Klinická farmakologie a farmacie, 2007 (roč. 21), číslo 2

Milan Kolář

Úvodní slovo

Ĺubomír Virág, Magdaléna Kuželová, Lívia Magulová, Miroslav Murgaš

Retrospektívna analýza nežiaducich účinkov antiepileptickej terapie u detí a adolescentov s epilepsiou

Adverse effects of antiepileptic therapy in children and adolescents with epilepsy – retrospective analysis

Antiepileptiká sú liečivá určené na dlhodobú terapiu, a preto ich možné nežiaduce účinky vyžadujú zvýšenú pozornosť. Terapeutické riziko týchto liečiv je obzvlášť zvýraznené pri liečbe detských pacientov, a to najmä v súvislosti s užívaním klasických antiepileptík. Cieľom práce bolo získať údaje o bezpečnosti antiepileptickej terapie detských pacientov dispenzarizovaných vo vybranej detskej neurologickej ambulancii. Metodika: V práci sme analyzovali nežiaduce účinky antiepileptík u detských pacientov dispenzarizovaných v detskej neurologickej ambulancii v Nitre za obdobie 10 rokov (1994–2004). V uvedenom období sa dispenzarizovalo 219 pacientov s diagnózou epilepsie. Zdrojom dát bola zdravotná dokumentácia pacientov. Výsledky: Monoterapiou sa liečilo 53 % detských pacientov. Najčastejšie indikovaným antiepileptikom bola kyselina valproová. V sledovanom súbore sa nežiaduce účinky antiepileptík vyskytli takmer u 30 % pacientov. Väčšina nežiaducich reakcií (85 %) mala menej závažný charakter a objavila sa v súvislosti s liečbou kyselinou valproovou a karbamazepínom. Najviac zastúpené spektrum nežiaducich účinkov predstavovali: gastrointestinálne ťažkosti (39 %), CNS prejavy (37 %), kožné prejavy (14 %) a poruchy krvotvorby (9 %). Väčšina z nich mala len prechodný charakter. Závažné (idiosynkratické) nežiaduce účinky (akútna pankreatitída po kys. valproovej, toxoalergický exantém po karbamazepíne, koncentrické zúženie zorného poľa po vigabatríne) boli vo forme Hlásenia o nežiaducom účinku lieku odoslané do Národného centra pre nežiaduce účinky liekov v Bratislave. Záver: Z výsledkov našej práce vyplýva, že liečbu klasickými antiepileptikami (fenytoínom, kyselinou valproovou, karbamazepínom) sprevádza relatívne častý výskyt nežiaducich reakcií. Novšie antiepileptiká majú priaznivejší profil nežiaducich účinkov, avšak neustále prebieha ich klinické hodnotenie.

Lucie Pavlíková, Hana Brozmanová, František Kvasnička, Milan Grundmann

Terapeutické monitorování léků pomocí elektromigračních metod

Therapeutic drug monitoring by means of electrophoresis methods

V práci jsou popsané elektromigrační metody, které se dají využít v terapeutickém monitorování léků (TDM). Protože se stanovení léků provádí v biologickém materiálu, jsou rovněž uvedeny metody, které se používají na přípravu vzorků, jako je extrakce na pevné fázi nebo extrakce z kapaliny do kapaliny. U některých stanovení lze využít i přímý nástřik vzorku, což je jedna z výhod elektromigračních metod oproti některým analytickým separačním metodám např. chromatografickým. Tento přehled uvádí princip kapilární elektroforézy a jejich jednotlivých módů a příklady stanovení léčiv v biologickém materiálu.

Věra Vávrová, Jana Bartošová, MUDr. Libor Fila, Libor Fila

Možnosti léčby cystické fibrózy – 2. část

Current and future treatment of cystic fibrosis

Úkolem nových léčebných postupů, zasahujících podstatu cystické fibrózy, je doplnit, nikoli nahradit, klasickou léčbu této nemoci. Nové léky se zaměřují na ovlivnění iontového transportu a tím vlastností hlenu, potlačení infekce i zánětu. Součástí komplexního léčebného postupu je vyhledávání a léčení komplikací. Obecně se věří, že moderní centralizovaná intenzivní léčba zlepší nejen prognózu ale i kvalitu života nemocných cystickou fibrózou.

