int. 1984; 25(4): 643-652. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Dahlgren JG, Anderson ET, Hewitt WL. Gentamicin blood levels: a guide to nephrotoxicity. Antimicrob Agents Chemother. 1975; 8(1): 58-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Jaresko GS, Boucher BA, Dole EJ, Tolley EA, Fabian TC. Risk of renal dysfunction in critically ill trauma patients receiving aminoglycosides. Clin Pharm. 1989; 8(1): 43-48. Přejít na PubMed...
  44. Barclay ML, Begg EJ. Aminoglycoside toxicity and relation to dose regimen. Adverse Drug React Toxicol Rev. 1994; 13(4): 207-234. Přejít na PubMed...
  45. Lortholary O, Tod M, Cohen Y, Petitjean O. Aminoglycosides. Med Clin North Am. 1995; 79(4): 761-787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Avent ML, Kinney JS, Istre GR, Whitfield JM. Gentamicin and tobramycin in neonates: comparison of a new extended dosing interval regimen with a traditional multiple daily dosing regimen. Am J Perinatol. 2002; 19(8): 413-420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. van Lent-Evers NA, Mathôt RA, Geus WP, van Hout BA, Vinks AA. Impact of goal-oriented and model-based clinical pharmacokinetic dosing of aminoglycosides on clinical outcome: a cost-effectiveness analysis. Ther Drug Monit. 1999; 21(1): 63-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Slaughter RL, Cappelletty DM: Economic impact of aminoglycoside toxicity and its prevention through therapeutic drug monitoring. Pharmacoeconomics. 1998; 14(4): 385-394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Pons G, Tréluyer JM, Dimet J, Merlé Y. Potential benefit of Bayesian forecasting for therapeutic drug monitoring in neonates. Ther Drug Monit. 2002; 24(1): 9-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.