Třicátý pátý ročník časopisu Klinická farmakologie a farmacie

Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):3  

Vážení a milí čtenáři, dostává se vám do rukou první číslo 35. ročníku časopisu Klinická farmakologie a farmacie. Časopis vznikl v roce 1987 jako Zpravodaj klinické farmakologie a farmacie ve Fakultní nemocnici Olomouc. Od roku 1993 začal být vydáván již jako skutečně nadregionální odborný časopis Vydavatelstvím Univerzity Palackého v Olomouci. Celostátní působnost a skutečně profesionální vydavatelskou úroveň získal v roce 2003, kdy bylo jeho vydávání svěřeno olomouckému vydavatelství Solen. Od tohoto 17. ročníku máme již všechna vydaná čísla časopisu k dispozici na našich webových stránkách. I když...

Poskytování klinickofarmaceutické péče na Klinice infekčních nemocí během první vlny pandemie COVID-19 - zkušenost jednoho pracoviště

Clinical pharmaceutical care engagement at the Department of Infectious Diseases during the first COVID-19 pandemic wave - single centre experience

Martina Maříková, Věra Josková, Petra Halvová, Petra Rozsívalová, Jaroslav Kapla

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):6-11 | DOI: 10.36290/far.2021.001  

Úvod: Cílem činností klinického farmaceuta, resp. klinickofarmaceutické péče, je jištění účelné a bezpečné farmakoterapie, minimalizace a eliminace rizik spojených s užíváním a/nebo podáváním léčiv pacientovi. Na základě systematického hodnocení medikací pacientů jsou posuzovány nežádoucí účinky léčiv, lékové interakce, úpravy dávek léčiv pacientů s renální nebo hepatální insuficiencí.

Farmakokinetické a farmakodynamické lékové interakce antiepileptik

Pharmacokinetic and pharmacodynamic interactions of antiepileptic drugs

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):12-18 | DOI: 10.36290/far.2021.002  

U přibližně 30 % epileptiků je ke kontrole záchvatů potřebná kombinaci dvou a více antiepileptik. Epilepsie je navíc chronické onemocnění vyžadující dlouholetou terapii, ke které je často nutné přidat další medikaci k léčbě neepileptických komorbidit. Nelze zapomenout ani na řadu volně prodejných léčiv, které pacienti užívají. Tyto faktory jsou důvodem, proč je riziko lékových interakcí u antiepileptik vysoké.

Význam interakcí antiepileptik v rutinní klinické praxi

Importance of antiepileptic drugs interactions in routine clinical practice

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):19-23  

Riziko lékových interakcí je u antiepileptik vysoké. Výsledek může být buď prospěšný, kdy dojde ke zvýšení terapeutického účinku, nebo škodlivý, jestliže se zvýší riziko nežádoucího účinku nebo se sníží terapeutický efekt léčiva. Skutečný vliv lékové interakce je velice obížné predikovat vzhledem k významné interindividuální variabilitě mezi pacienty. Terapeutické monitorování léčiv je metoda používaná jako nástroj k dosažení optimálního dávkovacího režimu u konkrétního pacienta s epilepsií.

Analytické metody pro stanovení cefazolinu

Analytical methods for the determination of cefazolin

Vendula Kubíčková, Zuzana Rácová

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):24-28  

Cefazolin je širokospektré antibiotikum používané zejména jako profylaktické zajištění pacientů při chirurgických výkonech. U specifických skupin pacientů se setkáváme s variabilitou farmakokinetiky oproti populačnímu průměru. K optimalizaci dávkovacích režimů je třeba využívat spolehlivé bioanalytické metody schopné rychlého stanovení vzorku. V současnosti nejvyužívanější metodou pro měření plazmatických koncentrací je kapalinová chromatografie s UV nebo MS detekcí. K preanalytické přípravě vzorku lze využít proteinovou precipitaci a extrakci na pevné fázi. Při potřebě stanovení volné frakce lze využít rovnovážnou dialýzu či ultrafiltraci. Nežádoucí...

Súčasný pohľad na pneumokokovú vakcináciu u dospelých: prečo nesmieme zabúdať na konjugovanú vakcínu?

A current look at pneumococcal vaccination in adults: why not forget the conjugate vaccine?

Štefan Laššán, Monika Laššánová

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):29-34  

Invazívne pneumokokové ochorenia (IPO) a pneumónie získané v komunite (CAP), vyvolané Streptococcus pneumoniae, zvyšujú morbiditu a mortalitu u starších pacientov. Najvýznamnejší pokrok v znížení mortality pri IPO a CAP bol dosiahnutý zavedením očkovania proti pneumokokovi. V súčasnosti sú dostupné dve pneumokokové vakcíny: 23-valentná polysacharidová pneumokoková vakcína (PPV23) a 13-valentná konjugovaná pneumokoková vakcína (PCV13). Obe vakcíny pokrývajú väčšinu pneumokokových sérotypov zodpovedných za patogenézu CAP. V súčasnosti niekoľko štúdií naznačuje, že očkovanie, najmä pneumokokovými vakcínami, môže mať ochranný účinok proti symptomatickým...

Durvalumab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

Durvalumab in the treatment of non-small cell lung lung cancer

Ondřej Bílek

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):35-39  

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je nejčastěji diagnostikován v pokročilém stadiu onemocnění. Imunoterapie anti‑PD-1 a PD‑L1 check‑point inhibitory je v současné době standardní součástí léčebného algoritmu. Durvalumab je plně humanizovaná IgGκ anti‑PD‑L1 monoklonální protilátka. Tento článek si klade za cíl shrnout dosavadní léčebné výsledky durvalumabu v léčbě NSCLC.

Případ ceftriaxonem indukované pseudolithiázy žlučníku

A Case of Ceftriaxone‑Induced Biliary Pseudolithiasis

Timea Taschová, Martin Zápalka, Kamila Michálková, Karel Urbánek

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):40-42 | DOI: 10.36290/far.2021.007  

Kazuistika prezentuje případ 13letého chlapce, léčeného pro boreliovou meningitidu ceftriaxonem i.v. v dávce 50 mg/kg. V pátém dnu terapie se u něj objevily bolesti břicha a sonograficky byla prokázána přítomnost konkrementů ve žlučníku. Příznaky odezněly během jednoho dne a ultrazvukový nález byl při léčbě ursodeoxycholovou kyselinou po třech měsících zcela normální. Příčinou byla pseudolithiáza indukovaná ceftriaxonem, způsobená precipitací vysokých koncentrací tohoto antibiotika ve žlučníku s kalciem.

prof. MUDr. František Perlík, DrSc.

Ondřej Slanař

Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):43  

Na začátku listopadu nás zastihla smutná zpráva, že nás dne 7. 11. 2020 ve věku 80 let opustil prof. MUDr. František Perlík, DrSc., přední český klinický farmakolog. Prof. Perlík se narodil 12. 8. 1940. Po promoci v roce 1963 nastoupil jako sekundární lékař na interním oddělení nemocnice v Kladně. Posléze se více věnoval akademickému výzkumu ve Farmakologickém ústavu ČSAV v Praze a Výzkumném ústavu chorob revmatických v Praze. Tématicky se v tomto období věnoval zejména výzkumu v oblasti experimentálních modelů zánětu a genetickými faktory ovlivnění vzniku, vývoje i terapeutického ovlivnění zánětlivé reakce. Dále se zaměřil zejména na klinické aspekty...