reklama

Z posledního čísla

Vybrané články

Klinicky relevantné otázky a aktuálne trendy vo farmakoterapii chronickej obštrukčnej choroby pľúc Časť 2: Duálna, kombinačná alebo trojitá liečba?

Štefan Laššán, Monika Laššánová, Jana Tisoňová, Peter Krištúfek

2Klinika pneumológie, ftizeológie a funkčnej diagnostiky Lekárskej fakulty Slovenskej zdravotníckej univerzity a Univerzitnej nemocnice Bratislava 3Ústav farmakológie a klinickej farmakológie Lekárskej fakulty Univerzity Komenského Bratislava 4Klinika pneumológie, ftizeológie a funkčnej diagnostiky Lekárskej fakulty Slovenskej zdravotníckej univerzity a Univerzitnej nemocnice Bratislava Aktuálne odporúčania pre liečbu chronickej obštrukčnej choroby pľúc (CHOCHP) sa v otázke farmakologickej liečby začínajú orientovať cestou personalizovaného prístupu. Tento prístup sa týka predovšetkým protizápalových liekov, v rámci ktorých sú najrozšírenejšou skupinou inhalačné kortikoidy (ICS). Liečba ICS síce môže byť pre pacienta prínosom, ale súčasne môže viesť aj k vážnym nežiaducim účinkom. Potenciálne najnebezpečnejšie sú infekčné komplikácie v oblasti respiračného traktu (pneumónia, tuberkulóza). V bežnej praxi sa často stretávame s problémom nadliečenia, či neprimeranej indikácie ICS. U symptomatických pacientov s CHOCHP a nízkym rizikom exacerbácií je duálna bronchodilatačná liečba lepšou voľbou ako kombinačná liečba ICS s dlhodobo pôsobiacim β2-sympatomimetikom (LABA). V odlišnej situácii sa nachádzajú pacienti s častými exacerbáciami, u ktorých pred prípadným ukončením liečby ICS musíme prihliadať na zápalový profil exacerbácií, ich závažnosť a intenzitu eozinofilového zápalu v krvi. Pri vysadení ICS je potrebné postupovať opatrne a riziku fenoménu vynechania je možné predísť popri postupnej detrakcii ICS aj ich náhradou za alternatívne protizápalové lieky.

Trend analysis of the utilization of antiepileptic drugs in pregnant women with epilepsy in Moravian-Silesian region of the Czech Republic

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Cíl: Informace o používání antiepileptik během těhotenství v České republice jsou omezené, a to zejména v případě tzv. „nových” antiepileptik. V naší předchozí práci jsme prezentovali dlouhodobé trendy při užívání antiepileptik během těhotenství v souboru 235 žen v rozmezí let 1991–2006. Nyní představujeme další rozbor vývoje podávání antiepileptik u těhotných žen. Metoda: V této retrospektivní studii jsou analyzovány údaje 208 těhotných žen užívajících antiepileptika od ledna roku 2007 do května roku 2016 získané ze žádanek pro rutinní terapeutické monitorování. Ve dvou obdobích (2007–2011, 2012–2016) je sledován výskyt mono- versus polyterapie, používání jednotlivých antiepileptik a jejich kombinace. Získaná data jsou porována s výsledky našeho předchozího výzkumu. Výsledky: Monoterapie byla použita během prvního období (2007–2011) u 83 % žen a během druhého období (2012–2016) u 68 % žen, kdy došlo k signifikantímu poklesu. Nejčastěji užívanými antiepileptiky byly lamotrigin, kyselina valproová a karbamazepin v letech 2007–2011, a lamotrigin, levetiracetam a karbamazepin v období 2012–2016. Karbamazepin+kyselina valproová byla nejčastěji předepisovaná kombinace během 2007–2011 a lamotrigin+levetiracetam během 2012–2016. Závěry: Tato studie demonstruje dlouhodobé trendy v užívání antiepileptik u těhotných epileptiček. V letech 1991–2006 došlo k významnému posunu od fenytoinu, karbamazepinu a primidonu ke karbamazepinu, lamotriginu a kyselině valproové a mezi roky 2007–2016 od lamotriginu, kyseliny valproové a karbamazepinu k lamotriginu, levetiracetamu a karbamazepinu. Předpis kyseliny valproové byl v období 2007–2016 snížen se současným nárůstem používání „nových” antiepileptik, což je ve shodě se současnými doporučeními.

Sepse z pohledu klinické mikrobiologie

Milan Kolář

V předloženém sdělení jsou definovány základní přístupy k pacientům se sepsí nebo možným rozvojem sepse z pohledu klinické mikrobiologie. Jsou charakterizovány principy odběru biologického materiálu, jeho transportu a případného uchovávání. Současně jsou uvedena základní schémata iniciální antibiotické léčby.

Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.