Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2020; 34(3): 116–121 /  www.klinickafarmakologie.cz 116 HLAVNÍ TÉMA Lékové problémy v teorii a příkladech v podmínkách České republiky Lékové problémy v teorii a příkladech v podmínkách České republiky Josef Malý Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové Otázky spojené s bezpečností pacientů představují stále aktuální problém jak pro dopad na veřejné zdraví, tak i pro vysokou ekonomickou zátěž. Cílem sdělení je popsat a diskutovat aspekty spojené s kulturou bezpečí při poskytování farmakoterapie s důrazem na lékové problémy (DRP) a metody jejich identifikace v podmínkách České republiky. DRP jsou pojítkemmezi zdra‑ votníky a revize farmakoterapie je prostředkem, pomocí níž může farmaceut na různých úrovních provádět management DRP. Klíčová slova: lékový problém, revize farmakoterapie, klinická farmacie, farmaceutická péče. Drug‑related problems in theory and practice in the Czech Republic Patient safety issues are still a current problem, both for its impact on public health and for high economic burden. The aim of this paper is to demonstrate and discuss aspects associated with the safety culture in the provision of pharmacotherapy with emphasis on drug-related problems (DRP) and methods of their identification in the Czech Republic. DRPs are a link between healthcare professionals and medication review is a way by which pharmacists can manage DRPs at various levels. Key words: drug‑related problem, medication review, clinical pharmacy, pharmaceutical care. Úvod a cíl Podání léčiv je nedílnou součástí moder‑ ních postupů při léčbě a prevenci akutních i chronických onemocnění. Preklinické a kli‑ nické hodnocení léčiv představuje rozsáhlý a komplexní proces, ale ani během něho nelze dostatečně spolehlivě ověřit veškeré žádoucí a nežádoucí, resp. očekávané a neočekávané účinky léčiv před jejich uvedením na trh. Doba, po kterou je konkrétní léčivo v klinické praxi používáno, ovlivňují, resp. vymezují faktory související nejen s vlastnostmi léčiva, ale ta‑ ké např. s chováním zdravotníků a pacientů, principy lékové politiky nebo ekonomickými možnostmi plátců (1, 2). Cílem sdělení je popsat a diskutovat aspek‑ ty spojené s kulturou bezpečí při poskytování farmakoterapie s důrazem na lékové problémy (drug – related problem, DRP) a metody jejich identifikace v podmínkách České republiky (ČR). Kultura bezpečí při poskytování farmakoterapie a role farmaceuta Bezpečné zacházení s léčivy patří mezi oblasti zájmu farmakoepidemiologie. Opravdu hluboký zájem o bezpečnost při poskytování zdravotní péče však vyvolala před více než 20 le‑ ty publikace „To Err Is Human: Building a Safer Health System“ (3). Otázka bezpečnosti pacientů při poskytování zdravotní péče je považována za prioritu a klíčový indikátor kvality poskytované zdravotní péče. Světová zdravotnická organizace uvádí, že šance na poškození pacienta s násled‑ kem smrti při poskytování zdravotní péče dosa‑ huje 1/300, což je oproti jiným činnostem nebo aktivitám reálného života mnohem rizikovější činnost (4). Cílem tzv. kultury bezpečí je vytvoře‑ ní takového prostředí ve zdravotnickém zařízení, v němž je chování jednotlivce a kolektivu založe‑ no na neustálém úsilí minimalizovat poškození pacienta, k němuž by mohlo dojít v souvislosti s poskytováním zdravotní péče včetně používá‑ ní léčiv (5, 6). Farmaceut by měl být vedoucím činitelem aktivit, které směřují k redukci rizik farmakoterapie a optimalizaci systémů zaměře‑ ných na řízení a kontrolu bezpečnosti pacientů při používání léčiv (7). V ČR mají všichni farmaceuti působící v růz‑ ných typech zdravotnických zařízení (např. ne‑ mocnice, ambulance lékařů, zařízení lékárenské péče, zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče) nebo nově v zařízeních sociální péče předpokla‑ dy podílet se významným způsobem na racio‑ nalizaci terapie (8). Výhodou klinického farma‑ ceuta při poskytování klinicko‑farmaceutické péče je pak komplexní pohled na farmakoterapii pacienta ve většině jejich aspektů, který je dán integrací znalostí a dovedností v oblasti apliko‑ vané biochemie, patofyziologie, farmakologie, farmakokinetiky, farmakoepidemiologie, farma‑ KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Vedoucí Katedry sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové Akademika Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Cit. zkr: Klin Farmakol Farm 2020; 34(3): 116–121 Článek přijat redakcí: 5. 9. 2020 Článek přijat k publikaci: 9. 10. 2020