Klinická farmakologie a farmacie, 2010 (roč. 24), číslo 2 - aktuální číslo

prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.

Nemoci s bronchiální obstrukcí: současná a perspektivní léčba

-

Eva Tlustá1, Jiří Vlček1,2,3, Andrea Kučerová-Lamková1, Lenka Buriánková1, Zdeněk Vitásek4

Význam sledování spotřeby léčiv ve farmakoepidemiologii na příkladech longitudinálních studií inhibitorů protonové pumpy, antibiotik a metforminu

Importance of Drug Utilization Studies in Pharmacoepidemiology on Examples of Longitudinal Studies

3Národní reprezentant ESAC 4Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Sledování spotřeby léčiv umožňuje odhadnout velikost exponované populace danému léku, ale také vliv regulačních opatření, marketingových strategií a doporučení odborných společností na pohyb léčiva na farmaceutickém trhu. Nejvíce užívanou a doporučovanou metodikou pro sledování spotřeby léčiv je ATC/DDD metodologie, která umožňuje vzájemné srovnávání spotřeb na národní i mezinárodní úrovni. V naší studii byla využita databáze SÚKL (prostřednictvím AISLP) a její data v letech 1993–2008 a dále databáze zdravotní pojišťovny v letech 2006–2007. Byla sledována spotřeba inhibitorů protonové pumpy (PPI), antibiotik a metforminu. Spotřeba byla vyjádřena v počtu definovaných denních dávek na 1000 individuí na den (DID). Výsledky dokládají velmi strmý nárůst spotřeby PPI, kde nejužívanějším zástupcem je stále omeprazol. Také spotřeba metforminu se od roku 2001 do roku 2008 více než zdvojnásobila. Ve skupině antibiotik jsou stále nejvíce užívány peniciliny, zejména potencovaný amoxicilin. V roce 2008 spotřeba potencovaného amoxicilinu zaujímala 51 % spotřeby všech penicilinů. Významně vzrůstá i spotřeba makrolidů, především klarithromycinu, ale i azithromycinu.

Vratislav Sedlák, Vladimír Koblížek

Budoucí léčba astma bronchiale

Future treatment of asthma

I přes pokroky farmakologického výzkumu posledních desetiletí zůstává astma bronchiale u části pacientů s obtížně léčitelným astmatem stále závažným symptomatickým onemocněním. Pomoc těmto nemocným je výzvou pro farmakologický výzkum. Řešením budoucnosti je fenotypizace astmatu a sestavení léčby kombinací protizánětlivě působících preparátů. Tato práce shrnuje výsledky nejvíce nadějných léčebných postupů poslední doby s předpokladem brzkého klinického využití.

Jaromír Musil

Postavení inhalačních anticholinergik v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)

Role of inhaled anticholinergics in treating chronic obstructive pulmonary disease (COPD)

Cholinergní účinek na dýchací cesty je zprostředkován muskarinovými receptory v cílových buňkách dýchacích cest. V hladkých svalech bronchů vede aktivace těchto receptorů ke kaskádě biochemických pochodů, které vedou k bronchokonstrikci. Muskarinové receptory též zprostředkují sekreční odpověď na stimulaci n. vagus. Cholinergní agonisté mají velkou sekreční aktivitu a tím stimulují sekreci hlenu z podslizničních žláz a z pohárkových buněk v epitelu, které jsou hlavním zdrojem hlenu v periferních dýchacích cestách. Proto mají v léčbě CHOPN velký význam jak krátkodobě, tak dlouhodobě působící anticholinergika.

