Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2020; 34(3): 116–121 /  www.klinickafarmakologie.cz 120 HLAVNÍ TÉMA Lékové problémy v teorii a příkladech v podmínkách České republiky ceut s příslušnou specializovanou způsobilostí, bylo podmínkou, aby se podílel minimálně na analýze a kontrole získaných dat. Jednoduchá revize farmakoterapie (typ 1) je demonstrována na dispenzaci léčiv v lékárně. DRP byl identifikován u necelého 1 % z 292771 lé‑ kařských předpisů, kdy dominovaly DRP týkající se dávkování (více než 50 %). Větší podíl DRP byl nalezen u pacientů starších 65 let a DRP se týkaly zejména kardiovaskulárních léčiv, analgetik a nes‑ teroidních antiflogistik. Lepší znalost pacientů a výhodně koncipovaný prostor oficíny lékárny mimo jiné pomohl v práci Močárkové k vyššímu záchytu DRP. K tomu více než 80 % intervencí u DRP bylo ze strany předepisujícího lékaře při‑ jato (25). Ukázalo se tak, že lékárník je schopen identifikovat a řešit takové DRP, ke kterým má alespoň určité množství objektivních informací, a současně, že může být určitou pojistkou po‑ chybení, která vznikají při preskripci léčiv (dupli‑ citní preskripce, dávkování léčiv aj.). Dále dokáže upozornit na preskripci nevhodných léčiv např. ve vztahu k věku pacienta (explicitní hodnocení far‑ makoterapie). Druhý typ revize farmakoterapie (typ 2a) byl mimo jiné realizován v rámci indivi‑ duálních konzultací poskytovaných pacientům v lékárnách. Například v pracích Dobrucké a kol. (26), Gregora (27) nebo Kotlanové (28) byla revize farmakoterapie a management DRP součástí far‑ maceutické péče vázané na určitou oblast, jako např. péče o pacienty s nadváhou a obezitou nebo měření krevního tlaku pacientům/klien‑ tům lékárny. Průměrný počet DRP se v těchto studiích pohyboval přibližně od 0,5 do 1,1 DRP na pacienta, přičemž počet pacientů v uvede‑ ných studiích se pohyboval řádově od desítek po stovky. Oproti jednoduché revizi byly ve větší míře identifikovány nežádoucí účinky nebo případy non‑adherence pacienta k léčbě. Ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou byla po dobu 7 měsíců roku 2016 realizována studie zaměřená na detekci a řešení DRP v rámci indi‑ viduálních konzultací poskytovaných pacientům v lékárnách v ČR. Identifikováno bylo 2,7 DRP na pacienta se zastoupením všech skupin DRP. Téměř 30 % DRP bylo při analýze označeno za velmi závažné nebo zásadní, naproti tomu 21 % DRP bylo označeno jako málo významné nebo nevýznamné. To může vysvětlovat vyšší podíl identifikovaných DRP. Na závěr je třeba zmínit, že zapojení lékárníci absolvovali specializovaný výcvik formou garantovaného kurzu (29). Základní parametry studií provedených for‑ mou revize farmakoterapie typu 2b shrnuje tabulka 4. Data ze studií označenýchA až Dpocházejí z lůž‑ kového zdravotnického zařízení poskytujícího reha‑ bilitační péči. Vždy se jednalo o náhodně vybraná oddělení. Jak je z tabulky zřejmé, hodnocené sou‑ bory pacientů se v čase lišily, současně docházelo i ke změnámve spektruDRP. Roli jistě sehrál fakt, že uvedené zdravotnické zařízení změnilo v průběhu doby skladbu pacientů a zřídilo ošetřovatelská lůžka. Kohorta pacientů se tak rozšířila o pacienty vyššího věku s polymorbiditou a polyfarmakote‑ rapií. Tito pacienti byli hospitalizováni často delší období a cílem hospitalizace pacientů již nebyla pouze