Petr Petr

Hodnocení klinického a ekonomického prospěchu léčby nadváhy sibutraminem (Meridií) ve všeobecné lékařské praxi

V říjnu 2006 publikovali Alan Brennan a Robert Ara z Velké Británie, spolu s Raimundem Sterzem, Berndtem Matibou a Rito Bergman­nem z Německa, souhrnnou práci metaanalytického charakteru, ve které shrnují současný stav znalostí o klinickém a ekonomickém prospěchu, který přináší léčba obezity/nadváhy sibutraminem (Meridia, Reductil).

Ondřej Sláma

Mírnění bolesti u umírajících nemocných

Pain management in dying patients

V terminální fázi onkologického onemocnění hrají v celkovém prožitku bolesti kromě somatických aspektů velmi významnou roli také faktory psychosociální, existenciální a duchovní. Zmírnit utrpení umírajícího je možné pouze komplexním individuálním přístupem. Důležitou součástí mírnění bolesti je léčba deliria, které nacházíme u většiny umírajících pacientů. Krajním řešením v mírnění diskomfortu je paliativní farmakologická analgosedace.

Dana Hrnčiariková, Michal Hrnčiarik, Božena Jurašková, Zdeněk Zadák

Nutriční podpora v terminální péči

Nutritional support in terminal care

Cílovou skupinou terminální péče jsou pacienti v konečném stadiu onkologických i neonkologických onemocnění (chronické kardiální selhání, chronická obstrukční choroba plicní, neurodegenerativní onemocnění aj.). V následujícím článku se zaměřujeme především na terminální onkologická onemocnění. Příčiny nádorové kachexie nejsou zcela objasněné. Na vzniku nádorové kachexie se podílí anorexie, lokální růst tumoru a patologické zvýšení metabolických procesů v organizmu. Indikace a kontraindikace nutriční podpory v terminální péči není jednoduchá a je provázena řadou etických aspektů. Vždy musíme volit individuální přístup ve spolupráci s pacientem. Nutriční podpora by měla zlepšit kvalitu života a ne prodlužovat utrpení. Cílem této práce je ukázat na specifické problémy výživy v terminální péči.

Petr Cetkovský

Horečka neznámého původu u granulocytopenických nemocných (tzv. febrilní neutropenie)

Fever of Unknown Origin in Patients with Neutropenia (so-called Febrile Neutropenia)

V posledních 30 letech došlo k významnému snížení morbidity i mortality nemocných s febrilní neutropenií (fever of unknown origin – FUO). Do praxe se zavedly moderní antiinfekční preparáty, nové diagnostické metody či prognostické modely umožňující stratifikaci nemocných dle rizika. Pro zahájení a vedení antiinfekční terapie byly vyvinuty postupy, umožňující rychlé zahájení terapie. Vzhledem k tomu, že FUO je jednou z nejčastějších a nejvýznamnějších naléhavých situací v hematoonkologii, zůstává promptní zahájení empirické antiinfekční terapie již po mnoho let základním kamenem léčby tohoto stavu. Nejvýznamnější změnou ve složení empiricky podávaných antibiotik je opuštění automatického přidávání glykopeptidového antibiotika při přetrvávání febrilií, neboť glykopeptidy jsou obvykle přidávány cíleně až dle výsledků kultivací. Velkým přínosem je též existence nových, méně toxických a velmi účinných antimykotik. Největším problémem posledních desetiletí je objevení se nových, nebezpečných, multirezistentních, nosokomiálních bakteriálních kmenů. Doufejme, že v blízké budoucnosti budou k dispozici nové, rychlé testy, jejichž základem nebude klasická kultivační metoda. Tyto diagnostické metody by mohly umožnit rychlou detekci především houbových agens, a tím vést, alespoň částečně, ke změně empirické terapie v pre-emptivní. Avšak navzdory mnoha pokrokům zůstává diagnostika a léčba febrilní neutropenie nadále problémem i výzvou.

Roman Kula, Peter Sklienka, Václav Chýlek, Pavel Szturz

Současné trendy antibiotické terapie v léčbě těžké sepse

Antibiotics in the treatment of severe sepsis – contemporary trends

Těžká sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. I přes pokroky v diagnostice a léčbě zůstává mortalita na těžkou sepsi nepřijatelně vysoká (28–50 %). Základem úspěšné terapie jsou antibiotická léčba a kontrola zdroje infekce. Neadekvátní antibiotická terapie je důležitým faktorem ovlivňujícím mortalitu na těžkou sepsi a septický šok. Optimalizace antibiotické léčby zahrnuje včasné zahájení, správnou volbu antibiotika, adekvátní dávku a dobu aplikace farmaka.