Klinická farmakologie a farmacie, 2008 (roč. 22), číslo 3

Jan Lata

Farmakoterapie v gastroenterologii

Hlavním tématem tohoto čísla je farmakoterapie v gastroenterologii a všechny tři články jsou z oblastí, které jsou velmi aktuální, první dva se navíc se týkají velkého počtu nemocných...

Monika Laššánová, et. al

Percepcia rizika liečby a adherencia lekárov k sekundárnej farmakoterapii po infarkte myokardu

Risk therapy perception and adhesion to secondary pharmacotherapy after myocardial infarction

V predkladanej práci sme sa zamerali na analýzu hlásených nežiaducich účinkov liekov (NÚL) a počtu liekov pri prijatí a prepustení u pacientov po infarkte myokardu (IM). Hodnotili sme adherenciu lekárov k národným odporúčaniam (guidelines) k sekundárnej prevencii po IM, ako aj užívanie EBM liekových skupín (antitrombotík, ACE-inhibítorov, beta-blokátorov a hypolipidemík) a ich kombinácií u pacientov po IM. Metodika: V práci sme analyzovali súbor 103 pacientov s IM, hospitalizovaných na I. Internej kliniky LF UK v Bratislave za rok 1999 s následným sledovaním ich ďalších hospitalizácií do septembra 2005. Výsledky: U pacientov súboru sa vyskytlo 7 hlásených NÚL. Zaznamenali sme významný nárast celkového počtu liekov pri prepustení oproti počtu liekov pri prijatí (p<0,001). Došlo k signifikantnému nárastu (p<0,001) preskripcie antitrombotík, ACE-inhibítorov, beta-blokátorov a hypolipidemík pri prepustení, pričom došlo k nárastu (p<0,001) užívania troch alebo štyroch EBM skupín. Záver: Z výsledkov našej práce vyplýva, že hospitalizácia viedla k nárastu počtu liekov pri prepustení. Adherencia lekárov k národným odporúčaniam k sekundárnej prevencii po IM je dobrá. Pri všetkých štyroch EBM liekových skupinách (antitrombotiká, ACE-inhibítory, beta-blokátory hypolipidemiká) došlo k nárastu ich preskripcie pri prepustení, ako aj k nárastu užívania troch alebo štyroch odporúčaných EBM skupín súčasne. Najväčšie rezervy vidíme v predpisovaní beta-blokátorov a hypolipidemík.

Jiří Ehrmann

Současné možnosti  terapie dráždivého tračníku

Therapy of irritable bowel syndrome – actual possibilities

Dráždivý tračník (IBS) je jedním z nejčastějších funkčních onemocnění, kterým podle některých údajů trpí 10 až 20 % světové populace. Diagnostika je v současné době postavena na Římských kriteriích II nebo III. Klíčovým pro úspěšnou léčbu je vztah nemocný – lékař. Asi 70 % IBS probíhá pod obrazem lehké formy. V takovém případě většinou vystačíme s nefarmakologickým přístupem, tj. úpravou životního stylu, dietou, psychologickou pomocí nebo intermitentním podáváním spazmoanalgetik. U středně těžkých a těžkých forem IBS je nutná farmakologická léčba tj. spazmoanalgetika, léčba průjmu nebo zácpy, psychofarmaka event. léčba ve speciálních poradnách. V současné době je řada látek ve stadiu klinických zkoušek, od kterých se očekává příznivý účinek nejen symptomatický, ale i kauzální.

