Editorial k článku Stránský J. Léčba chronické hepatitidy B adefovir dipivoxilem
PROBLEMS OF DRUG RISK PERCEPTION IN MONOCOMPONENT ANALGESIC AGENTS IN RELATIONSHIP TO CONSUMPTION DATA IN SLOVAK REPUBLIC
Vnímanie rizika analgetickej liečby je stále aktuálnym problémom medicínskej praxe, nakoľko sa týka veľkej časti pacientov v produktívnom veku. U pacientov s chronickými algickými syndrómami môže voľná dostupnosť niektorých analgetík vyústiť do závažného poškodenia zdravia. Samotné vnímanie rizika analgetík sa premieta najmä do preferencií ich výberu a do hlásení NÚL. Analyzovali sme celkovú spotrebu monokomponentných analgetických prípravkov v SR v rokoch 1998–2002 pomocou WHO metodológie a porovnali s dostupnými údajmi o liekovej spotrebe z Fínska a tiež údajmi z oficiálne hlásených NÚL v SR. V spotrebe nesteroidných antiflogistík-antireumatík v oboch krajinách dominovala preskripcia ibuprofenu a diklofenaku so stúpajúcu tendenciou, klesajúci trend bol zrejmý v spotrebe indometacínu. Preskripcia opioidov bola v SR výrazne nižšia oproti Fínsku, čo súvisí aj s prehnaným vnímaním rizika takejto liečby a následne prináša so sebou nedostatočnú analgetickú liečbu. Hlásené nežiaduce účinky odzrkadľovali skôr zjavné prejavy liekového poškodenia (kožné reakcie). Poznanie nežiaducich účinkov analgetík, spôsobu ich prevencie a aktívnejšia účasť lekára v systéme farmakovigilancie môžu výrazne prispieť ku skvalitneniu tejto liečby nielen z medicínskeho, ale aj z etického aspektu.
RETROSPECTIVE ANALYSIS OF PRESCRIPTION MEDICINES FULLY REIMBURSED BY PATIENT
Příspěvek se zabývá retrospektivní analýzou 2 102 lékařských předpisů (LP) realizovaných v nemocniční lékárně během 12měsíčního období roku 1998. Na těchto LP byla předepsána léčiva vydávaná na LP a plně hrazená pacientem. Jejich sortiment tvořilo 60 druhů HVLP, které patřily do 19 indikačních skupin. Na jednom LP bylo v průměru 1,70 balení. Průměrná cena jednoho balení činila 412,10 Kč. Nejvíce předepisovaným přípravkem byl Rohypnol (29,1 % všech balení).
MANAGEMENT OF PHARMACOTHERAPY IN PATIENTS WITH ESSENTIAL HYPERTENSION AFTER 24-HOUR BLOOD PRESSURE MONITORING
Účel štúdie: 24-hodinové ambulantné monitorovanie krvného tlaku (ABPM) je užitočnou, neinvazívnou metódou pri diagnostike a terapii pacientov s artériovou hypertenziou. ABPM nachádza široké uplatnenie aj v klinickej praxi na Slovensku, avšak cielené štúdie, sledujúce použitie a prínos ABPM k ďalšiemu manažmentu hypertenzie u nás, chýbajú. Cieľom našej práce bolo zhodnotiť využitie ABPM v ambulantnej starostlivosti pacientov s hypertenziou. Metódy: Retrospektívne sme analyzovali zdravotné záznamy a záznamy ABPM pacientov s esenciálnou hypertenziou vo veku 19–86 rokov. Porovnali sme hodnoty krvného tlaku (TK) namerané v ambulancii lekára a metódou ABPM, percentuálne zastúpenie dipperov a nondipperov (nočný pokles TK je zachovaný, resp. chýba), rozdiely v tlakovej záťaži v priebehu monitorovania, indikácie pre ABPM a zmenu v terapii po vyšetrení. Na štatistické hodnotenie získaných výsledkov sa použil Studentov t-test a neparametrický Mann-Whitney U-test. Výsledky: Hodnoty TK namerané v ambulancii lekára boli signifikantne vyššie v porovnaní s hodnotami ABPM. V súbore sme identifikovali 47 % nondipperov, u ktorých sme zaznamenali signifikantne vyššiu nočnú tlakovú záťaž pre systolický krvný tlak. Najčastejšou indikáciou pre ABPM bolo zhodnotenie krvného tlaku pri antihypertenzívnej liečbe. Na základe výsledkov ABPM sa terapia modifikovala u takmer polovice pacientov. Záver: Nami získané výsledky ukázali, že ABPM prispieva k zvýšeniu diagnostickej a terapeutickej kvality klinického rozhodovania lekára a môže byť užitočným nástrojom k dosiahnutiu dobrej kontroly TK u väčšieho percenta pacientov s esenciálnou hypertenziou.
