Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm2020; 34(3): 99–107 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 101 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Hodnocení geriatrických interakcí lék–nemoc u seniorů v dlouhodobé ošetřovatelské péči v České republice Metodika Komplexní zhodnocení klinického stavu seniorů Sběr dat byl prováděn v souladu se standar‑ dizovanou a validovanoumetodikou evropského projektu SHELTER (Services and Health for the Elderly in Long TermCare, 2009–2016), který pro‑ bíhal v 7 evropských zemích a Izraeli (Itálie, Česká republika, Německo, Finsko, Francie, Nizozemí, Velká Británie a Izrael) (4). Studie byla schvále‑ na Etickou komisí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a probíhala v souladu s pravidly GDPR (anonymi‑ zace dat, poskytnutí informací pacientům, podpis informovaného souhlasu nemocnými aj.). Vyšetřeno bylo ve všech účastnících se zemích 4516 geriatrických nemocných ve vě‑ ku 65 let a více, kteří byli dlouhodobě umístěni v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče. Ze studie byli vyřazeni paliativní nemocní (s očekáva‑ nou délkou přežití kratší než 12 měsíců). V každé zemi byl hodnocen soubor minimálně 450 seni‑ orů ze 4–10 regionálně odlišných zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb. Český sou‑ bor analyzovaný za účelem této studie tvořilo 490 seniorů ve věku 65 let a více z 10 regionálně odlišných zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče. Sběr dat prováděli výzkumní pracovníci u všech seniorů ve věku 65 let a více, kteří v do‑ bě sběru dat pobývali v daném zdravotnickém nebo sociálním zařízení dlouhodobě, tj. 3 a více měsíců. Sběr dat byl prováděn prospektivním vyšetřením nemocných a výpisem informací ze zdravotnické dokumentace, popř. upřesněním klinických a dalších informací rozhovory s lékaři a dalšími ošetřujícími pracovníky (4). Všichni pacienti byli vyšetřeni metodou kom‑ plexního geriatrického vyšetření (z angl. CGA, Comprehensive Geriatric Assessment) s využitím standardizovaného a v řadě evropských zemí va‑ lidovaného instrumentu RAI‑LTCF verze II. (z angl. „Resident Assessment Instrument for Long Term Care Facilities“, version II) (4, 7). Tento nástroj ob‑ sahuje soubor standardizovaných geriatrických škál k vyšetření funkčního stavu nemocných a ge‑ riatrických syndromů a více než 350 charakteristik socio‑demografických, funkčních a týkajících se klinických a laboratorních vyšetření sledovaných nemocných. Obsahuje i sekce hodnotící akutní zdravotní problémy, symptomy, chronická one‑ mocnění a komplexní údaje o užívané medikaci (zahrnující ATC kódy, lékové formy, dávkovací schémata, způsoby aplikace a orientační údaje o adherenci nemocného, včetně údajů o užití potravních doplňků a parafarmaceutik) (4, 5, 7). Ze standardizovaných geriatrických škál byly pro účely naší studie analyzovány zejména škály hodnotící soběstačnost geriatrického pacien‑ ta, kognitivní funkce a výskyt klinicky význam‑ né deprese. Jednalo se o hierarchickou škálu ADL (z angl. Activities of Daily Living), sledující soběstačnost pacienta‑seniora v základních aktivitách denního života (v