Petr Urbánek

Pokroky v terapii chronických virových hepatitid B a C

Advances in the treatment of chronic viral hepatitis B and C

Ve vyspělých státech světa představují chronické virové hepatitidy nemalý zdravotní a finanční problém, protože dlouhodobé důsledky virových onemocnění jater (jaterní cirhóza a primární rakovina jater) zasahují populaci bez ohledu na socioekonomické postavení a terapie těchto onemocnění je finančně velmi náročná. Cestou vedoucí ke snížení nákladů na péči o nemocné s pokročilými fázemi onemocnění je na jedné straně prevence (především vakcinace a časná diagnostika) a na straně druhé včasná a správně vedená specifická protivirová terapie, která může zabránit rozvoji jaterní cirhózy a snížit riziko vzniku hepatocelulární karcinomu (HCC). V posledních několika letech jsme svědky bouřlivého rozvoje možností terapie chronické virové hepatitidy B. V případech chronické hepatitidy C je potom jasná tendence dosáhnout vysoké individualizace podávané terapie podle několika výchozích charakteristik onemocnění před zahájením protivirové terapie.

Ilona Vinklerová

Polékové akutní pankreatitidy u idiopatických střevních zánětů

Drug-induced acute pancreatitis in inflammatory bowel diseases

Poléková akutní pankreatitida je poměrně vzácný nežádoucí účinek léčiv na gastrointestinální trakt. U nemocných s idiopatickými střevními záněty je výskyt akutní pankreatitidy vyšší než v ostatní populaci a léky indukované poškození pankreatu má významný podíl na příčinách této komplikace. Z hlediska nemocných se zdá být nejrizikovější skupina žen středního věku, trpících Crohnovou nemocí, zatímco z hlediska léčiv jsou rizikové především azathioprin a mesalazin. U jiných léků je riziko indukce AP podstatně nižší.

Vladimíra Vojtová

Glycylcykliny – nová skupina antibiotik

Glycylcyclines – a new class of antibiotics

Glycylcykliny jsou novou skupinou antibiotik odvozených od minocyklinu. Tato tetracyklinová analoga jsou specificky syntezována tak, aby překonala mechanizmy tetracyklinové rezistence, zejména eflux a změnu ribozomu. V současné době je jediným glycylcyklinovým antibiotikem zavedeným v klinické praxi tigecyklin. Tigecyklin je širokospektré bakteriostatické parenterálně aplikované antibiotikum účinné proti grampozitivním, gramnegativním a an­aerobním patogenům včetně multirezistentních kmenů. Není účinný proti pseudomonádám a proteům. Podává se pomalou intravenózní infuzí v nasycovací dávce 100 mg, následované 50 mg každých 12 hodin. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou průjem, nauzea a zvracení. Tigecyklin je registrován pro léčbu komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání a intraabdominálních infekcí.

Michal Prokeš

Hodnocení kvality preskripce

Evaluation of prescribing‘s quality

Lékaři nepředepisují léčivé přípravky vždy optimálním způsobem, proto je vhodné poskytovat jim zpětnou vazbu prostřednictvím hodnocení jejich preskripčních návyků. Toto hodnocení je založeno na statistickém zpracování preskripčních dat, které je schopno u jednotlivých lékařů identifikovat určité farmakoterapeutické problémy, jako např. suboptimální volba antibiotik, klinicky významné lékové interakce, léky potenciálně nevhodné ve stáří apod. Tento článek přehledným způsobem informuje o historii i současnosti farmakoterapeutických komisí v Nizozemí a o obecných zásadách rozborů preskripce a podpory racionální farmakoterapie, které vychází ze zkušeností odborníků z Nizozemí a z jiných vyspělých zemí Evropy. Z jejich zkušeností vyplývá, že v každé zemi je třeba optimální předepisování léčiv podporovat a jaké metody přitom používat.

Jiří Beneš

Komentář ke článku Glycylcykliny – nová skupina antibiotik

Článek předkládá čtenářům většinu dostupných dat o glycylcyklinech, respektive o prvním a dosud jediném zástupci této skupiny antibiotik, který byl uveden na světový trh a je nyní registrován i v ČR. Popis vlastností nového antibiotika, včetně schválených indikací, však ještě nemusí být dostatečným návodem pro praktické používání. Dovoluji si proto připojit několik doplňujících úvah o tomto přípravku...