Klinická farmakologie a farmacie, 2008 (roč. 22), číslo 4

Milan Grundmann

30 let klinické farmakologie ve zdravotnických zařízeních České republiky

V letošním roce uplynulo 30 let od vzniku prvního oficiálního pracoviště klinické farmakologie v krajské nemocnici v Ostravě, kde bylo zřízeno při interním oddělení. Jeho založení bylo umožněno koncepcí vnitřního lékařství z roku 1976, kde tehdejší hlavní odborník pro vnitřní lékařství a současně primář interního oddělení krajské nemocnice v Ostravě doc. Lambert Klabusay, CSc. ve spolupráci s dr. deňkem Modrem, CSc. rozšířil obor vnitřního lékařství o další nástavbovou specializaci – klinickou farmakologii (1, 2). Neoficiální pracoviště klinické farmakologie však vznikaly již dříve zejména ve výzkumných zařízeních jako například v IKEM Praha. Jestliže KF ve světě se nejdříve začala uplatňovat ve farmaceutickém průmyslu a na lékařských fakultách (výuka a výzkum), eventuálně na řídících celostátních úřadech ovlivňující lékovou politiku (např. FDA v USA), v ČSSR byla zvolena ta nejobtížnější varianta, tj. uplatnění KF v léčebně preventivní péči. Bylo to v době, kdy výjezd na západ byl pro většinu klinických farmakologů nemožný, nebyl dostatečný přístup k vědeckým časopisům a monografiím a koncepce KF byla vydána až v roce 1983 na základě zkušeností 3 pracovišť, která vznikla na konci 70. let. Klinická farmakologie byla definována jako interdisciplinární obor, který integruje experimentální farmakologii s klinickými a paraklinickými obory s cílem studovat a objektivními metodami hodnotit účinek léků u zdravého i nemocného člověka (3, 4)...

Karel Urbánek, et. al

Informovanost, percepce rizik a compliance pacientů léčených systémovými glukokortikoidy: dotazníková studie

Knowledge, perception of risks and compliance of patients using systemically administered glucocorticoids: a questionnaire study

Systémově aplikované glukokortikoidy jsou stále velmi účinné léky v terapii autoimunitních onemocnění i akutních stavů. Dobrá informovanost, compliance a dodržování režimových opatření může u pacientů, užívajících tyto léky dlouhodobě, zvýšit efektivitu a snížit výskyt nebo závažnost nežádoucích účinků. Cílem této studie bylo vyhodnotit u pacientů, léčených systémově podávanými glukokortikoidy jejich informovanost, compliance a percepci rizik léčby. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi ambulantními pacienty léčenými pro revmatologické, gastroenterologické nebo hematologické onemocnění. Vyhodnoceno bylo 64 dotazníků; průměrný věk v respondentů byl 42,7 let, rozmezí 19–73 let, 59 % respondentů byly ženy. Zdravotníkem, převážně lékařem, bylo o léčbě informováno 84 % respondentů, 27 % obdrželo při zahájení léčby písemný informační materiál. Mimo zdravotnické zařízení, nejčastěji na internetu, vyhledalo informace o glukokortikoidech 56 % tázaných. Většina (69 %) se domnívá, že léčba kortikoidy je spojena se závažnými riziky, ale 56 % není schopno uvést správně jejich nežádoucí účinky. Svoji compliance s předepsaných dávkovacím režimem hodnotí 73 % pacientů jako absolutní, 18 % připouští občasné vynechání dávky a 5 % někdy užívá vyšší dávku, než předepsanou lékařem. Výsledky studie ukazují, že existuje značný prostor pro edukaci pacientů, léčených glukokortikoidy a jeho využití by mohlo přispět ke zvýšení bezpečnosti léčby.

Zdeněk Hájek

Editorial

Rozvoj farmakoterapie v posledních letech, zavedení nových účinných skupin léků do praxe, může podstatným způsobem ovlivnit biologické děje v organizmu těhotné ženy. Nová účinnější léčiva a jejich zvyšující se spotřeba umožnily značné zdokonalení léčebných možností a zvýšení zdravotnické péče.Na druhé straně vedle těchto pozitivních jevů se objevil i negativní rys lékové terapie – nežádoucí účinky. Tyto se staly téměř nezbytným jevem, se kterým musíme při každém podání farmaka počítat. Je třeba připomenout následky thalidomidové terapie v šedesátých letech, které na druhé straně daly podnět k výzkumu vlivu léků na reprodukci. Největší pozornost je soustředěna na teratogenní působení léků v těhotenství. Nyní se zaměřuje farmaceutický výzkum i na sledování léků a jejich účinků v dalších fázích reprodukčního procesu, tedy i na období postpartální se zaměřením na kojení matky. Pokusy na zvířatech mohou odhalit teratogenní působení léku, ovšem jejich predikční hodnota pro člověka je malá. Jako příklad je možno opět použít thalidomid, který byl u zvířat jen málo, ale u člověka vysoce teratogenní.Opačným příkladem je kyselina acetylosalycilová, která je vysoce teratogenní v některých animálních pokusech, u člověka však teratogenní není.

