Klinická farmakologie a farmacie – 3/2020

KLINICKÁ FARMAKOLOGIE A FARMACIE / Klin Farmakol Farm 2020; 34(3): 99–107 /  www.klinickafarmakologie.cz 106 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Hodnocení geriatrických interakcí lék–nemoc u seniorů v dlouhodobé ošetřovatelské péči v České republice pacientů se středně těžkou nebo těžkou de‑ presí (popsáno u 3,9 % seniorů). K diagnostice deprese byla použita škála DRS, která u geri‑ atrických nemocných umožňuje vyšší záchyt. V současné době existuje na našem trhu široká škála antidepresiv, která mohou pomoci zaléčit i problémy spojené s úzkostí, nespavostí a poru‑ chami nálady. Dle publikovaných studií je právě u depresivních geriatrických nemocných vyšší riziko předepsání nevhodné medikace i klinicky významných lékových interakcí (5, 32, 33). Naše předchozí studie z projektu ADHOC (5) i slovenská studie Wawrucha a kol. (33) po‑ ukázala na skutečnost, že polyfarmakoterapie spolu s depresí, disabilitou a srdečním selháním patří k častým rizikovým faktorům, které souvisí s potenciálně rizikovou preskripcí ve stáří. V na‑ šem souboru byl výskyt pacientů s polyfarma‑ koterapií vysoký – 5 a více léků užívalo 66,9 % pacientů a 10 a více léků 18,8 % pacientů. Stejně tak byla zdokumentována vysoká prevalence kli‑ nicky významné deprese (u 30,6 % nemocných) a kognitivních dysfunkcí (u 41,6 % nemocných), což potvrzuje rizikovost sledované populace. Interakce lék–nemoc ve stáří patří k pochybe‑ ním „potenciálně“ rizikovým a u uživatelů těchto postupů by medikace měla být revidována a in‑ dividualizována klinickým farmaceutem. V ojedi‑ nělých individuálních případech se může jednat o racionální preskripci, z tohoto důvodu hovoříme o „potenciálně nevhodných“ problémech. Pokud medikace nemůže být změněna, měla by být pravidelně monitorována kvalita farmakoterapie s ohledem na klinický stav nemocného (13–17). Publikované studie a expertní kritéria upozorňují na skutečnost, že nerespektování interakcí lék–ne‑ moc ve stáří vede k vyšší prevalenci polékových komplikací (např. polékových depresí, demencí, k časté psychomotorické sedaci, k výskytu synkop a pádů, k polékovému parkisonismu, minerálo‑ vým rozvratům, polékové malnutrici atd.) (1, 2). Dochází k horšení klinického a funkčního stavu geriatrických nemocných, k preskripčním kaská‑ dám, nárůstu polymorbidity a polyfarmakotera‑ pie. Tyto komplikace jsou spojeny s negativními důsledky klinickými i sociálně‑ekonomickými (34) a lze jim předcházet pravidelnou revizí rizik farmakoterapie a důslednou individualizací léčby. Geriatrickým interakcím lék–nemoc by měla být v klinické praxi věnována dostatečná pozornost. Silné stránky a limity studie Tato studie je prvním sledováním interakcí lék–nemoc v širším, národním kontextu, a to u seniorů dlouhodobé ošetřovatelské péče. K hodnocení interakcí lék–nemoc bylo použilo kombinace metod komplexního geriatrického vyšetření a semi‑implicitního hodnocení interak‑ cí lék nemoc s aplikací publikovaných národních a mezinárodních expertních kritérií při využití podrobných klinických dat. Vzhledem k retro‑ spektivnímu a průřezovému hodnocení nebylo možné zpětně definovat časové souvislosti pří‑ čin a následků, což je limitem všech průřezových studií, a nebylo možné dalšími dotazy lékařům a pacientům ujasnit případné problematické oblasti. Na druhou stranu velmi podrobná data