Klinická farmakologie a farmacie, 2006 (roč. 20), číslo 1

Klin Farmakol Farm 2006; 20:

Survey of the management of deep vein thrombosis in general practice in the Czech republic

LÉČBA HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBOSY V ORDINACÍCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Marcela Zemková

Lékové informační centrum, Katedra sociální a klinické farmacie, FaF UK, Hradec Králové

Klíčová slova: hluboká žilní trombóza, žilní tromboembolizm, praktičtí lékaři, antikoagulancia, dotazníkový průzkum.

Cíl: Sledovat léčbu (suspektní) hluboké žilní trombózy v ordinacích praktických lékařů. Metodika: Standardizovaný dotazník byl rozeslán 692 praktickým lékařům pro dospělé v České republice. Výsledky: Návratnost dotazníku činila 58%. Objektivní vyšetření provádí 89% respondentů. Méně než 3% praktických lékařů obvykle stanovuje diagnózu pouze na základě hodnocení klinických projevů. 92% praktických lékařů zahajuje adekvátní léčbu pacientů s hlubokou žilní trombózou. 4% praktických lékařů běžně léčí pacienty pouze léky ze skupiny antagonistů vitaminu K. Z průzkumu vyplynulo, že praktičtí lékaři často odesílají pacienty k odborným lékařům angiologům/ flebologům, 41% praktických lékařů k potvrzení diagnózy a 85% lékařů rovněž k léčbě pacientů. 44% praktických lékařů si myslí, že léčba hluboké žilní trombózy je mandátem praktických lékařů. Pro ty, kteří nesouhlasili, je nedostatek diagnostických a terapeutických možností hlavní překážkou. Závěr: V ordinacích praktických lékařů jsou běžně používány objektivní diagnostické metody potvrzující hlubokou žilní trombózu a pacienti dostávají adekvátní léčbu. Třebaže jsou pacienti často odesíláni k hospitalizaci v nemocnici, mnoho praktických lékařů si myslí, že by byli dostatečně kompetentní pečovat o pacienty s hlubokou žilní trombózou v ambulantní péči.

Background: To investigate the management of (suspected) deep vein thrombosis in general practice. Methods: Self completing postal questionnaire among a random sample of 692 general practitioners in the Czech Republic. Results: The overall response rate was 58%. Eighty-nine percent of the respondents initiated objective evaluation. Fever than 3% usually make the diagnosis on clinical grounds only. Ninety-two percent of the respondents initiated adequate treatment in the last patient seen with deep vein thrombosis. No more than 4% usually treat patients with a vitamin K antagonist alone. The respondents frequently referred a patient to a specialists, 41% in order the diagnosis and 85% for treatment. As many as 44% of them feel that management of deep vein thrombosis is a mandate of the general practitioner. For those who do not, the availability of diagnostic and therapeutic facilities are the main obstacles. Conclusion: In general practice objective diagnostic methods to evaluate suspected deep vein thrombosis are routinely used and patients receive adequate treatment. Although patients are frequently referred to the hospital many general practitioners feel that they would be competent anough to manage these patients on an outpatient basis.

Plná verze článku