![]() Otevřít |
![]() Uložit |
Klin Farmakol Farm 2005; 19:
V práci jsou uvedeny základní biografické a bibliografické údaje profesora farmakologie Emila Starkensteina. Je zdůrazněn zejména jeho přínos pro vývoj klinické farmakologie jako samostatného oboru. V práci „Klinická farmakologie – Teorie a praxe u lůžka nemocného“ z roku 1918 jako první formuloval základní úkol klinické farmakologie – přenášet poznatky farmakologie experimentální do terapeutické praxe a v ní je ověřovat. V období 1921–1933 se věnoval zejména vývoji léčivých přípravků z oblasti farmakologie analgetických kombinací (přípravek Veramon), léčby mořské nemoci (přípravek Vasano) a farmakologie železa (přípravek Ferrostabil). Emil Starkenstein zahynul v roce 1942 jako oběť holokaustu.
Emil Starkenstein contributed substantially to the development of pharmacology and also of the clinical pharmacology. In 1918 he pusblished the article „Clinical pharmacology – Theory and Praxis at the Patient´s Bed“. He defined that the main task of clinical pharmacology is to apply and verify the achievements of experimental pharmacology into the clinical therapy. In the period 1921–1933 his scientific interests were concerned namely with pharmacology of analgesic combinations, therapy of sea-sickness and with pharmacology of iron. His experimental research initiated the introduction into the therapy of pharmaceutical preparations Veramon (analgesic), Vasano (antiemetic) and Ferrostabil (antianaemic). Emil Starkenstein died in 1942 as the victim of Holocaust.
![]() |
Plná verze článku |