oblékání, najede‑ ní se, přípravě jídla atd.), která nabývá hodnot 0–6 (ADL = 0 (soběstačný pacient, nezávislý na péči druhé osoby); ADL = 1, 2 (mírná závis‑ lost na péči druhé osoby); ADL = 3, 4 (klinicky významná středně těžká závislost) a ADL ≥ 5 (klinicky významná těžká závislost na péči druhé osoby)) (8). Kognitivní funkce byly hodnoceny s využitím standardizované geriatrické škály CPS (z angl. Cognitive Performance Scale) dosahující hodnot 0–6 (CPS = 0 (žádné obtíže), CPS = 1–2 (mírné obtíže), CPS = 3–4 (klinicky významná porucha kognitivních funkcí) a CPS = 5–6 (těžká kognitivní dysfunkce)) (9). S pomocí geriatrické škály DRS (z angl. Depression Rating Scale) byly posuzovány poruchy nálady. Tato škála nabývá hodnot od 0 (bez poruchy) do hodnoty 14 (těžká deprese), přičemž klinicky významná deprese bývá charakterizována hodnotami skóre 3 a více (10). Sledování interakcí lék‑nemoc ve stáří Výskyt geriatrických interakcí lék–nemoc byl hodnocen v naší studii retrospektivně v období červen‑srpen 2019, a to semi‑implicitní meto‑ dou s pomocí protokolů studie. Semi‑implicitní metoda hodnocení využívala retrospektivní, komplexní data pacientů získaná z protokolů studie. Vzhledem k tomu, že protokoly RAI‑LTCF vers. II obsahovaly většinu velmi podrobných údajů o zdravotním stavu pacientů (vybraná klinická a laboratorní vyšetření, subjektivní a ob‑ Tab. 1.  Základní charakteristiky souboru (pohlaví, věk, funkční charakteristiky) Zákl. cha- rakt. "Počet pacientů" Zařízení 1 Zařízení 2 Zařízení 3 Zařízení 4 Zařízení 5 Zařízení 6 Zařízení 7 Zařízení 8 Zařízení 9 Zařízení 10 p-hod- nota N % N1 % N2 % N3 % N4 % N5 % N6 % N7 % N8 % N9 % N10 % Celkem 490 100,0% 29 100,0% 36 100,0% 94 100,0% 45 100,0% 31 100,0% 37 100,0% 61 100,0% 62 100,0% 54 100,0% 41 100,0% Pohlaví Muži 219 44,7% 10 34,5% 4 11,1% 23 24,5% 20 44,4% 26 83,9% 11 29,7% 17 27,9% 45 72,6% 46 85,2% 16 39,0% <0,001 Ženy 271 55,3% 19 65,5% 32 88,9% 71 75,5% 25 55,6% 5 16,1% 26 70,3% 44 72,1% 17 27,4% 8 14,8% 25 61,0% Věk. kategorie 64–74 let 83 16,9% 9 31,0% 1 2,8% 6 6,4% 7 15,6% 7 22,6% 8 21,6% 17 27,9% 9 14,5% 15 27,8% 4 9,8% 0,006 75–84 let 199 40,6% 11 37,9% 19 52,8% 39 41,5% 20 44,4% 16 51,6% 12 32,4% 22 36,1% 25 40,3% 17 31,5% 18 43,9% 85–94 let 197 40,2% 9 31,0% 16 44,4% 47 50,0% 16 35,6% 7 22,6% 14 37,8% 21 34,4% 28 45,2% 21 38,9% 18 43,9% 95 a více let 11 2,2% 0 0,0% 0 0,0% 2 2,1% 2 4,4% 1 3,2% 3 8,1% 1 1,6% 0 0,0% 1 1,9% 1 2,4% CPS 0,1,2 286 58,4% 19 65,5% 32 88,9% 29 30,9% 31 68,9% 22 71,0% 30 81,1% 39 63,9% 37 59,7% 21 38,9% 26 63,4% <0,001 3 a více 204 41,6% 10 34,5% 4 11,1% 65 69,1% 14 31,1% 9 29,0% 7 18,9% 22 36,1% 25 40,3% 33 61,1% 15 36,6% DRS 0,1,2 342 69,8% 17 58,6% 18 50,0% 60 63,8% 37 82,2% 26 83,9% 31 83,8% 51 83,6% 37 59,7% 40 74,1% 25 61,0% <0,001 3 a více 148 30,2% 12 41,4% 18 50,0% 34 36,2% 8 17,8% 5 16,1% 6 16,2% 10 16,4% 25 40,3% 14 25,9% 16 39,0% ADL 0,1,2 296 60,4% 23 79,3% 31 86,1% 34 36,2% 30 66,7% 29 93,5% 28 75,7% 55 90,2% 24 38,7% 17 31,5% 25 61,0% <0,001 3 a více 194 39,6% 6 20,7% 5 13,9% 60 63,8% 15 33,3% 2 6,5% 9 24,3% 6 9,8% 38 61,3% 37 68,5% 16 39,0% Vysvětlivky: N / % – počet pacientů / procentuální zastoupení