Současný pohled na problematiku alergických onemocnění

doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D.

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):159  

Vztah mezi kinetickými parametry 5-fluorouracilu a odpovědí na neoadjuvantní chemoradioterapii lokálně pokročilého adenokarcinomu rekta

The relationship between kinetic parameters of 5-fluorouracil and the response

Jiří Grim, Miloš Hroch, Jaroslav Chládek, Jiří Petera, Jiřina Martínková

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):161-166  

Neoadjuvantní radioterapie kombinovaná s chemoterapií 5-fluorouracilem (5-FU) – chemoradioterapie (CHRT) – je považována za terapeutický standard pro lokálně pokročilý rektální karcinom (LPRK). Tato otevřená prospektivní studie získala data od 25 nemocných LPRK. Vycházela z jednotlivé dávky 1,8 Gy podávané ambulantně ve 28 frakcích, kombinované současným podáváním 5-FU v 7 denní kontinuální i.v. infuzi 200 až 1 000 mg/m2.24h-1. CHRT trvala 4–5 týdnů. Za dalších 4–6 týdnů po skončení CHRT následovala chirurgická resekce, na kterou v čase sepisování manuskriptu dosud čekali dva nemocní. Studie prokázala významnou korelaci...

Potenciálne nevhodná preskripcia u starších pacientov: porovnanie vybraných indikátorov kvality

Potentially inappropriate prescription in elderly patients: comparison of selected quality indicators

Lenka Kostková, Agáta Mačugová, Veronika Drobná, Andrej Dukát, Martin Wawruch

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):167-171  

Cieľ: Cieľom predkladanej práce bola analýza prevalencie potenciálne nevhodnej preskripcie pri použití dvoch zoznamov potenciálne nevhodných liečiv. Porovnali sme ich citlivosť identifikovať nevhodnú preskripciu v súbore starších pacientov. Metódy: Hodnotili sme súbor 566 pacientov (≥ 65 rokov) hospitalizovaných na geriatrickom oddelení Nemocnice s Poliklinikou Malacky. Potenciálne nevhodnú preskripciu sme identifikovali podľa amerického Beersovho (2003) a francúzskeho Larocheovej zoznamu (2007). Výsledky: Pri prijatí do nemocnice sa vyskytli potenciálne nevhodné liečivá podľa Beersovho zoznamu u 128 (22,6 %) a pri prepustení u 157...

Současný pohled na terapii anafylaxe

Current treatment and management of anaphylaxis

Jiřina Chládková

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):172-176  

Prevalence anafylaxe v populaci stoupá. U dospělých převládá anafylaxe vyvolaná léčivými přípravky a hmyzím jedem, zatímco u dětí je nejčastější příčinou anafylaxe potravinová alergie. Pravděpodobnost fatálního průběhu anafylaxe je vyšší, má-li nemocný průduškové astma pod nedostatečnou kontrolou, pokud je opomenuto podání adrenalinu, nebo je-li příliš pozdní. Lék první volby adrenalin je třeba aplikovat intramuskulárně bez ohledu na to, zda-li se jedná o ambulantního nebo hospitalizovaného pacienta. Počáteční dávka adrenalinu pro dospělé je 0,3 mg–0,5 mg a pro děti 10 mg/kg (jednotlivá maximální dávka je 0,5 mg). Jednoznačnou indikací...

Alergická rýma - klinické aspekty a léčba

Allergic rhinitis: clinical aspects and treatment

Irena Krčmová

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):177-183  

Alergická rýma patří mezi nejčastější alergická onemocnění, která postihují 15–30 % populace. V minulosti byla rýma považována za klinicky banální onemocnění, v současnosti je zřejmé, že je významným rizikovým faktorem pro rozvoj bronchiálního astmatu, ovlivňuje kvalitu života a narušuje fyzickou a duševní činnost. Na alergickou rýmu bychom měli myslet jako na možnou konkomitantní diagnózu u všech pacientů s bronchiálním astmatem, rekurující otitidou, chronickou sinusitidou a nosní polypózou. Jak v nosní, tak v bronchiální sliznici se rozvíjejí obdobné zánětlivé procesy a jsou přítomny tytéž zánětlivé buňky. Základní charakteristikou...

Farmakoterapie průduškového astmatu

Pharmacotherapy of bronchial asthma

Václav Špičák

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):184-187  

Astma je komplexní nemocí, v níž je rozhodující chronický zánět dýchacích cest. Farmakoterapie je jen jednou součástí léčby. Úlevová léčiva se užívají jen podle potřeby v akutních případech. Léky protizánětlivé, kontrolující astma, jsou určeny pro pravidelnou udržovací léčbu. Léčebný program je připraven podle individuálních potřeb pacienta. Nejdůležitější je edukace, správná inhalační technika při podávání léků, porozumění nemoci, optimální životní styl, včetně nekuřáctví.

Lékové interakce inhibitorů protonové pumpy

Interactions of proton pump inhibitors

Jan Gregar, Ivona Šimková, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):188-191  

Farmakokinetické interakce inhibitorů protonové pumpy (PPI) mohou nastat především ve fázi absorpce a eliminace. Mezi nejvýznamnější patří snížení vstřebávání azolových antimykotik a inhibice metabolizmu diazepamu, moklobemidu a aktivace klopidogrelu na cytochromu P450 2C19. Inhibicí CYP3A4 mohou PPI zvyšovat plazmatické koncentrace takrolimu. Nejmenší interakční potenciál ve fázi metabolizmu vykazuje pantoprazol. Ve fázi eliminace dochází ke snížení vylučování metotrexátu inhibicí protonové pumpy v ledvinových tubulech.

Nežádoucí účinek blokátorů kalciových kanálů - otok dolních končetin

A side effect of calcium channel blockers - ankle oedema. A case report.

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):193-198  

Úvod: Hypertenze je přítomna u 60–80 % pacientů s renální transplantací. Inhibitory angiotenzin konvertázy (ACEI) jsou bezpečné a účinné léky a v kombinaci s blokátory kalciových kanálů (CCB) účinkují lépe než obě skupiny samostatně. Nejčastějším nežádoucím účinkem CCB jsou otoky kloubů, které významně snižují kvalitu života pacienta a jsou příčinou non-compliance. Metoda: Popisujeme případ pacienta po transplantaci ledvin užívajícího cyklosporin A s mykofenolátem a léčeného kombinací 5 antihypertenziv včetně amlodipinu. Hypertenze byla dobře kompenzována, pacient však trpěl oboustranným edémem dolních končetin až ke kolenům výrazně...

Anafylaxe po požití kmínu

Caraway seed-induced anaphylaxis: a case report

Jiřina Chládková

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):199-200  

Nemocní s potravinovou alergií jsou vystaveni vysokému riziku anafylaxe, které dosahuje 30 %. Ne vždy je snadné rozpoznat anafylaxi podle klinických příznaků. Tíže anafylaxe je různá a kolísá od mírných příznaků až po úmrtí během několika minut po expozici alergenem na globální respirační insuficienci nebo kardiální selhání. Lék první volby adrenalin se aplikuje co nejdříve po objevení se příznaků anafylaxe intramuskulárně, a to bez ohledu na to, zda-li jde o ambulantního nebo hospitalizovaného pacienta. Neexistuje absolutní kontraindikace podání adrenalinu u anafylaxe, která nemocného ohrožuje na životě. Mezi jednoznačné indikace k předpisu...

Komentář k článku: Hodnotenie rizika liekov - vývoj terminológie

Jiří Elis

Klin Farmakol Farm. 2011;25(4):201-202