Jaromír Mašata, et. al

Antibiotická léčba a profylaxe některých infekcí v těhotenství

Antibiotic treatment and prophylaxis of some infections in pregnancy

Článek podává přehled o negativním vlivu některých infekci na těhotenství a plod. Zabývá se vlivem subklinických nitroděložních infekcí na rozvoji předčasného porodu a předčasném odtoku plodové vody (PPROM) a předkládá doporučený postup při PPROM. Dále popisuje vztah bakteriální vaginózy a aerobní vaginitis k předčasnému porodu. Další důležitou součástí současného porodnictví je i prepartální profylaxe neonatálních infekcí vyvolaných streptokoky skupiny B.

Zdeněk Hájek

Farmakoterapie předčasného porodu – tokolytika, kortikosteroidy

TREATMENT OF PRETERM LABOR – TOCOLYTICS AND CORTICOSTEROIDS

Terapie tokolytiky a kortikosteroidy jsou základním postupem v léčbě předčasného porodu. Úspěšná tokolýza umožňuje oddálit předčasný porod alespoň o 48 hodin, tj. období nutné k indukci plicní zralosti plodu kortikosteroidy a převozu těhotné do perinatologického centra. Tato léčba představuje zásadní přelom v péči o předčasně narozené novorozence a přispívá významně ke snížení jejich mortality a morbidity.

Antonín Pařízek

Farmakologická prevence krvácení u císařského řezu

Pharmacological prevention of bleeding at caesarean section

Krevní ztrátu < 1000 ml lze považovat u porodů vedených císařským řezem za přiměřenou. Výskyt závažných forem nadměrného poporodního krvácení, tedy takových, které jsou provázeny zvýšenou mateřskou mortalitou či závažnou morbiditou (krevní ztráta v případě císařského řezu více > 1500 ml), je udávána v rozvinutých zemích 1/1000 a v rozvojových zemích 3,5–5/1 000 živě narozených dětí. V rozvojových zemích na tuto porodnickou komplikaci zemře ročně více než 100 000 žen. Zavedení preventivního podání uterotonik ve III. době porodní vede i v případě císařského řezu k redukci krevní ztráty o více než 40% a významně snižuje potřebu krevních náhrad v per- a pooperačním období, proto je všeobecně doporučeno. Oxytocin je stále velmi běžně podávaným uterotonikem pro prevenci děložní atonie. Nový syntetický analog oxytocinu carbetocin má oproti oxytocinu poločas 4–10x delší (40 min.) a může být použit v jednorázové i.v. injekci. Carbetocin je možno také podat intramuskulárně. Existují důkazy o vyšší účinnosti na retrakci myometria u císařského řezu po nitrožilní aplikaci 100 μg carbetocinu, než je tomu v případě 8 hodinové i.v. infuze oxytocinu. Z hlediska nežádoucích účinků je nové uterotonikum dobře snášeno a spojuje bezpečnost oxytocinu s dlouhým trváním účinku námelových alkaloidů. Pokud je carbetocin k dispozici měl by být používán jako lék volby pro prevenci poporodní děložní hypotonie/atonie u císařského řezu.

Michael Fanta

Kontraceptiva v gynekologické praxi

Contraindications in gynecological practice

Článek podává souhrnný přehled o metodách a přípravcích hormonální antikoncepce dostupných v současnosti na našem trhu, jejich vlastnostech, kontraindikacích, spolehlivosti a příznivých účincích.

Jiří Sláma

Očkování proti HPV

Vaccination against HPV

Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor u žen. Příčinou rozvoje karcinomu děložního hrdla je perzistentní infekce onkogenními genotypy HPV. Profylaktické vakcíny jsou zaměřeny proti infekci nejčastějšími HPV – 16 a 18, které jsou zodpovědné asi za 70 % případů. Dokončení očkovacího schématu vede ve 100 % případů k rozvoji sérokonverze, která není závislá na věku ani na přítomnosti HPV DNA před očkováním. Doba perzistence vysokých hladin sérových protilátek je ovlivněna ve vakcíně obsaženým adjuvans. Obě vakcíny jsou 100% účinné v prevenci prekanceróz způsobených HPV 16 a 18. Kvadrivalentní vakcína působí navíc i proti HPV 6 a 11 – hlavním původcům benigních kondylomat. Bivalentní vakcína naopak vykazuje zkříženou protekci proti dalším onkogenním genotypům HPV – 45 a 31. Podání vakcín je bezpečné a pozorované nežádoucí účinky po očkování jsou obvykle mírné.

