Vstup do systému:

Přihlášení

Registrace

Klinická farmakologie a farmacie, 2006 (roč. 20), číslo 4

Úvodník

Jarmila Rulcová
Dermatologické zamyšlení

Originální práce

doc. RNDr. Jozef Kolář CSc, Andrea Bartasová, Dana Mazánková
SPOTŘEBA ANTIBAKTERIÁLNÍCH LÁTEK A ANTIMYKOTIK NA CHIRURGICKÉM ODDĚLENÍ NSP V LETECH 2000–2004

THE CONSUMPTION OF ANTIMICROBIAL DRUGS AND ANTIMYCOTICS AT THE SURGICAL WARD OF THE HOSPITAL AND POLICLINIC DURING 2000–2004

Cíl: Analýza preskripce a spotřeby antimikrobiálních látek (ATB) a antimykotik na chirurgickém oddělení NsP z hlediska jednotlivých skupin ATB a léčiv v rámci těchto skupin a ekonomických ukazatelů, jako je podíl na celkové spotřebě a nákladech na léčivé přípravky, vždy v prvním čtvrtletí let 2000–2004. Metodika: Údaje pro výpočet definovaných denních dávek (DDD) byly získány zpracováním nemocničních žádanek pomocí lékárenského softwaru. Tento údaj byl vztažen na 100 ošetřovacích dnů (OD). Základem pro výpočet ceny jedné DDD jednotlivých skupin ATB byly prodejní ceny lékárny (nákupní cena od distributora + DPH + přirážka lékárny). Výsledky: Největší podíl na spotřebě ATB měla penicilinová antibiotika, v průběhu sledovaného období byla zaznamenána tendence k jejich zvýšenému užívání (37,4 % DDD/100 OD v roce 2000, 48,9 % DDD/100 OD v roce 2004). Nejpoužívanějším léčivem byl amoxicilin v kombinaci s kyselinou klavulanovou – v průměru 30,3 DDD/100 OD. Největší podíl na nákladech měly peniciliny (26,5–44,7 %) a cefalosporiny (31,0–41,4 %). Pozornost si zaslouží skupina antibiotik, která při zanedbatelné spotřebě DDD zaujímá poměrně velký díl finančních nákladů na ATB (imipenem, vankomycin). Byl zjištěn pokles spotřeby ATB z 91,1 DDD/100 OD (2000) na 61,8 DDD/100 OD (2004). Celkové finanční náklady chirurgického oddělení na ATB poklesly z 611 mil. Kč (2000) na 292 mil. Kč (2004). Závěr: Racionální používání ATB mělo příznivý dopad na výši finančních nákladů vynaložených na ATB.

Veronika Vokatá, Aleš Kuběna, Jiří Vlček
Retrospektivní analýza klinické praxe léčby metastatického postižení skeletu u karcinomu prostaty v České Republice

MANAGEMENT OF METASTATIC BONE DISEASE FROM PROSTATIC CANCER IN TWO ONCOLOGICAL CENTERS IN CZECH REPUBLIC – RETROSPECTIVE ANALYSIS

Kostní metastázy spojené s karcinomem prostaty se objevují asi u 85 % mužů, představují vysoké riziko vzniku kostních příhod, především patologických fraktur. V důsledku těchto kostních příhod i metastáz samotných dochází k výraznému zvýšení bolestivosti a snížení kvality života nemocných. Bisfosfonáty jsou látky, které vznik i recidivu kostních příhod oddalují. Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit terapii pacientů s metastatickým postižením skeletu se zaměřením na podávání bisfosfonátů. Metodika: Retrospektivně jsme sledovali záznamy 120 pacientů, dispenzarizovaných na Klinice onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) a v Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ) s diagnózou do skeletu metastazujícího karcinomu prostaty. Všichni pacienti zemřeli mezi lety 2001 a 2005. Sledovali jsme zahájení a délku léčby bisfosfonáty a zhodnotili ji ve vztahu k době stanovení diagnózy kostních metastáz a výskytu kostních příhod. Výsledky: Z celkového počtu 120 pacientů bylo bisfosfonáty léčeno 43 (35,8 %) mužů a do 30 dní od stanovení diagnózy kostních metastáz byly bisfosfonáty nasazeny 14 (32,6 %) z nich. Medián délky užívání byl u perorálních bisfosfonátů 153 dní a u intravenózních 92 dní. Celkem 27 (22,5 %) pacientů prodělalo patologickou frakturu, z čehož nejčastěji se jednalo o fraktury páteře (55 %), následovaly zlomeniny žeber (22 %) a dolní končetiny (15 %). Více než dvě třetiny pacientů, kteří prodělali zlomeninu, nikdy neužívali bisfosfonáty. Závěr: Retrospektivní sledování přineslo informace o podávání bisfosfonátů 120 pacientům léčených ve dvou onkologických centrech v ČR. Bisfosfonáty jsou v dnešní době stále diskutovanými léčivy v terapii kostních metastáz karcinomu prostaty. Oddálení výskytu první kostní příhody a snížení podílu pacientů s kostními příhodami byl prokázán u zoledronátu. U ostatních bisfosfonátů důkazy o benefitu chybí. Probíhající studie pak poskytnou další informace o terapeutickém přínosu těchto léčiv.