Thalidomide
Na konci minulého století byl zjištěn výrazný protimyelomový účinek u thalidomidu, reprezentujícího nový typ protinádorových tzv. „biological based“ léků. Tato nejnovější generace léků s protimyelomovým účinkem interferuje s jednou nebo více reakcemi či vazbami mezi nádorovou buňkou a jejím okolí. Blokuje tak růst myelomových buněk a myelomové buňky jsou směřovány ke smrti. Tyto léčebné přípravky jsou dnes označovány pojmy antiangiogenní a/nebo imunomodulační (IMiDs – immunomodulatory drugs) léky. Thalidomid prokázal mimořádnou účinnost u nemocných s mnohočetným myelomem. Je testován i u řady dalších hematologických a onkologických diagnóz. V monoterapii nebo v kombinaci s kortikoidy je dnes rutinně používán v léčbě relapsu mnohočetného myelomu na celém světě. Jeho použití u dalších hematologických nádorových onemocnění a rovněž tak solidních nádorů je prozatím jen experimentální.
ICHTHAMMOL AND TARS IN current DERMATOLOGICAL TREATMENT
Práce se zabývá významem dehtových preparátů v současné dermatologické praxi. Vzhledem k nežádoucím účinkům kamenouhelných dehtů (karcinogenní, fototoxické, nefrotoxické) a v souladu s legislativou zemí EU je doporučeno výrazné omezení jejich použití v zevní léčbě. V indikovaných případech (některé formy psoriázy) lze aplikovat pix lithanthracis do 5 % koncentrace a maximálně na 20 % kožního povrchu za průběžných biochemických kontrol. V ostatních indikacích je možná náhrada bituminózními dehty (ichtamol, leukichtol).
RISKS OF FLUORIDE SUPPLEMENTATION IN CHILDREN: NEW ECOTOXICOLOGICAL PHENOMENON
Používání solí fluoru v prevenci zubního kazu zahájilo éru suplementace lidského těla fluoridy. Zatímco v minulosti byl obsah fluoridů v ekosystémech velmi nízký a jevilo se potřebné přidávat jej do výživy, v poslední době se jeho množství v životním prostředí a potravinách trvale zvyšuje. V zemích s vysokou zátěží životního prostředí fluoridy, jako jsou např. USA, Kanada, Čína a Indie, již byl zaznamenán negativní vliv jeho dlouhodobého působení na zdraví celé populace. Náš článek by chtěl upozornit na fakta, která dokumentují rizika fluoridů pro zdravý vývoj dětí. V České republice není tato problematika odbornou veřejností dostatečně diskutována.