získaná s pomocí komplexního geriatrického vyšetření a semi‑implicitní metody hodnocení lékového režimu umožnila přesnější sledování, než je možné realizovat pouze s využitím běž‑ né zdravotnické dokumentace. Expertní kritéria slouží v práci klinických farmaceutů pouze jako prioritizační nástroj pro identifikaci pacientů vhodných pro komplexní (implicitní) lékové revize a v tomto ohledu je třeba interpretovat i naše výstupy. Současně tato studie si kladla za cíl popsat pouze jednu problematickou oblast, a to problémy týkající se geriatrických interakcí lék–nemoc v dlouhodobé ošetřovatelské péči v ČR, a připravit tím pole pro cílené intervence klinických farmaceutů. V červnu 2020 byl no‑ vě prosazen v ČR výkon klinických farmaceu‑ tů v primární péči, který v následujících letech umožní rozvoj klinicko‑farmaceutických služeb i u vysoce rizikových geriatrických nemocných v domácí péči, sociální péči, paliativních hospi‑ cích a dlouhodobé ošetřovatelské péči. Závěr Naše studie prokázala na národní úrovni, že v dlouhodobé ošetřovatelské péči dle pri‑ oritizačních kritérií (s využitím kritérií sledující geriatrické interakce lék–nemoc) lze identifi‑ kovat více než 60 % seniorů, u nichž by měla být medikace cíleně zhodnocena. V souladu s jinými studiemi poukázala i na skutečnost, že problémy spojené s preskripcí potenciálně zbyt‑ ných nebo rizikových lékových postupů jsou současně provázeny nedostatečnou indikací vysoce přínosných léčiv. Klinicko‑farmaceutické intervence z tohoto důvodu nejsou u komplex‑ ních nemocných zaměřeny na řešení pouze jednotlivých problémů. Kliničtí farmaceuti jsou cvičeni v principech individualizace farmako‑ terapie a v komplexním zhodnocení lékové‑ ho režimu (zvážení rizik a přínosu všech léčiv v různých klinických podmínkách). Expertní kritéria jsou v práci klinického farmaceuta pro‑ to využívána pouze jako prioritizační nástroj, definující nejčastější problémy a pacienty v riziku polékových komplikací. Intervence klinických farmaceutů a klinicko‑farmaceutická péče má prioritní význam právě u vysoce rizikových nemocných, ke kterým senioři s častou poly‑ morbiditou a polyfarmakoterapií patří. Rozvoj klinicko‑farmaceutických služeb je tedy zvláště potřebné podporovat i v segmentu domácí, sociální a dlouhodobé ošetřovatelské péče, kde je v současné době nově prosazen v našich pod‑ mínkách výkon klinických farmaceutů. Poděkování patří výzkumné skupině „Stárnutí, polyfarmakoterapie a změna terapeutické hodnoty léků ve stáří“ PROGRESS Q42 KSKF-2 FaF UK (vedoucí: doc. Fialová), SVV 260417, skupině pro‑ jektu SHELTER, projektu InoMed (reg. No: CZ.02. 1. 01/0.0/0.0/18_069/0010046, 2019-2022) a projektu EUROAGEISMH2020-MCSF‑ITN-764632. Tento projekt, reg. č. CZ.02. 1. 01/0.0/0.0/18_069 /0010046: „Předaplikační výzkum inovativních léčiv amedicínských technologií“, je spolufinancován Evropskou unií. This project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under the Marie Skłodowska‑Curie grant agreement No 764632. LITERATURA 1. Fialová D. Specifické rysy racionální geriatrické farmakote‑ rapie, role klinických farmaceutů v individualizované léčbě ve stáří (Specific features of rational geriatric pharmacotherapy, the role of clinical pharmacists in individualized drug therapy in the aged). Vnitř Lék 2018; 64(11): 1028–1103. 2. Fialova D, Laffon B, Marinković V, Tasić L, Doró P, Sόos G,