Vladimír Koblížek, Vratislav Sedlák

Použití inhalačních kortikosteroidů u různých typů bronchiálních obstrukcí

Utilization of inhalational corticosteroids in various types of bronchial obstruction

Přehledný článek pojednává o využití inhalačních kortikosteroidů v léčbě nemocných s bronchiální obstrukcí. Hlavní indikací inhalačních kortikosteroidů i dnes zůstává zejména bronchiální astma. U osob trpících chronickou obstrukční plicní nemocí je patrný klinický přínos této inhalační léčby pouze u některých specifických fenotypů (u pacientů s opakovanými akutními exacerbacemi, u osob s těžkým stupněm bronchiální obstrukce, u nemocných s vyšší mírou reverzibility bronchiální obstrukce a také u jedinců se současnou přítomností chronické obstrukční nemoci i bronchiálního astmatu). Předmětem mnoha debat zůstává využití inhalačních steroidů u nemocných s bronchiektáziemi, cystickou fibrózou a sarkoidózou. Používání inhalačních steroidů v léčbě chorob dolních dýchacích cest je stále aktuálním tématem mnoha vědeckých prací. Proto se lze jen těšit na další informace upřesňující náš pohled na tuto problematiku.

Lucie Kalinová, Jarmila Indráková, Monika Váchalová, Petr Bachleda

Role imunosupresivní terapie ve vztahu k výskytu nádorových onemocnění po orgánové transplantaci

Role of immunosuppressive therapy in relation to the occurrence of cancer after transplantation

Orgánová transplantace, léčebná metoda schopna nahradit funkci devastovaného orgánu a poskytnout tak záchranu života, respektive podstatně zvýšit jeho kvalitu, s sebou zároveň nese řadu imunologických i neimunologických rizik, které mohou vést k závažným komplikacím. Stále více diskutovanou otázkou je vysoká incidence nádorových onemocnění u transplantovaných pacientů, která bývá dávána do souvislosti s nutným potlačením imunitní odpovědi organizmu. Cílem našeho příspěvku je poskytnout základní charakteristiky role vybraných imunosupresiv v procesu vzniku a progrese nádorových onemocnění po orgánových transplantacích. Upozorňujeme na specifika účinků mTOR inhibitorů a jejich možný benefit v managementu potransplantačních malignit.

Alicja Chýlková, Michal Kolorz, Ladislava Bartošová

Tumor necrosis factor: jeho význam v patogenezi a terapii nespecifických střevních zánětů, revmatoidní artritidy a dalších onemocnění souvisejících s poruchami imunitního systému

Tumour necrosis factor: its importance in the pathogenesis and therapy of inflammatory bowel diseases, rheumatoid

Tumor necrosis factor alpha (TNF-α) je významným cytokinem zapojeným do velkého množství procesů probíhajících v organizmu. Toto jeho široké uplatnění v organizmu zároveň dává možnost vzniku závažných patologických stavů v případě poruch v regulaci jeho sekrece. Výzkum je v této souvislosti zaměřen na poznávání genetických odchylek, polymorfizmů, v genu pro TNF-α a dalších kandidátních genech, které mohou stát za konkrétními klinickými projevy, popřípadě mohou ovlivňovat efektivitu léčby antagonisty TNF-α. Antagonisté TNF-α jsou poměrně novou skupinou léčiv založenou na blokování účinku TNF-α a některá z těchto léčiv jsou již v dnešní době s úspěchem používána. Zároveň s rostoucími zkušenostmi s touto skupinou léčiv, jsou popisovány nové nežádoucí účinky a rizika této terapie.