Vitamin C – what we (do-not) know about it
Vitamín C patrí medzi základné antioxidanty, zúčastňuje sa na tvorbe kolagénu a pri iných metabolických pochodoch organizmu. Človek ho nevie syntetizovať, a preto ho musí prijímať vo forme potravy, resp. farmakologických prípravkov. Jeho fyziologická potreba sa mení vekom, od 40–50 mg/denne v dojčenskom, po 80–100 mg/denne v adolescencii, resp. dospelosti. Potreba sa zvyšuje pri zápalových ochoreniach, v rekonvalescencii, pri hojení rán, anémii, neprospievaní, v dojčenskom veku, aktívnom a pasívnom fajčení a iných stavoch. Hypovitaminóza C sa u dojčiat, resp. batoliat označuje ako Moellerova – Barlowova choroba, neskôr ako skorbut. V industriálnom svete až 50% potreby vitamínu C je saturované v medikamentóznej forme. U dojčiat, resp. v neskoršom veku, je možné potrebu, alebo suplementáciu vitamínu C vypočítať podľa návodu uvedeného v texte.
PHARMACOLOGICAL PROFILE OF BRIMONIDINE – A NEW DRUG FOR TREATMENT OF GLAUCOMA
Cieľom článku je poukázať na úlohu selektívnych α2-adrenergomimetických látok v liečbe primárneho glaukómu s otvoreným uhlom. Predstaviteľmi tejto skupiny antiglaukomatóznych liečiv sú: klonidín, apraklonidín a brimonidín. Farmakodynamické a farmakokinetické vlastnosti brimonidínu mu prisudzujú zvláštne postavenie v tejto skupine. Brimonidín tartrát [5-bromo-6-(2-imidazolidinylideneamino) quinoxalín L-tartrát] je nový vysoko-selektívny alfa2-adrenoreceptorový agonista. Hoci je štrukturálne podobný klonidínu má vyššiu selektivitu k alfa2-adrenoreceptorom. Brimonidín je v porovnaní s klonidínom menej lipofilnou látkou a preto menej prechádza hematoencefalickou bariérou. Na významnom poklese vnútroočného tlaku sa podieľa jeho schopnosť zvýšiť odtok komorového moku a znížiť jeho tvorbu. Brimonidín znižuje aj episklerálny venózny tlak. V experimentálnych podmienkach bol zistený aj jeho neuroprotektíny účinok na zrakový nerv, ktorý by mohol byť novým prínosom v liečbe glaukómu s otvoreným uhlom.
Angiotensin-converting-enzyme in stable coronary artery disease
Studie PEACE (Prevention of Events with Angiotensin Converting Enzyme Inhibition Trial) je multicentrická, randomizovaná dvojitě slepá klinická studie, srovnávající léčbu ACE I – trandolaprilem oproti placebu u nemocných s prokázanou ICHS bez známek srdečního selhání, s ejekční frakcí nad 0,4 a TKd < 100 mmHg. Zařazeno bylo 8 290 nemocných, kteří byli průměrně sledování 4,8 let. Primární cíl (úmrtí, nefatální IM, CABG, PCI) nebyl ovlivněn (21,9% vs 22,5%, p = 0,43). Byly sníženy hospitalizace nebo úmrtí na srdeční selhání (2,8% vs 3,7%, p = 0,02) a výskyt nového diabetes mellitus (9,8% vs 11,5%, p < 0,01). Pacienti ve studii byli v 72% po revaskularizaci a v 70% užívali hypolipidemika.
ADEFOVIR DIPIVOXIL TREATMENT IN CHRONIC HEPATITIS B
Je popsán případ 46leté ženy s chronickou hepatitidou B HBeAg pozitivní, která byla během 10 let postupně léčena glukokortikoidy v kombinaci s azatioprinem, pak famciklovirem, interferonem alfa-2a, alfa-2b a přirozeným interferonem, samotným lamivudinem i v kombinaci s přirozeným interferonem, ale po léčbě jsme pozorovali pouze normalizaci aktivity ALT a negativní HBV DNA v séru, ale po žádném léčebném schématu nenastala sérokonverze HBeAg na anti-HBe. Po dlouhodobé léčbě lamivudinem vznikla mutanta rezistentní na lamivudin a po ukončení léčby nastal relaps hepatitidy. Nakonec jsme podali adefovir dipivoxil v dávce 10 mg/den po dobu 9 měsíců. Po této léčbě jsme pozorovali trvalou biochemickou a virologickou odpověď, ale znovu nedošlo k sérokonverzi HBeAg na anti-HBe. Po ukončení léčby jsme opět zjistili biochemický a virologický relaps hepatitidy.