rehabilitace, přičemž ošetřující lékaři měli více prostoru na případné zásahy do terapie oproti ostatnímpacientům tohoto zařízení. Tento fakt se projevil mimo jiné v ochotě intervence navržené farmaceuty u pacientů realizovat. V ostatních pří‑ padech byla zásadní doporučení z revize farma‑ koterapie lékařem uvedena v propouštěcí zprávě propraktického lékaře. Záchyt DRPmimo jiné závisí na zkušenostech osob, které revizi farmakoterapie provádí, proto i tento fakt mohl hrát roli. Na dru‑ hou stranu dlouhodobá spolupráce měla vliv i na předepisující/ošetřující lékaře, protože spektrum, četnost a závažnost DRP seměnily pozitivnímsmě‑ rem. Pro srovnání je v tabulce 4 uvedeno šetření (E), které proběhlo v jiném zdravotnickém zaříze‑ ní. Konkrétně se jednalo o zdravotnické zařízení poskytující primárně následnou péči, kde audit proběhl poprvé, a dané zařízení nemá pravidelný kontakt se specialistou na farmakoterapii. Dále je třeba zmínit vysoký průměrný počet užívaných léčiv a věk pacientů dosahující téměř 80 let. Pro úplnost je třeba dodat, že většina DRP z šetření A až E se týkala dávkování léčiv; další skupinou DRP byly problémy s výběrem léčiva (např. výběr nevhodného léčiva např. z důvodu poklesu funkce vylučovacích orgánů nebo chybějící léčivo přes jasnou indikaci) (9, 24). Pokročilá revize farmakoterapie (3) amanage‑ ment DRP je poslední dekádu v ČR součástí kli‑ nickofarmaceutické péče poskytované klinickými farmaceuty v lůžkových a nově i ambulancích zdravotnických zařízení. Péče je vykazována amů‑ že být hrazena z veřejného zdravotního pojištění jako zdravotní výkon. Za výzkumný projekt posta‑ vený na pokročilé revizi farmakoterapie s přímými dopady do praxe lze v podmínkách ČR považovat analýzu pádů jako nežádoucích účinků, resp. DRP u hospitalizovaných pacientů (30, 31). Diskuze Vedle orientace na individuální přístup k pa‑ cientovi a jeho farmakoterapii je management DRP jedním z hlavních pilířů soudobého modelu farmaceutické péče konsenzuálně přijatého také autoritami v ČR (10). DRP jsou mostem ke spo‑ lupráci jak s ostatními zdravotníky, tak pacienty. Prezentované příklady z praxe ukázaly, že právě přes DRP a jejich management může farmaceut najít společnou cestu s dalšími zdravotníky, což může být klíčem k úspěchu stran větší imple‑ mentace lékárníka nebo klinického farmaceuta do týmů pečujících o pacienta, z čehož profituje samotný pacient. Výsledky naznačily, že s vyšším stupněm revize farmakoterapie roste prevalence identi‑ fikovaných DRP, kdy hlavním důvodem bude vedle více klinických zkušeností revidujícího far‑ maceuta především větší množství objektivních informací o pacientovi, které umožní identifi‑ kovat širší spektrum typů DRP. Zatím však není k dispozici nástroj, který by dokázal spolehlivě provést individuální zhodnocení farmakoterapie Tab. 4. Srovnání výsledků získaných pomocí revize farmakoterapie typu 2b (33) Studie; rok publikace Počet revidova- ných pacientů Ø věk ± SD pacientů (v letech) Ø počet LČ na pacienta Ø počet DRP na pacienta Ø počet DRP na 10 LČ % podíl pacientů s 1 ≥ DRP A; 2013 70 59 ± 19,1 5,9 2,0 3,4 78,6 B; 2014 175 58 ± 21,2 6,4 2,7 4,3 84,0 C; 2016 99 66 ± 14,1 7,1 2,9 4,4 86,0 D; 2018 103 67 ± 13,7 8,6 2,2 2,6 83,5 E; 2020 76 78 ± 10,1 8,8 3,9 4,4 98,7 DRP – lékový problém; LČ – léčivo; Ø – průměrný; SD – směrodatná odchylka