Přehledové články

Blanka Kořístková, Milan Grundmann
Metodika studia spotřeb léků

Drug utilization study methodologies

Spotřeba léků vyjadřuje expozici léku ve vztahu k určité populační skupině, v určitém časovém období a v určitém socioekonomickém prostředí. Na celostátní úrovni můžeme sledovat objem distribuovaných léků a léků vydaných na recept, na lokální úrovni objem léků vydaných na žádanky v daném zdravotnickém zařízení. Spotřeba volně prodaných léků je k dispozici v místní lékárně. Lze provádět také rozbor preskripce léků na oddělení podle záznamů v chorobopisech. Spotřeby léků lze vyjadřovat v počtech balení, předepsaných denních dávek, definovaných denních dávek (DDD), pacientů, preskripcí nebo v cenových ukazatelích. Pro možnost vzájemného srovnání je však nezbytné využívat jednotnou metodiku – ATC/DDD, která je doporučena Světovou zdravotnickou organizací, a provádět přepočet na 1 000 obyvatel (pojištěnců) a den u celostátních údajů (údajů z pojišťovny), ve zdravotnických zařízeních pak na 100 ošetřovacích dnů nebo event. na pacienta. Anatomicko-terapeuticko-chemický systém (ATC) třídí léky do 5. úrovní podle orgánu nebo orgánového systému, který ovlivňují a/nebo terapeutických a chemických vlastností. U nás dříve používaná klasifikace podle indikačních skupin má pouze lokální význam. DDD je definována jako průměrná denní udržovací dávka, která je obvykle podávána v hlavní indikaci u dospělých. Spotřeba v DDD vyjadřuje expozici konkrétní účinné látky, příp. ATC jednotky. DDD však nemusí vždy odrážet skutečnou předepisovanou denní dávku v dané populaci. Vyjadřování spotřeb v počtu balení umožňuje korekci výsledků u látek bez DDD (např. dermatologika). Vyčíslení nákladů poskytne informace o významu látky z ekonomického hlediska. Číselník pro přepočty počtu balení na definované denní dávky a přiřazení ATC skupin poskytuje na svých webových stránkách SÚKL.

Informace a komentáře

Monika Laššánová, Roman Hudec, Martin Wawruch, Jana Tisoňová, Lýdia Božeková, prof. MUDr. Milan Kriška DrSc
Komunikácia pri riziku liekov
Jiří Kopecký
8. konference klinické farmakologie, 13. konference terapeutického monitorování hladin léčiv, 10. konference DURG, Sympozium Nutraceutika 06
Zbyněk Svoboda
Zpráva z celosvětového farmakologického kongresu IUPHAR 2006

Varia

Roman Hudec, Lýdia Božeková, prof. MUDr. Milan Kriška DrSc, doc. MUDr. Viera Kořínková CSc, Tatiana Magálová
NEŽIADUCI ÚČINOK LIEKU A JEHO HODNOTENIE

EVALUATION OF ADVERSE DRUG REACTIONS

Dôležitou súčasťou spracovania spontánnych hlásení nežiaducich účinkov liekov (NÚL) v Štátnom ústave pre kontrolu liečiv je určenie príčinnej súvislosti. Začiatkom osemdesiatych rokov boli formulované najdôležitejšie body v hodnotení kauzality NÚL. Podľa Uppsala Monitoring Centre of the WHO kauzalita rozdeľuje NÚL do šiestich kategórií. Väčšina nežiaducich účinkov je zaraďovaná do kategórie pravdepodobný či možný. Hodnotenie kauzality nežiaducich účinkov je nástrojom farmakovigilancie, ktorý nám pomáha stanoviť závažnosť hlásení. Tento proces je zložitý a treba si uvedomiť, že nemôže eliminovať či kvantifikovať neistotu, ale pomôže zatriediť hlásenie do určitých vopred definovaných kategórií.

Téma čísla: farmakologie v onkologii

Ivo Überall, Zdeněk Kolář
Receptory pro epidermální růstové faktory a jejich význam pro maligní transformaci solidních nádorů

THE EPIDERMAL GROWTH FACTOR RECEPTOR FAMILY AND HER IMPLICATION IN MALIGNANT TRANSFORMATION OF SOLID TUMORS

Receptory pro epidermální růstové faktory (c-erbB/HER) zahrnují receptor pro epidermální růstový faktor (c-erbB-1/EGFR/HER-1) a tři další homologa; c-erbB-2-4/HER-2-4. Tento receptorový systém hraje zásadní roli v regulaci apoptózy, migrace, invazivity a metastázování, proliferace, adhezivity a diferenciace buněk. Změny exprese těchto receptorů jsou spojeny se špatnou prognózou četných nádorů. Z důvodu pochopení jejich významu v nádorové biologii a pro využití těchto receptorů jako míst cíleného terapeutického zásahu probíhá v současné době jejich intenzivní výzkum. V klinické praxi se začíná využívat řada specifických i nespecifických inhibitorů.

