Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm2020; 34(3): 99–107 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 103 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Hodnocení geriatrických interakcí lék–nemoc u seniorů v dlouhodobé ošetřovatelské péči v České republice (DRS skóre 3 a více). Sledovaná zdravotnická za‑ řízení se statisticky významně lišila v zastoupení mužů a žen (p < 0,001), jednotlivých věkových kategorií seniorů (p = 0,006) i v ostatních cha‑ rakteristikách (viz tab. 1). V celkovém souboru bylo 5 a více chro‑ nických onemocnění identifikováno u 66,9 % pacientů a 10 a více chronických onemocnění u 18,8 % pacientů (opět se statisticky význam‑ nými rozdíly mezi zdravotnickými zařízeními, p < 0,001) (viz tab. 1). Z dalších onemocnění a komplikací vyskytujících se ve sledovaných in‑ terakcích lék–nemoc byly identifikovány zejmé‑ na: ischemická choroba srdeční (ICHS) u 52,2 % seniorů, močová inkontinence u 43,9 % senio‑ rů, opakované pády (1 a více pádů za poslední 3 měsíce) u 21,4 % seniorů, fraktury v osobní anamnéze u 20,8 % nemocných, prodělaná cév‑ ní mozková příhoda u 19,0 % seniorů a diabetes mellitus II. typu u 15,1 % seniorů. Prevalence polyfarmakoterapie (užití 5 a více léků) a „vy‑ stupňované“ (z angl. slova „excesivní“) poly‑ farmakoterapie (tj. užití 10 a více léků) byly ve sledovaném souboru popsány u 58,0 % a 23,3 % pacientů. Mezi nejčastějšími léčivy, která jsou uváděna ve sledovaných interakcích lék–nemoc, byla v souboru zaznamenána: antiagregancia a antikoagulancia (70,2 %), anxiolytika a hypno‑ tika (62,9 %), antipsychotika (59,8 %), diuretika (55,9 %), antidepresiva (53,7 %), ACE‑inhibitory nebo sartany (42,2 %), betablokátory (37,8 %), antiulceróza (32,0 %), antidiabetika (28,2 %) a analgetika (24,1 %) (opět se statisticky význam‑ nými rozdíly mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, viz tab. 2). Při plném zhodnocení všech klinických úda‑ jů pacientů z komplexního geriatrického vyšet‑ ření a záznamů medikace se procento pacien‑ tů, u kterých byla identifikována alespoň jedna z geriatrických interakcí lék–nemoc, významně lišilo dle aplikovaných kritérií. Nejvyšší preva‑ lence byla zjištěna s pomocí národních kritérií „Konsenzu ČR“, a to u 64,3 % nemocných, dále aplikací Beersových kritérií z roku 2012 (60,2 %) a START kritérií (52,9 %). Dle STOPP kritérií (verze 1) užívalo potenciálně rizikové interakce lék–­ nemoc 44,5 % nemocných, nejnižší prevalence byly popsány s využitím IPET kritérií (30,2 %). (viz graf 1 a tab. 3). V případě národních kritérií („Konsenzu ČR“), která vznikla sumarizací více zahraničních expertních kritérií dohromady, patřilo k nejčas‑ těji se vyskytujícím interakcím lék–nemoc dlou‑ hodobé užití benzodiazepinů (BZD) u seniorů s diagnózou deprese (7,8 %), užití opioidních analgetik u pacientů s chronickou zácpou bez podání šetrných laxativ (6,3 %), užití BZD u pa‑ cientů se synkopami a pády (1 a více pádů za poslední 3 měsíce) (6,1 %) a současné dlouho‑ dobé podávání ACE‑I a NSAID bez monitorování kalémie (6,1 %). Dle Beersových 2012 kritérií byly mezi nejčastěji se vyskytujícími interakcemi lék– nemoc identifikovány: užití BZD nebo zolpidemu u pacientů s častým výskytem pádů v osobní anamnéze (6,3 % a 4,1 %), dlouhodobé užití BZD nebo zolpidemu u pacientů s poruchami kognitivních funkcí (5,1 % a 4,3 %), současné dlouhodobé podávání antiagregancií (ASA) a nesteroidních antiflogistik (NSAID) (3,7 %), užití alfa-1 blokátorů (doxazosinu) u pacientů se stresovou inkontinencí (2,9 %) a dlouhodo‑ bé užití antikoagulancií (warfarinu) společně s NSAID bez monitorování rizik léčby. Tabulka č. 4 uvádí výčet interakcí lék–nemoc identifikova‑ ných v celkovém souboru s prevalencí 3 % a více u 3 expertních kritérií, jejichž aplikací byly získány nejvyšší celkové prevalence (dle Konsenzu ČR, Beersových kritérií 2012 a START kritéria verze 1). Diskuze Tato studie jako první v národním kontextu hodnotila výskyt geriatrických interakcí lék–ne‑ moc v 10 regionálně odlišných zdravotnických zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče na souboru 490 seniorů ve věku 65 let a více. Je první studií, která se zaměřila na danou pro‑ blematiku a byla realizována v dlouhodobé ošetřovatelské péči, tedy segmentu zdrav. péče obtížně dostupném pro klinicko‑farmaceutické studie a intervence. Zaměřuje se na jednu ze specifických oblastí polékových rizik ve stáří, a to na geriatrické interakce lék–nemoc. Jedná se o postupy, jejichž rizikovost u seniorů bývá opomíjena pro neznalost zvláštností geriatrické farmakoterapie a podhodnocení geriatrických syndromů a symptomů v běžné klinické praxi. Současné postupy a doporučení jsou vedeny spíše negeriatricky, dle principů klasické interní medicíny, a v řadě případů nezohledňují speci‑ fické přístupy racionální geriatrické farmakote‑ rapie a individualizované léčby (2). V této studii byly použity sety různých ex‑ pertních kritérií specificky definující geriatrické interakce lék–nemoc, a to předevšímmezinárod‑ ní expertní Beersova kritéria publikovaná v roce 2003 (13) a 2012 (14), IPET kritéria (15), irská STOPP/ START kritéria verze I. z roku 2008 (16) a „Expertní konsenzus ČR potenciálně nevhodných léčiv a lékových postupů ve stáří“ publikovaný v roce 2013 (17). Tento národní konsenzus ve srovná‑ ní s ostatními kritérii bere v úvahu preskripční zvyklosti v našich podmínkách, zahrnuje některé lékové postupy předepisované zejména v naší klinické praxi (např. předepisování pentoxyfylinu, potenciálně neúčinného v některých klinických situacích) a naopak neuvažuje rizikové postupy, které v ČR nejsou užívány (např. dlouhodobé užití halazepamu nebo flurazepamu (dlouhodo‑ bě působících BZD) u pacientů s demencí, tedy léčiv, která nejsou v našich podmínkách registro‑ vána) (17). Úprava expertních kritérií pro podmín‑ ky národního lékového trhu zvyšuje specificitu záchytu polékových problémů, což dokládají i jiné studie (19–21). V našem sledování byla česká expertní kritéria využita poprvé a s pomocí těch‑ to kritérií byla identifikována nejvyšší prevalence interakcí lék–nemoc ve stáří (64,3 %), zatímco při užití jiných, známějších zahraničních kritérií, byly Graf 1.  Prevalence interakcí lék-nemoc v celkovém souboru dle jednotlivých expertních kritérií prevalence interakcí lék-nemoc (%) expertní kritéria 37 % 60 % 30 % 44 % 64 % 52 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % „ Konsezus”