Aktuality

Z posledního čísla

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik I. – obecné zásady, „stará“ antiepileptika

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno dosažení optimální klinické odpovědi. Přesto však, vzhledem k individuálním odchylkám, může vyžadovat mnoho pacientů koncentrace antiepileptik mimo tato referenční rozmezí. V těchto případech by měla být terapie vedena na základě „individuální terapeutické koncentrace“, definované jako koncentrace, při které je dosažen stav bez záchvatů s dobrou snášenlivostí medikace, případně jako nejlepší kompromis mezi zlepšením kontroly záchvatů a na koncentraci závislými nežádoucími účinky.

Trend analysis of the utilization of antiepileptic drugs in pregnant women with epilepsy in Moravian-Silesian region of the Czech Republic

Ivana Kacířová, Milan Grundmann

Cíl: Informace o používání antiepileptik během těhotenství v České republice jsou omezené, a to zejména v případě tzv. „nových” antiepileptik. V naší předchozí práci jsme prezentovali dlouhodobé trendy při užívání antiepileptik během těhotenství v souboru 235 žen v rozmezí let 1991–2006. Nyní představujeme další rozbor vývoje podávání antiepileptik u těhotných žen. Metoda: V této retrospektivní studii jsou analyzovány údaje 208 těhotných žen užívajících antiepileptika od ledna roku 2007 do května roku 2016 získané ze žádanek pro rutinní terapeutické monitorování. Ve dvou obdobích (2007–2011, 2012–2016) je sledován výskyt mono- versus polyterapie, používání jednotlivých antiepileptik a jejich kombinace. Získaná data jsou porována s výsledky našeho předchozího výzkumu. Výsledky: Monoterapie byla použita během prvního období (2007–2011) u 83 % žen a během druhého období (2012–2016) u 68 % žen, kdy došlo k signifikantímu poklesu. Nejčastěji užívanými antiepileptiky byly lamotrigin, kyselina valproová a karbamazepin v letech 2007–2011, a lamotrigin, levetiracetam a karbamazepin v období 2012–2016. Karbamazepin+kyselina valproová byla nejčastěji předepisovaná kombinace během 2007–2011 a lamotrigin+levetiracetam během 2012–2016. Závěry: Tato studie demonstruje dlouhodobé trendy v užívání antiepileptik u těhotných epileptiček. V letech 1991–2006 došlo k významnému posunu od fenytoinu, karbamazepinu a primidonu ke karbamazepinu, lamotriginu a kyselině valproové a mezi roky 2007–2016 od lamotriginu, kyseliny valproové a karbamazepinu k lamotriginu, levetiracetamu a karbamazepinu. Předpis kyseliny valproové byl v období 2007–2016 snížen se současným nárůstem používání „nových” antiepileptik, což je ve shodě se současnými doporučeními.

Hypolipidemiká a ich vplyv na funkciu endotelu: prehľad výsledkov klinických štúdií

Lukáš Dobiaš, Monika Laššánová, Viera Kristová

Endotelová dysfunkcia spojená s funkčnou poruchou dilatácie ciev je jedno z prvých štádií aterosklerózy detekovateľných ešte pred vývinom morfologických cievnych zmien a predstavuje závažnú komplikáciu u pacientov s dyslipidémiou. Význam jej diagnostiky spočíva najmä v tom, že je dobrým prediktorom kardiovaskulárnych udalostí nezávisle na prítomnosti klasických kardiovaskulárnych rizikových faktorov napriek tomu, že do klinickej praxe nebola doteraz zavedená. Endotelová dysfunkcia je prítomná u pacientov s rôznymi druhmi dyslipidémií, pričom existujú viaceré dôkazy o možnosti jej ovplyvnenia prostredníctvom farmakoterapie. Mnohé hypolipidemiká majú endotelovo-protektívne vlastnosti, ktoré pravdepodobne nie sú len výsledkom ich hypolipidemického účinku, ale zároveň perspektívnymi prostriedkami pre zníženie kardiovaskulárneho rizika u dyslipidemických pacientov. Predkladaný článok sa venuje endotelovej dysfunkcii a možnostiam jej farmakologického ovplyvnenia. Cieľom je vytvoriť stručný prehľad hypolipidemík s potenciálom zmierniť alebo zvrátiť endotelovú dysfunkciu a diskutovať potenciálne mechanizmy ich endotelovo-protektívneho účinku na základe výsledkov doteraz publikovaných experimentálnych a klinických štúdií.

