Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

www.klinickafarmakologie.cz  / Klin Farmakol Farm2020; 34(3): 99–107 / KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE 99 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Hodnocení geriatrických interakcí lék–nemoc u seniorů v dlouhodobé ošetřovatelské péči v České republice Hodnocení geriatrických interakcí lék–nemoc u seniorů v dlouhodobé ošetřovatelské péči v České republice Daniela Fialová 1,2 , Veronika Příhodová 1 , Jovana Brkič 1 , Ingrid Kummer 1 , Silvia Grešáková 1 , Anna Lukačišinová 1 , Eva Topinková 2 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové 2 Geriatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Úvod: Předepisování negeriatrických dávek, nevhodných indikací ve stáří a interakcí lék–nemoc představuje specifické oblasti rizikové geriatrické preskripce, které mohou vést k častým polékovým komplikacím, zejména u polymorbidních seniorů s po‑ lyfarmakoterapií a vyšším stupněm stařecké křehkosti. Evropský projekt SHELTER (z angl. „Services and Health in the Elderly in Long‑TERm care“, 7. rámcový program, 2009–2014) byl zaměřen na popis základních charakteristik (včetně preskripčních zvyklostí) u 4156 seniorů v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče v 7 evropských zemích (České republice, Itálii, Německu, Nizozemí, Finsku, Velké Británii, Francii) a Izraeli. Tato práce se zaměřuje na retrospektivní analýzu interakcí lék–nemoc ve stáří v českém souboru seniorů projektu SHELTER. Metodika práce: Semi‑implicitní metodou (tj. hodnocením komplexních protokolů geriatrických pacientů českého souboru evropského projektu SHELTER, červen–srpen 2019) byl retrospektivně zhodnocen výskyt interakcí lék–nemoc s využitím ex‑ pertních explicitních kritérií. Jednalo se o Beersova kritéria z roku 2003 a 2012, IPET kritéria, Český expertní národní konsenzus potenciálně nevhodných lékových postupů z roku 2013, STOPP/START kritéria verze 1 a IPET kritéria. Senioři byli v projektu SHELTER vyšetřeni s pomocí komplexního geriatrického vyšetření (RAI‑LTCF verze II) v 10 regionálně odlišných zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče (N = 490 seniorů, věk 65 let a více, zařazeni byli všichni senioři dlouhodobě umístění (3 a více měsíců) v účastnících se ošetřovatelských zařízeních. Ke statistickému zhodnocení byla použita popisná statistika s využitím chí‑kvadrát (χ 2 ) testu a Fisherova exaktního testu (p < 0,05). Výsledky: Nejvyšší prevalence užití potenciálně nevhodných interakcí lék–nemoc (64,3 %) byla popsána s pomocí Českého národního konsenzu potenciálně nevhodných léčiv z roku 2013 (z angl. CNC), dále s pomocí Beersových kritérií z roku 2012 (60,2 %), STOPP/START kritérií verze 1 (44,5 %/ 52,9 %) a IPET kritérií (30,2 %). Mezi nejčastěji užívané potenciálně nevhodné postupy identifikované s pomocí Českého národního konsenzu patřilo dlouhodobé užití benzodiazepinů (BZD) u seniorů s dia‑ gnózou deprese (7,8 %), užití opioidních analgetik u pacientů s chronickou zácpou bez podání šetrných laxativ (6,3 %), užití BZD u pacientů se synkopami a pády (1 a více pádů za poslední 3 měsíce) (6,1 %) a současné dlouhodobé podávání ACE‑I a NSAID bez monitorování kalémie (6,1 %). Závěr: Užití Českého národního konsenzu (CNC) vedlo k dokumentaci nejvyšší prevalence interakcí lék–nemoc v českém souboru seniorů ve srovnání se zahraničními explicitními kritérii. S pomocí explicitních kritérií bylo v dlouhodobé ošetřovatelské péči v ČR identifikováno více než 60% seniorů, kteří by byli prioritizováni ke komplexním intervencímklinických farmaceutů. S nově prosazeným výkonem klinických farmaceutů v ČR v ambulantní péči by se tito specialisté měli uplatnit i ve složitých lékových revizích u geriatric‑ kých nemocných v primární péči, a to zejména v dlouhodobé ošetřovatelské péči, domácí péči, sociální péči a v paliativních hospicích. Klíčová slova: klinická farmacie, geriatrie, interakce lék–nemoc, explicitní kritéria, primární péče, ambulantní výkon klinického farmaceuta. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D., fialovad@faf.cuni.cz Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Akademika Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(3): 99–107 Článek přijat redakcí: 31. 8. 2020 Článek přijat k publikaci: 30. 9. 2020