Tomáš Fait

Současný názor na problematiku hormonální substituční terapie

Hormone replacement therapy update

Hormonální substituční terapie je při časném startu, minimalizaci dávek a individualizaci terapie lékem volby pro příznaky akutního klimakterického syndromu. Při dodržení kontraindikací je bezpečná z hlediska kardiovaskulárního i z hlediska rizika karcinomu prsu. Časný start terapie je spojen se snížením kardiovaskulárního rizika na rozdíl od pozdního zahájení hormonální terapie. Pro svoji účinnost musí hormonální terapie zůstat spolu s vitamínem D a vápníkem pilířem prevence osteoporózy. Při léčbě urogenitální atrofie dáváme přednost nízkodávkované lokální estrogenní terapii. Každoroční zvažování poměru přínos/riziko je základem racionální a bezpečné hormonální substituce.

Lívia Magulová, et. al

Farmaceutická starostlivosť a jej aplikácia v klinickej praxi

Pharmaceutical care and its applications in clinical praxis

Bezpečnosť terapie závisí od rozpoznania rizika liekov a rizikových faktorov pacienta a uskutočňovania efektívnej prevencie poliekového poškodenia v praxi. Farmaceuti môžu zohrávať významnú úlohu v zabezpečovaní optimálnej farmakoterapie pacientov, v predvídaní jej rizík, vrátane liekových interakcií a z toho vyplývajúcich možných nežiaducich reakcií. Adekvátnou informáciou o lieku môžu prispievať aj k zvýšeniu compliance pacientov ku farmakoterapii, ktorá je aj v našich podmienkach často nedostačujúca. V rámci zabezpečovania komplexnejšej farmaceutickej starostlivosti je nevyhnutnosťou dobrá komunikácia medzi farmaceutom a pacientom ako aj farmaceutom a lekárom a ostatným zdravotníckym personálom. V zmysle celosvetovej orientácie farmaceutov na „farmaceutickú starostlivosť“ je žiaduce aj na Slovensku vyvíjať úsilie vo výchove farmaceutov. Članok približuje problematiku farmaceutickej starostlivosti, jej pozitíva a úskalia na Slovensku ako aj v svetovom kontexte.

Marek Petráš

Komentář ke článku „Očkování proti HPV“

Článek velmi výstižně popisuje smysl HPV očkování. Při srovnání obou komerčně dostupných HPV vakcín na našem trhu se autor článku dopustil dvou nepřesností: srovnání hladin protilátek vyvolaných oběma vakcínami a zkřížené protektivity vůči jiným než vakcinačním sérotypům HPV.

Petra Matoulková, et. al

Zpráva z X. sympozia klinické farmacie René Macha „Vinobraní“ zkušeností

Už tradičně se na konci listopadu (28.–29. 11. 2008) v Mikulově konalo Sympozium klinické farmacie René Macha. Hlavními tématy byly racionální terapie u vybraných GIT chorob a klinická farmacie v teorii a praxi. O organizaci akce se podělily Sekce Klinické farmacie ČFS JEP a Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové.

Lubomír Dvořáček

Dosavadní zkušenosti z kontrol historické preskripce léků na recept

Present experience from previous check prescription

V ČR v současné době neexistují žádné studie vyhodnocující kvalitu farmakoterapie zejména s ohledem na lékové interakce, na preskripci příbuzných ATC skupin či na výskyt dalších anomálií v preskripci. Stejně tak u nás neexistuje ani žádná statistika hospitalizací pro nežádoucí účinky léků, proto můžeme v současné době skutečnou situaci v kvalitě preskripce léků jen odhadovat nebo odvodit ze zahraničních zkušeností (Pirmohamed M: BMJ 2004; 329: 15–19). Citovaná studie týmu profesora klinické farmakologie Univerzity Liverpool Munira Pirmohameda vyhodnocuje situaci ve dvou velkých všeobecných nemocnicích v Merseyside (Velká Británie), se spádovou oblastí 630 tisíc obyvatel za období 6 měsíců. V tomto období zde bylo přijato k hospitalizaci 18 820 pacientů, z toho 6,5 % pro nežádoucí účinky léků. U 16,6 % z nich pak důvodem nežádoucích účinků léků byla léková interakce, 28 pacientů zemřelo, medián délky hospitalizace byl 8 dní, obsazeno těmito pacienty byla trvale 4 % všech lůžek. Pokud tyto údaje přepočteme na poměry v České republice, dostaneme se k velmi zajímavým číslům. Článek ukazuje skutečné poměry v oblasti kvality preskripce v ČR na základě rozsáhlých kontrol provedených v historické preskripci významných zdravotních pojišťoven v ČR a ve významných souborech preskripce nemocnic od okresních až po krajské a fakultní. Speciální důraz je kladen na preskripci léků s potenciálními lékovými interakcemi, s preskripcí příbuzných ATC skupin a na další anomálie v preskripci léků na recept za období roku 2007.