Vybrané články

Akutní bronchitis a pneumonie v klinické praxi

Petr Zůna, Ladislav Lacina, Norbert Pauk

Ve 21. století, v souvislosti s nezdravým životním stylem, rostoucím průměrným věkem populace a s prodlužující se délkou života, přirozeně roste i počet jedinců sužovaných civilizačními onemocněními a s nimi spojenými manifestními či subklinickými imunodeficity. Právě tito jedinci jsou pak náchylnější k infekcím dolních cest dýchacích, jako je například akutní bronchitida či pneumonie. Incidence obou těchto klinických jednotek je na vzestupu a zároveň roste i počet závažných průběhů onemocnění. V tomto přehledovém článku se zaměříme na definici obou onemocnění, možnosti diagnostiky, terapie a v neposlední řadě na zkušenosti z klinické praxe.

Aktuální farmakoterapie idiopatické plicní fibrózy

Martina Vašáková

Idiopatická plicní fibróza (IPF) patří mezi nejobtížněji léčitelné a zároveň prognosticky nejzávažnější plicní nemoci. Je charakterizována progredující námahovou dušností s fyzikálním nálezem krepitu nad bazemi plicními a paličkovitých prstů. Radiologicky a histopatologicky je IPF definována obrazem obvyklé intersticiální pneumonie. Střední přežití nemocných s IPF je 2–3 roky. Donedávna neexistovala žádná účinná léčba IPF. Přelomem se stal rok 2011, kdy ve většině zemí Evropy začal být dostupný první antifibroticky působící lék pirfenidon. V roce 2015 byl registrován druhý lék pro léčbu IPF, nintedanib. Spolu s rozvojem léčebných možností IPF se tak zvyšuje i úsilí o časnou diagnózu IPF a čím dál více pacientů se k účinné antifibrotické léčbě dostává. Je totiž nutné si uvědomit, že antifibrotická léčba pouze zpomaluje, ale nezastavuje průběh IPF. Čím dříve tedy diagózu stanovíme a čím dříve antifibrotickou léčbu nasadíme, tím delší přežití pacientům umožníme.

Hypolipidemiká a ich vplyv na funkciu endotelu: prehľad výsledkov klinických štúdií

Lukáš Dobiaš, Monika Laššánová, Viera Kristová

Endotelová dysfunkcia spojená s funkčnou poruchou dilatácie ciev je jedno z prvých štádií aterosklerózy detekovateľných ešte pred vývinom morfologických cievnych zmien a predstavuje závažnú komplikáciu u pacientov s dyslipidémiou. Význam jej diagnostiky spočíva najmä v tom, že je dobrým prediktorom kardiovaskulárnych udalostí nezávisle na prítomnosti klasických kardiovaskulárnych rizikových faktorov napriek tomu, že do klinickej praxe nebola doteraz zavedená. Endotelová dysfunkcia je prítomná u pacientov s rôznymi druhmi dyslipidémií, pričom existujú viaceré dôkazy o možnosti jej ovplyvnenia prostredníctvom farmakoterapie. Mnohé hypolipidemiká majú endotelovo-protektívne vlastnosti, ktoré pravdepodobne nie sú len výsledkom ich hypolipidemického účinku, ale zároveň perspektívnymi prostriedkami pre zníženie kardiovaskulárneho rizika u dyslipidemických pacientov. Predkladaný článok sa venuje endotelovej dysfunkcii a možnostiam jej farmakologického ovplyvnenia. Cieľom je vytvoriť stručný prehľad hypolipidemík s potenciálom zmierniť alebo zvrátiť endotelovú dysfunkciu a diskutovať potenciálne mechanizmy ich endotelovo-protektívneho účinku na základe výsledkov doteraz publikovaných experimentálnych a klinických štúdií.



Klinická farmakologie a farmacie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.