Libuše Stýskalová, MUDr. Karel Cwiertka, Věra Nosková, Anna Janošťáková, Lenka Radová, prof. MUDr. Vladimír Mihál CSc, Marián Hajdúch
Cytotoxická aktivita boheminu in vitro na primárních nádorových buňkách

BOHEMINE IN VITRO CYTOTOXIC ACTIVITY IN PRIMARY TUMOUR CELLS

Úvod: Komplexy cyklin-dependentních kináz (CDK) s cyklinem spouští různá stadia buněčného cyklu eukaryotické buňky tím, že fosforylují specifické cílové proteiny. Syntetické inhibitory cyklin-dependentních kináz (CDKI) jako je olomoucin (OC), bohemin (BOH), R-roskovitin (ROSC, seliciclib, CYC202) atd., jsou typickými představiteli léčiv, které můžeme využít ke kontrole buněčné proliferace a ke klinické léčbě nádorů. Účel studie: Záměrem studie bylo stanovit cytotoxickou aktivitu syntetického CDKI boheminu na lidských primárních nádorových buňkách a porovnat ji s klasickými protinádorovými léčivy. Metody: Nádorové buňky byly získány gradientovou centrifugací po mechanickém rozmělnění vzorku tumoru a natrávení enzymy. Nádorová populace byla inkubována se vzestupnou koncentrací BOH a tradičních protinádorových léčiv s cílem zjistit koncentraci cytostatika, jež usmrtí 50 % nádorové populace (TCS50). Hodnoty TCS50 byly vzájemně korelovány pro zjištění podobnosti/rozdílu v mechanizmu účinku a/nebo lékové rezistence. Výsledky: V průběhu studie bylo úspěšně vyšetřeno 112 nádorů různého histogenetického původu. Naše studie naznačuje tendenci vyšší senzitivity maligních ve srovnání s benigními tumory (20.94/51.57 µM, p = 0.162). Hodnota mediánu TCS50 pro BOH u hematologických/solidních nádorů (16.7/23.05 µM) poukazuje na vyšší sensitivitu hematologických malignit (p = 0,0159). Závěr: Pouze 20 pacientů se ukázalo rezistentních vůči BOH ve srovnání s tradičními protinádorovými léčivy. Porovnání mechanizmu účinku/rezistence s ostatními cytostatiky prokázalo: 1. asociaci in vitro účinnosti BOH s účinností antimetabolitů pravděpodobně v důsledku společného mechanizmu rezistence s ohledem na jejich strukturální podobnost, 2. korelaci efektivity BOH s látkami vyvolávající DNA poškození (topotekan, cisplatina, daunorubicin, mitoxantron) a/nebo inhibitory RNA transkripce (aktinomycin D), která zjevně souvisí s inhibicí DNA reparace a aktivační fosforylace RNA polymerázy II cyklin-dependentními kinázami 7 a 9, které jsou BOH přímo inhibovány.

Téma čísla: farmakologie v dermatologii

doc. MUDr. Marie Viktorinová CSc
PŘEHLED LOKÁLNÍCH KORTIKOSTEROIDŮ V DERMATOLOGII 1. Možnosti léčby kožních chorob kortikosteroidními externy

REVIEW OF TOPICAL CORTICOSTEROIDS IN DERMATOLOGY 1. POSSIBILITY OF THE TREATMENT SKIN DISEASES WITH CORTICOSTEROID PREPARATIONS

Článek uvádí přehled mechanizmu účinku lokálních kortikosteroidů, jejich farmakodynamické účinky, farmakokinetické vlastnosti, místní a systémové nežádoucí účinky.

MUDr. Helena Michalíková
Léčba alopecie

THE TREATMENT OF ALOPECIA

Pro stanovení správné diagnózy a následně léčby nadměrného výpadu vlasů je důležitá podrobná anamnéza a objektivní vyšetření pacienta. Obvykle na základě těchto informací je možno alopecie orientačně rozdělit na difúzní a ložiskové. Po zopakování základních pojmů a fyziologie růstového cyklu vlasu je v článku uveden stručný přehled současných možností léčby jednotlivých, nejčastěji se vyskytujících typů výpadu vlasů. Hlavní pozornost je věnována vůbec nejobvyklejšímu výpadu vlasů, a to androgenní alopecii, kde se léčba u mužů a žen dosti odlišuje. Vzhledem k  typickému nálezu je dále podrobněji zmíněna problematika alopecia areata. Ostatní jednotky jsou uvedeny stručněji.




« Návrat zpět »