Klin Farmakol Farm. 2009;23(1):42-43
Tento přehledový článek shrnuje poznatky o poměrně málo prostudovaném tématu – účinku aminobisfosfonátů na metabolizmus
cholesterolu. Mezi aminobisfosfonáty (tzv. nitrogen – containing bisphosphonates, N-BPs) řadíme ibandronát, pamidronát, zolendronát,
risedronát a alendronát. Jejich mechanismem účinku je zásah do syntézy cholesterolu inhibicí enzymu farnesylpyrofosfát syntetázy (neboli
isopentenyl transferázy). Díky této schopnosti jsou na základě většiny klinických studií schopny pozitivně ovlivnit lipidogram – dochází
k poklesu sérového cholesterolu a také LDL-cholesterolu a k vzestupu HDL-cholesterolu. Zatím nemáme dostatek dat k spolehlivému vyjádření
se k účinku N-BPs na metabolizmus cholesterolu v mozku. Přestože jsou aminobisfosfonáty primárně indikovány k terapii osteopatií,
jejich účinek na syntézu cholesterolu podobný účinku statinů vybízí k spekulaci nad možným obdobným využitím v klinické praxi.
This review summarizes pieces of knowledge about the influence of nitrogen-containing bisphosphonates (N-BPs) on cholesterol
metabolizm. This issue has been studied just little so far. Ibandronate, pamidronate, zolendronate, risedronate and alendronate belong
to N-BPs. Their mechanism of action is the inhibition of pharnesylpyrophosphfate synthetase (or isopenthenyl transpherase), an enzyme
in cholesterol biosynthesis pathway. Owing to this ability, positive influence on lipidogram (lowering of serum cholesterol, LDL-cholesterol
and increase of HDL-cholesterol) has been demonstrated in the majority of clinical studies. There is not enough data about the influence of
N-BPs on brain cholesterol metabolizm. Even though N-BPs are primary indicated in therapy of bone disorders, their influence on cholesterol
synthesis is similar to statins and begs the question about their similar use in clinical praxis.
Zveřejněno: 1. květen 2009 Zobrazit citaci