Ilona Peřinová, Hana Brozmanová, Petra Halvová, Milan Grundmann

Možnosti stanovení cyklosporinu A v terapeutickém monitorování léků

Possibilities of cyclosporine A determination in therapeutic drug monitoring

Cyklosporin A (CyA) je lék s úzkým terapeutickým rozmezím u něhož se projevuje významná interindividuální variabilita, která má za následek rozdílnou odpověď na terapii. V klinické praxi neexistují imunologické testy, kterými by bylo možno účinnost imunosuprese cyklosporinem sledovat, a proto se monitorování CyA omezuje na stanovení jeho koncentrací v krvi. Pro terapeutické monitorování (TDM) cyklosporinu A se používají především metody imunoanalytické, metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (LC-MS, popř. LC-MS/MS). Výhodou imunoanalytických metod je analýza velkého množství vzorků během krátkého času a snadná ovladatelnost přístrojů. Jejich nevýhodou jsou zkřížené reakce s metabolity CyA. HPLC metody se považují za referenční metody stanovení CyA. Vyžadují však časově náročné extrakční postupy přípravy vzorků, které jsou důležité pro dobrou separaci. HPLC metody jsou také používány k měření CyA společně s jeho metabolity. V tom případě je celkový čas analýzy až několik desítek minut. Metody LC-MS a LC-MS/MS jsou selektivní, velmi citlivé a specifické. Výhodou těchto metod oproti klasické HPLC je zejména v případě LC-MS/MS rychlá průchodnost vzorků a možnost stanovení CyA s metabolity nebo s dalšími imunosupresivy v jedné analýze. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena přístroje a nutnost odborné obsluhy.

Ondřej Viklický

Imunosuprese po transplantaci ledviny

Immunosuppression after kidney transplantation

Úspěch transplantace ledviny závisí na kvalitě dárcovského orgánu, chirurgického výkonu a imunosupresivním režimu. Bezprostředně před a krátce po transplantaci používá indukční imunosuprese, založená na depleci nebo blokádě funkce T lymfocytů. U nemocných v riziku rejekce se používá antithymocytární globulin, u nemocných v nízkém riziku pak monoklonální protilátka basiliximab proti receptoru pro interleukin 2. Dlouhodobá imunosuprese se skládá většinou z kombinace inhibitoru kalcineurinu (takrolimus nebo cyklosporin A) spolu s inhibitorem syntézy purinů mykofenolát mofetilem a steroidy. V případě anamnézy malignit připadá do úvahy alternativní léčba inhibitory proliferačního signálu (sirolimem nebo everolimem). V případě výskytu rejekce se používají pulzy steroidů a v případě neúspěchu této léčby pak antithymocytární globulin. Dlouhodobá imunosuprese je zatížena výskytem mnoha vedlejších účinků – infekcí, kardiovaskulárních komplikací, nefrotoxicity a tumorů. Mezi nová nadějná nonnefrotoxická imunosupresiva patří fúzní protein belatacept. U ostatních nových molekul zatím probíhá klinické zkoušení.

Pavel Horák, Martina Skácelová, Martin Žurek

Abatacept a jeho použití u revmatoidní artritidy

Abatacept and it’s use in rheumatoid arthritis

Abatacept představuje nový typ biologické léčby revmatoidní artritidy blokující kostimulační systém aktivace T lymfocytů CD28-CD80/86 prostřednictvím rekombinantní molekuly CTLA4 a Fc fragmentu IgG1. Přípravek se aplikuje formou 30minutové intravenózní infuze v den 0, dále pak po 2 a 4 týdnech od první infuze a poté vždy po 4 týdnech. Prokázal účinnost u různých populací nemocných s revmatoidní artritidou (methotrexát naivní, selhání methotrexatu, selhání anti TNF alfa terapie) z hlediska kontroly aktivity nemoci i radiografické progrese. Má dobrý bezpečnostní profil při vědomí mírně vyšší četnosti infekcí. European Medicine Agency (EMEA) schválila abatacept pro léčbu středně těžké až těžké aktivní revmatoidní artritidy v kombinaci s MTX u dospělých pacientů, kteří neměli dostatečnou odpověď nebo nesnášeli alespoň jeden TNF alfa blokátor.

Jaroslav Jezdinský

Lékový bulletin „The medical letter on drugs and therapeutics“ vychází v USA již 52 let – je cenným zdrojem informací pro lékaře a lékárníky

-

prof. RNDr. Dr.h.c. Jaroslav Květina, DrSc.

Za legendou československé a mezinárodní farmakologie prof. MUDr. Dr.h.c. Helenou Raškovou, DrSc. (*2. 1. 1913 – †13. 4. 2010)

(Výňatek z nekrologu proneseného během posmrtného holdu v pražském krematoriu)