V dňoch 4. a 5. novembra sa konala v Bratislave XII. konferencia klinickej farmakológie. Ústrednou témou podujatia bola problematika kvality farmakoterapie. Úvodom predseda Slovenskej Spoločnosti klinickej farmakológie prof. Kriška odovzdal ocenenia jubilantom prof. Dzúrikovi, doc. Grundmannovi a prim. Haľkovi. V rámci slávnostného otvorenia, ktorého sa zúčastnil štátny tajomník MZ SR Dr. Gajdoš, rektor Univerzity Komenského doc. Gahér a dekan Lekárskej fakulty UK prof. Traubner, vystúpil s vyzvanou prednáškou doc. Grundmann na tému kvalita farmakoterapie a TDM, kde objasnil uplatnenie práce klinického farmakológa pri optimalizácii farmakoterapie u pacientov neštandardne reagujúcich na liečbu a pri interpretácii TDM...
Sekcia klinickej farmácie (SeKF) Slovenskej farmaceutickej spoločnosti (SFS) o. z. Slovenskej lekárskej spoločnosti vznikla z podnetu niekoľkých klinicky orientovaných farmaceutov v roku 1990. Prvým predsedom sa stal PharmDr. Juraj Sýkora, CSc. Od roku 1999 je predsedníčkou Sekcie KF PharmDr. Lívia Magulová, PhD. a vedeckou sekretárkou PharmDr. Vlasta Kákošová.
Ve dnech 26. a 27. listopadu 2004 se pod záštitou Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP Praha a Katedry sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK HK konal v Mikulově již VI. ročník Vinobraní klinické farmacie. Aktuálním tématem setkání bylo „Farmakoterapie v oftalmologii a terapeutická hodnota očkovacích látek.“ Organizace se ujali doc. RNDr. Jiří Vlček, CSc., vedoucí Katedry sociální a klinické farmacie FaF UK HK a PharmDr. René Mach, vědecký sekretář Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti. Dlužno dodat, že se svého úkolu zhostili na výbornou.
PROFESSOR EMIL STARKENSTEIN, M.D. (18. 12. 1884 – 6. 11. 1942) BIOGRAPHY AND BIBLIOGRAPHY OF AN OUSTANDING EUROPEAN PHARMACOLOGIST FROM PRAGUE (To the 120th anniversary of his birth)
V práci jsou uvedeny základní biografické a bibliografické údaje profesora farmakologie Emila Starkensteina. Je zdůrazněn zejména jeho přínos pro vývoj klinické farmakologie jako samostatného oboru. V práci „Klinická farmakologie – Teorie a praxe u lůžka nemocného“ z roku 1918 jako první formuloval základní úkol klinické farmakologie – přenášet poznatky farmakologie experimentální do terapeutické praxe a v ní je ověřovat. V období 1921–1933 se věnoval zejména vývoji léčivých přípravků z oblasti farmakologie analgetických kombinací (přípravek Veramon), léčby mořské nemoci (přípravek Vasano) a farmakologie železa (přípravek Ferrostabil). Emil Starkenstein zahynul v roce 1942 jako oběť holokaustu.
EZETIMIBE – THE FIRST AGENT OF A NOVEL CLASS OF SELECTIVE CHOLESTEROL ABSORPTION INHIBITORS
Současný přístup hypolipidemické terapie zahrnuje vedle dietních opatření a využití již známých a ověřených hypolipidemik také vývoj nových léčiv zasahujících na různé úrovni do metabolizmu cholesterolu. Novinkou na poli hypolipidemik je ezetimib. Jedná se o prvního zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce cholesterolu. Inhibuje vstřebávání žlučového a dietního cholesterolu v tenkém střevě bez ovlivnění absorpce vitaminů rozpustných v tucích, triacylglycerolů a žlučových kyselin. Místem jeho farmakologického účinku je kartáčový lem tenkého střeva, kde snižuje uptake cholesterolu do enterocytu. Existuje celá řada preklinických i klinických studií demonstrující příznivý vliv ezetimibu na hladinu cholesterolu při monoterapii, ale také jeho synergický efekt při současném podávání inhibitoru HMG-CoA reduktázy (statinu). Ezetimib podávaný samostatně nebo v kombinaci se statinem signifikantně snižuje hladiny LDL-cholesterolu a zvyšuje hladiny HDL-cholesterolu. Léčivo je pacienty poměrně dobře tolerováno a incidence nežádoucích účinků se blíží placebu. V klinické praxi je ezetimib v monoterapii určen pacientům, u kterých je žádoucí mírné snížení LDL-cholesterolu nebo u nichž jsou kontraindikována hypolipidemika jiných skupin. Kombinovaná terapie se statinem je indikována pacientům, kteří hůře tolerují vysokou dávku statinu nebo u nichž nelze cílových hodnot LDL-cholesterolu dosáhnout maximální dávkou statinu.
PRESENT SITUATION AND PERSPECTIVES OF CHRONIC HEART FAILURE TREATMENT
Chronické srdeční selhání, ač se jedná o chorobu častou a závažnou, bylo donedávna léčeno postupy stovky let starými. „Pouštění žilou“ je postup užívaný již v antice a například digitalisové alkaloidy byly zavedeny k léčbě srdečního selhání před více než dvěma sty lety. Po zavedení diuretik v polovině minulého století, naše léčebné postupy stagnovaly a dlouho jsme neměli možnost ovlivnit nepříznivou prognózu nemocných. Teprve léčebnými postupy cílenými na maladaptačně aktivované regulační mechanizmy – systém renin, angiotenzin a aldosteron, spolu se sympatoadrenálním systémem – jsme v devadesátých letech dostali účinné prostředky snižující jak potíže, tak úmrtnost. V posledním desetiletí jsme svědky velikého rozvoje nových farmakologických postupů zaměřených na srdeční selhání. Byla zavedena nová inotropika, příkladem je kalciový senzibilizátor levosimendan, další inotropika jsou vyvíjena. Též v oblasti inhibice systému renin, angiotenzin, aldosteron je řada novinek: inhibitory reninu, inhibitory vazopeptidáz, neutrálních endopeptidáz či nový inhibitor aldosteronových receptorů eplerenon. Konečně i v postupech upravujících nadměrnou retenci tekutin jsou slibně zaváděny blokátory vazopresinových receptorů, neboli aquaretika či natriuretické peptidy.
Drug interactions between warfarin and cardiovascular drugs
Warfarin patří do skupiny antagonistů vitaminu K. Podstatou jeho mechanizmu účinku je ovlivnění epoxid reduktázy a vitamin K reduktázy, dvou klíčových enzymů v metabolizmu vitaminu K. Warfarin je racemickou směsí s rozdílnými farmakokinetickými a farmakodynamickými vlastnostmi. Vzhledem ke svému metabolizmu podléhá warfarin řadě interakcí na podkladě různých mechanizmů. Nejvýznamnější jsou interakce na podkladě inhibice jeho jaterního metabolizmu. Informovanost lékaře o těchto interakcích pomáhá eliminovat riziko vyplývající z přestřelené a neadekvátní antikoagulační léčby.
Infliximab in clinical treatment
Infliximab patří do skupiny tzv. biologické terapie. Je to humánní monoklonální protilátka proti tumor nekrozujicímu faktoru alfa, složená z 25% myších a 75% lidských sekvencí. Hlavní současné indikace jeho použití jsou revmatoidní artritida, ankylozujicí spondylartritida a Crohnova nemoc.